Autor: Chris Mills
Překlad: Marie Šebestová
Narodil jsem se a vyrostl v Prince Edward County, což je ostrov v severní části jezera Ontario jižně od Belleville, Ontario.
V té době to byla velká zemědělská komunita s mnoha velkými rodinami. Moje matka pochází z deseti dětí a můj otec ze šestnácti, takže pokud jste nefarmařili nebo nepracovali na jedné z farem, pravděpodobně jste pracovali v místním obchodě. V opačném případě jste cestovali za prací do měst přes most.
Zemědělství zde bylo hlavním průmyslem. Strávil jsem zde většinu svého života a poprvé jsem odešel po rozvodu se svou první manželkou, když mi bylo třicet. Více než dvacet let jsem strávil v zemědělství (zejména v mléčné výrobě), narodil jsem se a vyrostl na mléčné farmě. Také jsem byl vychováván jako lovec kožešin a vášnivý lovec.
V roce 2005 jsem potkal krásnou ženu, která byla vegetariánkou. Narodila se nám překrásná holčička (pojmenovali jsme ji Willow) a v roce 2008 jsme se vzali. Moje žena mi nikdy nenutila své názory, jen tu a tam poukázala na zdravotní otázky a na zacházení se zvířaty. Dělal jsem to, co dělá většina – neustále jsem se vymlouval a přesvědčoval ji, proč je farmaření důležité a proč musíme lovit a jíst maso, ale brzy se to mělo všechno změnit.
Před několika lety jsem viděl na facebooku obrázek prasat převážených z Toronta v Ontariu a lidí (aktivistů), kteří jim skrze díry v přívěsu dávali vodu na Torontské burze hospodářských zvířat. To byl obrázek, který to ve mě všechno nastartoval.
V současnosti se živím jako stavební dělník a převážně pracuji na dálnici 401 (nejdelší silnice v Ontariu). Jednoho dne se na našem úseku stala ošklivá nehoda. Venku bylo 34 stupňů pod nulou a provoz byl stále více odkláněn naším směrem. Řídil jsem stavební stroj, vytápění jsem měl naplno, ale přesto jsem byl pořád promrzlý na kost. Provoz na dálnici se úplně zastavil.
Podíval jsem se vedle sebe na dálnici a uviděl tam transport převážející prasata do Quebeku. Ten den mi otevřel oči. Zahleděl jsem se těm nebohým zvířatům do očí s vědomím, že právě jedou na smrt. Venku už bylo třicet šest pod nulou a ona byla úplně promrzlá! Jejich kůže byla červená a některá z nich měla led na tvářích. Zlomilo mi to srdce. Bylo mi jich strašně líto a řekl jsem si dost! Už nikdy nebudu důvodem, aby trpělo jakékoliv stvoření! A nikdy jsem se neohlédl zpět.
Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli bude těžké vzdát se masa a sýrů. Miluju vaření a snažím se inspirovat a ukázat lidem, že veganské jídlo vypadá úžasně a je velmi chutné. Moje žena, dcera i já zůstaneme vegany celý život! Máme také tři psy a ano, i oni konzumují rostlinnou stravu.
Opravdu nevíme, co si pro nás život přichystal, můžeme si přát a modlit se za všechno, co chceme, ale tak nepatrná věc, jako jeden pohled do očí zvířete v ten pravý okamžik vám může navždy změnit život!
Spojte se s Chrisem skrze facebook zde. Tento bývalý farmář a vegan je skutečně inspirativní.
Zdroj: Respect and Connect
Akvitisté z Toronto Pig Save se snaží pomáhat zvířatům, jak v zimě, tak v létě. Zde se můžete podívat na jejich video z nejparnějších veder (natočeno 27. července 2015).
