Inspirativní příbeh a projekt veganské vozíčkářky

Inspirativní příbeh a projekt veganské vozíčkářky

Rádi bychom (stejně jako projekt Vegan Fighter) sdíleli příběh čtyřicetileté Kristiny Pochmanové, která se i přes svůj handicap svalové dystrofie, která se u ní v dětství objevila, stala vegankou a milovnicí bojových sportů. Seznamte se s jejím inspirativním příběhem a projektem 4. kolo, který oganizuje a který můžete podpořit.

"Rozhodnutí přestat jíst maso několikrát v mém životě rozmělnil obyčejný strach. Přibližně v pěti letech se u mne objevila svalová dystrofie, progresivní onemocnění, při kterém zjednodušeně řečeno odchází svalovina, vzhledem k nemoci jsem se bála radikální změny jídelníčku. Můžete několikrát začít a uhnout z cesty, pokud se uvnitř vás cosi změní, stejně vždy skončíte-začnete na stejném místě a je jen na vás, jestli tentokrát vyrazíte jiným směrem. Ke změně směru mi pomohl internet a informace, které sdílí. Když jsem před několika lety zjistila, že existují i veganští boxeři a kick boxeři, byl to asi poslední díl skládačky, která rozpustila můj strach a posílila můj vztah k bojovým sportům. Z pohledu zdejších čtenářů budu sice „statický kus“, ale někde uvnitř mne odjakživa bydlí kus divošky, která má ráda bojové scény s Jackie Chanem a zajde se podívat na box.  

Zpětně musím uznat, že rozhodnutí přestat jíst maso a mléčné produkty bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Odjakživa jsem totiž cítila, že se nechci podílet na zabíjení jiných, cítících bytostí, ale strach mne udržoval v bublině nevybočovat. Zbavila jsem se vnitřního rozporu, který užíral mou sílu.  Zmizelo pár zdravotních obtíží, postupně jsem zhubla asi pět kilo, což není na čtyřicetiletou vozíčkářku vůbec špatný výkon :-). Mé divoké já mělo žně, změna mi přinesla návaly energie a chuť do nových projektů. Seznámila jsem se s fyzioterapeutkou Vendulkou Hrubšovou, se kterou pravidelně cvičím a výsledky jsou znát.

Můj jídelníček je víc než pestrý. Ráda vařím a experimentuji, takže změnou prošel zcela dobrovolně i manžel. Ujíždíme na salátech, milujeme fazole s robi masem, omáčky s tempehem, různé zeleninové placičky, pomazánky z tofu, zapečené brambory, nebo těstoviny na tisíc způsobů, ovocné koktejly, dipy s avokádem, mrkvovou chalvu, grilovanou zeleninu... Často rozdávám recepty, v podstatě si myslím, že klasika šunka-sýr lidem v podstatě už moc nechutná, ale jedou po známé cestě. Využívám služeb osobní asistence a když mi asistentky pomáhají vařit, mění se naše domácnost  ve středisko osvěty a propagace „mimozemských“ ingrediencí.

A jaký je závěr z první poloviny článku a vlastně i mého života? Neztrácet zvědavost, chuť zkoušet nové věci, občas zkontrolovat, zda se člověk nemotá v kruhu, sundat klapky z očí a vyrazit jiným směrem. Začít i když se zdá, že je to předem prohraný boj.

Můj nový směr začal začátem roku 2012 zahájením spolupráce s neziskovou organizací SPS Kladno - www.sps-kladno.cz , toto občanské sdružení poskytuje pečovatelskou službu obyvatelům bezbariérového komplexu bytů v Kladně. Jsme malé občanské sdružení, které každý rok bojuje o přežití. Naši klienti jsou většinou těžce tělesně postižení vozíčkáři a mnozí už mají vyřešenou krizi padesátníků a výš :-). Konec roku 2012 vypadal velmi špatně, chybělo nám  cca 400 tisíc na provoz  Přemýšleli jsme koho oslovit, kde najít nový směr, jak zapojit naše klienty, jak o sobě dát vědět.

Jedním z nápadů bylo oslovit SKS Arenu   zda by pro nás neuspořádali galavečer a výtěžek z tohoto večera nevěnovali SPS Kladno. Zazněl i nápad nafotit s kladenskými vyznavači bojových sportů kalendář. V kanceláři závládlo všeobecné veselí při představě jak dostáváme stokilové elektrické vozíky do ringu. A vozíčkáři, kteří pijou brčkem i Johnnie Walkera, protože panáka prostě neunesou, obléknou boxerky a rozdají si to s osvalenými sportovci.

Naši výzvu velice rychle přijal držitel ceny Fair Play za rok 2012 a dvojnásobný  mistr světa ISKA Honza Homolka a nám bylo okamžitě jasné, že jsme narazili na toho správného člověka. Honza zajistil profesionálního fotografa Tomáše Lébra  . Ze vzájemné spolupráce vznikl projekt 4.kolo – Jdeme s kůží na trh!  Práce na tomto projektu proti  sobě postavila dva odlišné světy, které se na chvilku střetly a svým spojením boří nejeden předsudek. Vozíčkáři, i ti víc postižení, umí zabojovat. A vyznavači bojových sportů nejsou žádní tlučhubové :-). Náš společný projekt pomůže dobré věci. Doufáme, že prodejem kalendáře a  reklamních pozic v  něm získáme prostředky na dofinancování provozu pečovatelské služby na rok 2013 a 2014.

Máme za sebou dva dny focení a dostatek materiálu na kalendář 2014  i výstavu. V ringu se všichni odvázali a ukázali, že mají smysl pro humor a nadsázku. V SKS Areně vládla při focení neuvěřitelně vstřícná atmosféra bez předsudků a tak vysokou koncentraci rozumných a vyrovnaných lidí na jeden metr čtvereční jsem už dlouho nezažila.

Sledujte naši cestu na faceboku a na stránkách www.4kolo.cz, kde budou postupně zveřejňovány informace o všech, kteří se na kalendáři podílí. Doufám, že náš projekt inspiruje další organizace i sportovce a propojování odlišných světů bude pokračovat … 

 

Momentálně připravujeme natáčení propagačního videa a bude v něm samozřejmě i bitka :-).

 

Pokud se chcete zapojit a pomoci s propagací, prodejem, či finančně – kontaktujte Kristinu - www.kristina.cz, nebo Honzu - https://www.fairplayfighter.com

 

Pro zaslání případného finančního daru využijte náš transparentní účet: 7185873001/5500 Děkujeme."

 

Zdroj: http://www.vegan-fighter.com/clanky/prestat-jist-maso-bylo-me-nejlepsi-rozhodnuti-rika-bojovnice-kristina.html

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Vytisknout  

Podpořte Soucitně

 

Související články

Na londýnské zoo se objevil Banksyho obraz gorily osvobozující zvířata
Přiznání Gordona Ramsaye v MasterChef: „Veganské jídlo vlastně miluji.“
Proč si někteří filozofové myslí, že byste měli přestat jíst maso?
No Internet Connection