7 mýtů o kravském mléku

Během náhodných anket si autoři kampaně Bílé minus všimli, že má mnoho lidí silně zkreslené informace o současném způsobu produkce mléka. Netuší, že kráva stejně jako jiní savci, musí mít nejprve tele, aby se jí mléko tvořilo. Stejně tak jsou velmi překvapeni, že je toto tele krávě po porodu téměř okamžitě odebráno. Podobný fenomén potvrzují i výzkumy ze zahraničí - viz článek Miliony lidí netuší, že krávy se sníženou dojivostí čekají jatka, zjistila studie.

Zde jsou časté mýty, které ve společnosti o produkci mléka potkáváme. Znáte nějaké další? Nebo nesouhlasíte s těmito argumenty? Nechte tu prosím komentář.

Mýtus č. 1. Kravské mléko je vhodné pro každého.

Ve skutečnosti je vhodné jen pro menšinu světové populace. Běžný člověk (myšleno početně) - stejně jako jiná zvířata - s dospíváním ztrácí enzymy, které mléko tráví. Schopnost trávit kravské mléko v dospělosti je genetická odchylka zvaná laktázová perzistence. Touto laktázovou perzistenci "trpí" především členové indo-evropského etnika, ale není univerzální (nejde o potravinu, bez které by se lidstvo neobešlo).

Foto: FreeImages | Adrian Becerra

Mýtus č. 2. Kráva dává mléko sama od sebe.

Kráva, aby měla mléko, je v rámci průmyslu nejprve uměle oplodněná. To se dělá tak, že technik strčí ruku krávě do zadku a aplikátor se semenem do vaginy. Po 9 měsících se jí narodí tele, ke kterému - jako všichni savci - okamžitě pociťuje mateřskou lásku. Toto tele je jí však okamžitě odebráno a umístěno do malých klícek. Po dvou měsících jí čeká oplodnění znova (kvůli udržení produkce mléka) a takhle to jde asi 4x než padne vyčerpáním nebo je poslána na jatka.

Foto: Inseminace mléčné krávy
Autor: Jo-Anne McArthur | We Animals Archive

Foto: Porod mléčné krávy - zažije ho každý rok až do své smrti
Autor: Jo-Anne McArthur | We Animals Archive

Mýtus č. 3. Kráva je jednou oplodněná, ale více telat mít nemusí.

Jelikož již několik měsíců po porodu začíná klesat množství vytvořeného mateřského mléka, je kráva krátce poté znovu uměle oplodněna, aby se maximalizoval finanční zisk - typicky se tak děje dva měsíce po prodělaném porodu.

Obrázek: Laktační křivka, Autor: Vilém Pavlů | Chov mléčného skotu

Mýtus č. 4. Krávě ani teleti jejich časné odloučení nijak nevadí.

Mateřská láska je univerzálním rysem všech savců. Dle moderních etologických studií vzniká mezi matkou krávou a jejím teletem velmi silné pouto a jejich násilné odloučení proto způsobuje frustraci. Časný odstav (většinou v den porodu) je paradoxně “welfare” řešením, neboť pozdější separace by mohla být ještě bolestivější. Jelikož se však můžeme bez mléčných výrobků obejít, není třeba zvířata frustrovat vůbec.

Odborně podložené informace v češtině najdete např. v publikaci Welfare: životní pohoda zvířat aneb Střízlivé kázání o ráji od Johna Webstera. Další odborné zdroje v angličtině najdete pod čarou.¹

Foto: Frustrace z nenaplněné mateřské lásky je rutinní součástí výroby mléka
Autor: Jo-Anne McArthur | We Animals Archive

Video: Odstav telete a reakce matky

Mýtus č. 5. Kravské mléko je jediným spolehlivým zdrojem vápníku.

K příjmu dostatečného množství vápníku postačí, když každý den zkonzumujete alespoň 2 šálky potravin, které jsou bohaté na dobře vstřebatelný vápník. Patří mezi ně čínské zelí, listy řepy vodnice, listová hořčice, další brukvovité druhy, tofu bohaté na vápník (např. Alfa Bio/Lunter/Toppo), obohacená rostlinná mléka (např. rýžové mléko s vápníkem z DM drogerie) a obohacené šťávy. Podrobné info v článku Vápník - jedna ze základních otázek veganské stravy.

Obrázek: 1) kadeřávek, 2) zelí, 3) (sušené) fíky, 4) pomeranče, 5) brokolice, 6) cizrna, 7) tofu srážené siřičitanem vápenatým (např. Lunter či Alnatura), 8) vápníkem obohacená rostlinná mléka (např. Alnatura či DM), 9) hlávkový salát, 10) kedlubna, 11) fazole a čočka různých druhů, 12) mandle, 13) kapusta.

Mýtus č. 6. Dojnice si užívají života na pastvinách

Většina zvířat na našem území je chována v halových systémech, ale přesto čas od času na venkově zahlédnete pasoucí se stádo krav. Tyto scenérie v nás mají tendenci vytvářet pocit, že takto vypadá typický život krávy, protože nic jiného se k našim zrakům nedostane.

Ve skutečnosti je přítomnost mléčných krav na pastvinách spíše vzácností a když už, tak na nich potkáte pouze ještě neoplodněné jalovičky. Typicky půjde o krávy chované za účelem produkce hovězího masa. Poznáte je podle statnějšího těla a rovněž dle přítomnosti telat u svých matek. Mléčné krávy bývají hubenější a také na rozdíl od svých "masných" příbuzných mají vlivem šlechtění obrovská vemena.

Mýtus č. 7. Krávy čeká za jejich celoživotní službu důstojné stáří.

Pokud kráva nezemře vyčerpáním (tzv. "nepadne"), tak jakmile ji klesne produktivita pod danou mez, je poslána na jatka, kde bude ve zlomku své přirozené délky života popravena. Na jatkách někdy (omylem či z nedbalosti) končí také březí krávy a nejedna již porodila přímo v uličce smrti.

Nejprve jí pracovníci jatek vrazí projektil do mozku nebo je do ní vpuštěn elektrický proud. Po tomto omráčení ji pověsí za nohy a podříznou krk.

Průměrný věk dojnic se v průmyslu pohybuje kolem 5 let. V azylech pro hospodářská zvířata, kde o krávy nezištně pečují ochránci zvířat, se dožívají až 20 let.

Foto: Tzv. "padlá" mléčná kráva nebo zasloužila matka? | Autor: Farm Santuary

¹⁾ Zdroje v angličtině:

• Flower, F.C. and Weary, D.M. (2003) The effects of early separation on the dairy cow and calf. Animal Welfare, 12 (3):339-348
• Latham, N. R. and Mason, G. J. (2008) Maternal deprivation and the development of stereotypic behaviour. Appl. Anim. Behav. Sci., 110 (1-2):84-108
• Stěhulová, I., Lidfors, L. and Spinka, M. (2008) Response of dairy cows and calves to early separation: Effect of calf age and visual and auditory contact after separation. Appl. Anim. Behav. Sci., 110 (1-2):144-165
• Weary, D. M., Jasper, J. and Hötzel, M. (2008) Understanding weaning distress. Appl. Anim. Behav. Sci., Appl. Anim. Behav. Sci., 110 (1-2):24-41

Autor: Bílé minus