Autor: Reece Barclay
Překlad: Štěpán Opekar
Mléko, sýr, máslo, smetana, jogurt – a seznam by mohl pokračovat. Mléčný průmysl do nás po dlouhá léta hustil tyto produkty, čímž se stal jedním z nejvýnosnějších průmyslových odvětví na světě. Ale časy se mění...
Stále více lidí přemýšlí nad svým stravováním z etického, environmentálního a nutričního hlediska. V kombinaci s nárůstem rostlinných alternativ k mléku a dalším oblíbeným mléčným výrobkům by se nákupní seznam běžného spotřebitele mohl dočkat významných změn.
Alternativy k mléčným výrobkům na vzestupu
Čísla mluví jasně. Zájem o alternativy mléčných produktů stále roste a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit.
Podle údajů, které vydal Mintel na začátku roku 2018:
Prodej rostlinných mlék zaznamenal v uplynulých pěti letech stabilní růst, kdy od roku 2012 vzrostl o působivých 61 %, a v roce 2017 se prodeje odhadují na 2,11 miliardy dolarů.
V současnosti je v nabídce mnoho různých druhů – včetně sojového, ořechového a kokosového mléka. Tyto produkty jsou posléze použity k výrobě alternativ k mléčným výrobkům. Velké britské řetězce supermarketů Sainsbury’s a Waitrose uvedly na trh svůj veganský sortiment, kterému později vyhradily vlastní lednice. Mnoho produktů z této řady představuje alternativu k mléčným výrobkům.
A není to jen Spojené království, které se na poli rostlinných mlék tak činí. Největší mlékárenská společnost Spojených států Dean Foods uzavřela jednu ze svých filiálek v Illinois, přičemž jedním z důvodů byl pokles poptávky po mléčných produktech. Společnost také získala většinový podíl na značce Good Karma, zaměřené na výrobu rostlinných nápojů a jogurtů. Když se jedná o následování současných trendů, rozhodují peníze. Nemalé investice do společností vyrábějících alternativní produkty ze strany stávajících mlékárenských podniků dokazují, že si trh všímá rostoucího trendu. Mlékárenský průmysl je na ústupu.
Lidé si postupně začínají uvědomovat zdravotní rizika
Kdysi by vám babička kladla na srdce, abyste pili mléko, protože „je to dobré pro kosti“. Z čeho byste jinak získali vápník? Pravdou je, že mléko NENÍ vhodné pro naše kosti ani pro zdraví jako celek, a vědeckých důkazů, které to potvrzují, je nespočet.
Studie provedená Harvardskou univerzitou dospěla k závěru, že „zvýšená konzumace mléka během dospívání nebyla spojena s nižším rizikem zlomenin kyčle u lidí v pokročilém věku“. A výsledky dále ukázaly, že „po kontrole známých rizikových faktorů a současné spotřeby mléka, každá další sklenice mléka denně během dospívání byla spojena s významným 9% nárůstem rizika zlomeniny kyčle“.
Konzumací mléčných produktů se zvyšuje riziko zlomeniny kyčlí, srdečních onemocnění, rakoviny, akné i předčasného úmrtí.
Projděte si celou řadu důkazů na webu nutritionfacts.org nebo si projděte knihy či rozhovory s doktory, kteří doporučují rostlinnou stravu, jako jsou např.: Michael Greger, T. Colin Campbell, John McDoughall, Caldwell Esselstyn, Garth Davis, Pam Popper a mnoho dalších.
Lidé se začínají starat o to, jak se chováme ke zvířatům
Krutost reality spočívá v tom, že jsou tato bezbranná zvířata uvrhnuta do podmínek, se kterými mnozí z nás nesouhlasí – tato skutečnost způsobila, že se mnoho lidí rozhodlo snížit či úplně vypustit konzumaci mléčných produktů. Proces, který konzumaci předchází, je znepokojující:
-
Kráva je nuceně oplodněna býčím semenem.
-
Následně porodí a její tele je jí záhy odebráno. Mladé krávy jsou ponechány coby budoucí dojnice, mladí býci poraženi pro telecí.
-
Dlouhé dny pláče a dovolává se svého telete.
-
Během opakujícího se procesu těhotenství a porodu je upoutána ke stroji, který sbírá mléko z jejího vemene.
-
Čas od času se při tomto zdlouhavém procesu vemeno infikuje a do mléka se tak dostane hnis.
-
Proces je opakován tak dlouho, dokud je kráva schopna na svět přivádět další telata a produkovat mléko.
-
Když už je tak vyčerpána, že nemůže pokračovat, je přepravena na jatka a prodána na maso.
Lidé si uvědomují rizika životního prostředí
Celosvětový úspěch dokumentu Cowspiracy – klíč k udržitelnosti pomohl přednést důkazy, které odhalují, že živočišná produkce je pro naši planetu nejvyšší hrozbou současnosti.
Některá fakta, která dokument poskytl:
-
Chov hospodářských zvířat a jeho vedlejší produkty představují nejméně 32 miliard tun oxidu uhličitého ročně či 51 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
-
Spotřeba vody se v živočišné produkci pohybuje v rozmezí 129–288 bilionů litrů ročně.
-
Pastviny hospodářských zvířat a zemědělské plochy určené k pěstování jejich krmiva zabírají třetinu zemského povrchu (země nepokryté ledem).
-
Každou minutu vyprodukují zvířata chovaná v zajetí ve Spojených státech 7 milionů kilogramů výměšků.
-
Farma s 2 500 krávami produkuje stejné množství odpadu jako město s 411 000 obyvateli.
Vzhledem k tomu, že mlékárny tvoří nezanedbatelnou část živočišné produkce, měla by tato fakta stačit k tomu, aby se každý, kdo to s životním prostředím myslí vážně, důkladně zamyslel nad tím, zda hodlá v konzumaci mléčných produktů pokračovat.
Mlékárny začínají propadat panice
Nedávno v pořadu WBKN 25 News farmářka z mléčné farmy popsala, že se cítí jako „nepotřebná“. Zjistila, že cena mléka a jeho spotřeba stále klesá, přestože ho farma produkuje více. Farmářka prohlásila, že tak „přijdou na mizinu“. Ale je to jejich životní styl – doufají, že v tom budou moci nadále pokračovat.
Tvrdou realitou pro tyto farmáře je skutečnost, že se mění doba – a buď se současnému trendu přizpůsobí, nebo se ho pokusí zlomit.
Má předpověď, založená na rostoucím zájmu o životní podmínky zvířat, rozsáhlých důkazech odkrývajících škodlivý vliv mléka na naše zdraví a dopadech celého systému produkce na životní prostředí, je, že budeme svědky stále rostoucí obliby alternativních rostlinných výrobků na úkor těch mléčných. Vzhledem k tomu, že alternativní výrobky jsou na vzestupu a stávají se pro firmy ziskovými, dojde k přesunu investic z mlékárenského sektoru do rostlinného, a společnost bude ve výsledku spotřebovávat výrazně menší množství mléčných produktů. Nastane někdy den, kdy nikdo nebude konzumovat mléčné produkty? Možná ano, ale před námi je ještě dlouhá cesta...
Zdroj: Medium.com, Překlad: Štěpán Opekar, Korektura: Monika Zápotocká, Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals
