Tři příklady, jak může obchodní úmluva TTIP ohrozit zvířata

Tři příklady, jak může obchodní úmluva TTIP ohrozit zvířata

Přísliby vyjednávané obchodní úmluvy TTIP znějí na první dojem lákavě. Takzvané Transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA má přinést prosperitu a nová pracovní místa. Toho má být dosaženo především sjednocením obchodních standardů. Jenže v tom je zároveň jádro problému, mnoho dosavadních standardů chrání nejen naše zdraví, občanská a spotřebitelská práva, ale také životní prostředí a práva zvířat. Pojďme si na třech příkladech ukázat, čím by mohla zvířata v Evropě utrpět, pokud bychom přijali praktiky běžné ve Spojených státech.

1. Krávy jako stroje na mléko

Situace dojnic je dlouhodobě na pováženou již nyní. Jejich dojivost je neustále nepřirozeně povzbuzována na úkor zdraví zvířat. Od roku 1989 dodnes se v ČR zvýšila přibližně na dvojnásobek na 20 litrů mléka za den. Přitom běžná produkce mléka pro potřeby telete je pouze 5-6 litrů denně. Není proto divu, že se dojné krávy důsledkem takové zátěže na organismus a nedostatečných chovných podmínek dožívají velmi krátkého věku 4-5 let, i když mají potenciál dožít se až třiceti let.

Honba za větší produkcí mléka (a tím pádem většími zisky) by však mohla nabýt ještě hrozivější podoby. Laboratorně vyvinutý hormon rBST (rekombinantní bovinní somatotropin) totiž dokáže po injekčním podání navýšit dojivost krav o 10-15 %. Jenže výsledky mnoha nezávislých studií poukazují na následnou zvýšenou náchylnost k mastitidě, což je bolestivé zánětlivé onemocnění vemene, ale i k dalším zdravotním rizikům, jakými jsou kulhavost nebo omezení reprodukčních funkcí. Kvůli těmto obavám, které dosud nebyly vědecky věrohodně vyvráceny, je hormon rBST v Evropské unii a dalších vyspělých zemích zakázán. V USA je jeho užívání běžné.

2. Vyhubení včelstev

90 % americké kukuřice je ošetřováno rizikovými prostředky na hubení hmyzu – neonikotinoidy. Jenže ty jsou často označovány jako jedna z možných příčin takzvaného syndromu zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder). Jedná se o dosud náležitě nevyjasněný jev náhlého vymření včelstva nebo včelí kolonie. Na přirozené činnosti včel jsou ale zemědělci závislí, protože se jedná o významné opylovače hospodářských plodin.

Ať už je podíl neonikotinoidů na tomto fenoménu jakýkoliv, v EU funguje princip předběžné opatrnosti, díky kterému byly tři nejrizikovější látky (thiamethoxam, clothianidin a imidacloprid) v roce 2013 Evropskou komisí zakázány. K tomuto rozhodnutí došlo naštěstí i přes to, že za neregulované používání neonikotinoidů prokazatelně lobovala švýcarská agrochemická společnost Syngenta, která jeden ze zakázaných insekticidů vyráběla. Bezpečnost neonikotinoidů přes všechny pochybnosti garantoval i jiný producent chemikálií, který z jejich prodeje těžil, německá chemická a farmaceutická společnost Bayer CropScience. Dost nápadný střet zájmů, nemyslíte?

3. Toxické zamoření míst k životu 

Jedovaté látky nemusí ohrožovat zvířata přímo, ale také nepřímo prostřednictvím zamoření životního prostředí, které jim je vlastní. Příkladem budiž toxické účinky atrazinu, v USA nejvíce používaného herbicidu. Atrazin je látka, která nachází uplatnění při ošetřování těch nejrozšířenějších plodin, jakými jsou kukuřice, cukrová třtina nebo sója. Uplatňuje se ale také při odplevelování golfových hřišť. Velkým problémem je však následné znečišťování vod atrazinem. U obojživelníků, kteří žijí v postižených oblastech, dochází k většímu výskytu vývojových poruch nebo deformací vnitřních orgánů. Atrazin byl v Evropě v roce 2014 zakázán jako znečišťovatel spodních vod.

Obchodní úmluva je nebezpečná pro všechny

Pokud by se měly sjednocovat obchodní standardy za účelem zisku na nejnižším možném jmenovateli, byla by evropská zvířata vystavena opravdu velkému nebezpečí. Obchodní úmluva TTIP je ale hrozbou také pro pracovní, spotřebitelská a digitální práva, demokracii a nezávislost na rostoucí moci nadnárodních korporací.

Pokud se chcete dozvědět více, sledujte kampaň Špatný vTTIP na facebooku nebo na webu, jehož nová verze bude za pár dní spuštěna.

Autor: Tomáš Vovsík
Iuridicum Remedium

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Nová vládní vyhláška o potravinách ohrožuje české výrobce i spotřebitelstvo a nahrává masnému průmyslu, varuje ProVeg Česko
Ministerstvo zemědelství ČR připravuje diskriminaci označování rostlinných potravin
Evropské politické strany volají po udržitelnějších potravinách a zemědělství
No Internet Connection