Agrární komora má strach z veganských produktů. Vytvořila dezinformační kampaň za 4 miliony

Agrární komora má strach z veganských produktů. Vytvořila dezinformační kampaň za 4 miliony

Darth Liu (Unsplash)

Agrární komora ČR spustila manipulativní kampaň, ve které vyzdvihuje benefity konzumace masa a očerňuje rostlinné alternativy živočišných produktů. Kampaň s rozpočtem 4 047 107 Kč bez DPH finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství z veřejných zdrojů.

Nová agitační snaha Agrární komory s názvem Žeru maso se svou podobou blíží spíše dezinformační kampani, která byla zpracována metodou tzv. cherry pickingu. Jinak řečeno, autoři si vybírají informace, které se jim hodí, a naopak zamlčují ty, které se jim nehodí. Jedním z hlavních témat, na kterých zakládají svou argumentaci, jsou vysoce zpracované potraviny. Zde je nutné říci, že některé rostlinné alternativy živočišných produktů lze opravdu zařadit mezi vysoce zpracované potraviny, které z nutričního a zdravotního hlediska nejsou tou nejlepší cestou. Agrární komora už však nezmiňuje skutečnost, že mezi vysoce zpracované potraviny se řadí také mnoho masných a mlékárenských výrobků. Například zpracované maso jako je šunka, párky, klobásy, uzeniny nebo masové konzervy zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) mezi karcinogeny. Karcinogenní účinky však WHO nepřisuzuje pouze masu zpracovanému, ale také nezpracovanému červenému masu, tedy veškeré svalovině krav, prasat, ovcí, koní nebo koz. Tyto informace Agrární komora z pochopitelných důvodů nezmiňuje. Není vůbec překvapivé, že primárním cílem této kampaně je podpora prodeje živočišných produktů a udržení stavů hospodářských zvířat, jak je výslovně uvedeno v zadávací dokumentaci, která je veřejně dostupná.

Manipulativní informace

Infografika na webových stránkách kampaně působí pro informovaného čtenáře úsměvně, avšak čtenáře neznalého mohou svým zpracováním uvést v omyl. Zatímco proces výroby „veggie burgeru“ je rozpitván do nejmenšího detailu, „výroba hovězího“ je ztvárněna pouze obrázkem krav na pastvě a budovou jatek, ze které vyjíždějí hotové burgery. Pokud bychom měli oba procesy porovnávat se stejnou pečlivostí, musel by proces vzniku burgeru ze zvířat zahrnovat také pěstování krmiv, jejich zpracování a přepravu, obrovské množství vody k napojení zvířat, vitamíny, minerály a léčiva podávaná zvířatům, převoz na jatka, zabití zvířat, jejich zpracování do podoby masného výrobku a tak dále. A samozřejmě je potřeba myslet i na utrpení samotných zvířat, která jsou pro živočišný průmysl pouhou surovinou.

zeru maso infografika

Tato infografika se navíc zaměřuje na maso z krav chovaných na pastvě. Je potřeba uvést na pravou míru, že zvířata v našich klimatických podmínkách tráví na pastvě pouze část roku. V zimním období nemají co zpásat a jsou dokrmována a zpravidla také ustájena, takže nemají přístup ani na čerstvý vzduch. Přibližně 61 % krav chovaných v ČR jsou krávy dojené, které se na pastvu nedostanou prakticky vůbec. Po vyřazení z mléčných chovů jsou i tyto krávy zabity a zpracovány na hovězí maso, paradoxně právě na „hovězí burgery“, které Agrární komora tak vyzdvihuje. Dále chybí informace o tom, že např. prasata nebo kuřata se pastevním způsobem nechovají vůbec a jsou krmena průmyslově zpracovanými krmivy.

Živočišná strava není udržitelná

Kampaň naráží také na environmentální udržitelnost, kde například proces výroby rostlinného burgeru začíná dovozem sóji lodí 10 000 km. Zde si pro sebe Agrární komora opět nechává důležitý fakt, že je to právě soja pro výkrm zvířat, která se do českých chovů dováží např. z Brazílie, kde kvůli jejímu pěstování dochází k obrovským ztrátám původních biotopů a vymírání druhů. Sója používaná pro výrobu veganských produktů pochází naopak často z evropských zemí, jako je Rakousko, Itálie nebo Slovensko. Pokud jde o udržitelnost, je odpověď jednoznačná. V roce 2022 byla publikována studie (shrnutí v češtině jsme vydali zde), která porovnávala environmentální dopad 57 tisíc druhů potravin a živočišné produkty zde vyšly jako zcela nejhorší. „Výsledky celkem jednoznačně ukázaly, že životní prostředí nejvíce zatěžují živočišné produkty, v čele s hovězím masem,oproti rostlinným jídlům, a to včetně alternativ živočišných produktů, jako jsou veganské klobásy, tofu, veganské lasagne apod. Mnoho alternativ masa mělo pětinový až desetinový dopad na životní prostředí oproti masným produktům. Dokonce i v extrémních případech porovnání nejméně ekologické veganské uzeniny s nejšetrnější uzeninou vyrobenou z hovězího masa, byl rozdíl stále významný ve prospěch veganské uzeniny.


science poore nemecek hovezi


K podobným závěrům došel i výzkum z roku 2018, který byl publikován v časopise Science. Vědci zjistili, že i ty nejudržitelnější metody chovu krav včetně pastevního způsobu jsou z hlediska dopadu na životní prostředí mnohem škodlivější, než ty nejméně udržitelně pěstované rostlinné potraviny. Také ukázal, jak malé procento uhlíkové stopy potravin tvoří doprava (viz červená barva v infografice níže).


emise doprava strava maso vegan


Polotovary nejsou základem stravy

Zdravá a vyvážená veganská strava by dle odborných doporučení měla být založena na tzv. celistvých rostlinných potravinách, tedy především na luštěninách, obilovinách, zelenině, ovoci, ořeších či semínkách, a to v té nejméně zpracované podobě. Rostlinné výrobky imitující maso a různé další polotovary slouží spíše jako doplněk a jejich příležitostná konzumace není problém. Fér je také říci, že nelze zobecňovat, nabídka rostlinných alternativ je velmi pestrá a na trhu existují zkrátka výrobky lepší a výrobky horší. Jak také uvádí britská Národní zdravotní služba (NHS), ne všechny zpracované potraviny jsou nezdravé. Stupeň průmyslové zpracovanosti není příčinou, ale slouží pouze jako indikátor. Není tedy nemožné vytvořit zpracovaný produkt, který by měl příznivé vlastnosti. Tvrzení Agrární komory, že když je maso nezpracované, tak je lepší než cokoli zpracovaného, jednoduše není pravdivé. Kampaň navíc zcela zamlčuje spojení konzumace masa s civilizačními nemocemi, jako je cukrovka 2. typu, onemocnění oběhové soustavy nebo některé druhy rakoviny.

vegan plate2

Za pochybení v kampani Bílé plus měli vrátit 10 milionů, ale přišlo se na to pozdě

Zakázku na zpracování kampaně získala PR agentura a priori s.r.o., která již v letech 2014–2017 pro Agrární komoru realizovala obdobnou kampaň zaměřenou na podporu konzumace mléka a mléčných výrobků Bílé plus. Zakázka byla financována z veřejných rozpočtů částkou 10 mil. Kč. V roce 2021 provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu financování této kampaně a zjistil „nedostatky v účelnosti, neboť cíle byly nekonkrétní, obecné, časově neurčené, obtížně měřitelné a bez odpovídajících ukazatelů“. Dále bylo zjištěno porušení zákona o veřejných zakázkách, jelikož Agrární komora vybrala zhotovitele výběrem ze tří přímo oslovených agentur bez vyhlášení veřejného výběrového řízení. „Porušením zákona o veřejných zakázkách vznikla nesrovnalost až do výše 10 045 026,75 Kč. Ke dni ukončení kontroly již nebylo možné zjištěnou nesrovnalost šetřit jako nesrovnalost s finanční ztrátou (dopadem) pro rozpočet EU a ČR, neboť uplynula promlčecí doba“, píše se dále v nálezu NKÚ. Pokud by tento nezákonný postup byl odhalen dříve, musela by Agrární komora získanou částku pravděpodobně celou vrátit.

O podezřelé spolupráci agentury a priori s Agrární komorou vyšel podrobný článek na webu Česká justice

Kampaň Žeru maso vykazuje rovněž známky nehospodárného nakládání s veřejnými penězi. Propagace konzumace masa je v přímém rozporu s mezinárodními závazky, ke kterým se Česká republika přihlásila. Například tzv. strategie Farm to Fork výslovně uvádí, že současné způsoby stravy jsou z hlediska ekologie i dopadů na lidské zdraví neudržitelné a vyzývá k přechodu na stravu obsahující více rostlin a méně červeného a zpracovaného masa. V rámci Pařížské dohody se ČR spolu s dalšími státy EU dále zavázala společně snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030. Podle studie zveřejněné v The Lancet je možné cílů Pařížské dohody dosáhnout i významným snížením konzumace živočišných produktů a převážně červeného masa. Je tedy nelogické vynakládat peníze z veřejných rozpočtů na propagaci stravy, která má za následek vyšší emise skleníkových plynů.

Existují i další podezření. Ve smlouvě se zhotovitelem je uveden termín trvání kampaně od 21. 7. do 31. 12. 2022. V současné chvíli je známa pouze existence webových stránek pochybné kvality, které obsahují dva články. Zadání zakázky přitom požaduje výrobu 5000 ks tištěných materiálů, 60 článků na webu, 130 PR mediálních výstupů, 6 tiskových zpráv, 2-3 tiskové konference a spolupráci s influencerem. Konec roku je za dveřmi a pokud chce Agrární komora toto vše dohnat během následujícího měsíce, čeká nás pořádná mediální smršť. A nebo možná nečeká a 4 miliony korun z peněz daňových poplatníků zmizí kdesi v nedohlednu.

Text: Petr Beneš, korektura: Tereza Vandrovcová

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Stát vyplácí enormní částky velkochovům kvůli ptačí chřipce, za nákazu si přitom mohou chovatelé sami
Dlouho očekávaný film Svědectví o životech zvířat v českých chovech vstoupil do digitální distribuce
Rozhovor: „Natáčet peklo pro nás byla naděje“
No Internet Connection