Tento příběh nám poslala jedna čtenářka, jejíž identitu známe, ale respektujeme její právo na anonymizaci. Pokud jste také zažili něco, co by mohlo běžné spotřebitele nebo ochránce zvířat zajímat, velmi rádi poskytneme prostor vaší zkušenosti (bez nutnosti uvádět skutečné jméno, rádi si však ověřujeme skutečnou identitu přispěvatelů). Kontaktovat nás můžete na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Toto léto (2013) jsem pracovala na jedné mléčné velkofarmě v České republice (bylo tam cca 80 - 150 dojnic). Chtěla jsem vidět, jak to tam vypadá a jak to funguje v praxi. Ráda bych napsala o této konkrétní mléčné farmě, i když si myslím, že na mnoha takových farmách je to stejné, ne-li horší.
Měli jsme moc pěkné ubytování s výhledem přímo na stáda krav, které se mačkaly vedle sebe ve svých vlastních hovnech a čekaly na svůj každodenní žvanec. Také jsme viděli nahánění krav, mlácení do nich a neustálé řvaní, aby se pohnuly do dojírny. Krávy se samozřejmě brodily po kolena v močce a do samotné dojírny nešly, nýbrž spíše klouzaly.
Ilustrační foto: Fotky z investigace na české farmě z roku 2013 (zdroj: VGT)
Dojírna
Samotná dojírna je vykachličkovaná větší místnost s pogumovanou podlahou. To ale nijak nezabrání podkluzování na hovnech, která si krávy natahají ze špatné (samozřejmě pro majitele levnější) podestýlky, což jsou vysušená hovna, která se dají takhle neustále recyklovat dokola.
Co mi přišlo ale opravdu odporné, to bylo nejen to, že se cucače mléka přímo napojují na často i špatně ošetřená vemena, ale potom samozřejmě odpadávají do těch hoven a otírají se o to. Přestože mléko potom prochází filtry, ten pocit, že v něm byla hovna a hnis z kravských vemen je prostě hrozný.
Některá vemena byla silně zastrupovaná a popraskaná, některá měla zablokovaný východ natolik, že se tam hromadila tekutina a hrozilo jim prasknutí. Krávy jsou tu čistě jen stroje na mléko, mají na krku přístroje, kterými se měří dojivost, a když je dojivost špatná, kráva je „rozbitá“ a jde se opravit k veterináři.
Pokud kráva opravit nelze, její osud je jasný - buď „pojde“ sama, než se stihne odvézt, nebo jde s velkou várkou na jatka. Protože odvoz nebo injekce smrti jedné krávy je mnohem dražší než počkat na celou várku, která tam má jít.
Vemena mléčných plemen krav jsou gigantická. Některé krávy kvůli nim sotva chodí. Bimbají se jim ze strany na stranu a tahají je skoro po zemi. Je to velký těžký vak, od kterého si nemohou nikdy ulevit.
Ubikace dospělých krav
Krávy se následně vrací do zahovněných ubikací, kde se válí ve vlastních výměšcích, které se jim samozřejmě lepí i na samotná vemena. Přitom by stačilo pouze investovat do slámy nebo je vypustit ven.
Na některých farmách se samozřejmě zanedbává i samotné krmení. Jelikož není dostatek peněz, krmivo je plesnivé, nedostačující, a to vše se samozřejmě projeví v samotném mléce a potom v žaludku lidí, kteří mají potřebu pít mateřské mléko jiného druhu.
Oddělování telat, porodna a péče o ně
Krávy se samozřejmě oplodňují uměle. Tři krávy se za velkého povyku, křiku a plácání po zadku dostanou do kovových držadel, kde se upevní tak, aby nemohly kopat, mlátit sebou a nic dělat. Je jim „vykydán“ trus zevnitř a potom se kráva spodem oplodní dlouhou štíhlou trubičkou za vsunutí ruky do řitního otvoru, aby to šlo lépe. Někdy se kráva brání více, někdy méně, příjemné to ale rozhodně není. Po tomto oplodnění jsou krávy vráceny zpět do svých ubikací.
Po čase se narodí telátko. Na farmě většinou někdo je, ale někdy se stává, že krávu rodí někdo, kdo o tom ví úplné kulové. Pokud nejsou peníze, najímají se levné síly, často cizinci, kterým nízký plat nevadí, ale kteří zároveň nevědí, co mají s takovou rodící krávou dělat. Pak nastává boj pro všechny strany.
Pokud se podaří tele vyndat a je v pořádku, očistí se a odveze se pryč do telecích bud (viz foto níže). Kráva se podojí, aby se mohlo tele poprvé napít. Nepije ale od samotné krávy. Někdy se část mleziva využije na tvorbu dalších výrobků, jako jsou sýry, tedy ani tele nedostane celou dávku.
Ilustrační foto: bouda pro telata odstavená ihned po porodu
Pokud má tele nějaké zdravotní problémy, tak se ho snaží vyléčit. Pokud to ale nejde, tele se nechává dožít, někdy v bolestech, často je na něm vidět, že je neživotaschopné a jen trpí. Jejich další výživu tvoří mléko zředěné s vodou nebo náhražky mléka zředěné vodou. Telata se rozdělují podle pohlaví, každé je potom určeno k něčemu jinému.
Ošetření, veterina
Tato farma měla svého veterináře, který pravidelně či nepravidelně dojížděl za krávami a ošetřoval je. Nemocné krávy se naženou do léčebny, což je malá místnost, kde jsou opět kovové držáky, které krávu drží tak, jak je potřeba. Když kráva potřebuje dostat nějaké vitamíny tlamou, přiváže se za čumák k vršku a stáhne se jí hlava tak, aby měla tlamu otevřenou, potom se do ní dá 2litrová lahev, a ta se jí tam nechá, dokud jí nenateče dovnitř. Kráva se nemůže nijak bránit, protože je pevně upevněná v nepřirozené pozici.
Hodně krav má problémy po porodech, jak kvůli špatné zoohygieně, tak kvůli celkovému životnímu stylu neustálého rození. Veterinář jim musí neustále vyndavat zbytky po plodových obalech a po telatech samotných. Mají samozřejmě spoustu kvasinek a musí se jim zavádět velké tablety hluboko do pochvy, aby mohly rodit dál.
Místnost je hnusná, smradlavá, všechny ty hleny, krev a odpornosti se tam mísí, krávy jsou vystresované a jediné, co je čeká, je jen další stres a rození a přesuny a dojení.
Zákony to dovolují
Zákony s tím nemají problém. A kde není žalobce, není ani soudce. Když má kráva zlomený ocas, protože ji někdo tak moc zbil, nikdo to nenahlásí, protože nechce přijít o místo. Problém se raději uklidí, než aby se řešil, a farma samotná nemůže přijít o levnou pracovní sílu, aby měla co nejvyšší zisky.
Krávy nejsou dostatečně vyhublé ani týrané (dle zákonů), aby se tím kdokoliv zabýval. A i kdyby byly, nemají se kam dát, a proto to ani veterinární správa neřeší. Navíc kráva je dost velké zvíře na to, aby mohl kdokoliv říct, že se pouze bránil nebo že ji chtěl pouze popohnat legálním plácnutím trubkou.
Krávy jsou přitom tak úžasně přátelští tvorové. Některé krávy přesto, že zažívají tuhle každodenní hrůzu, přišly pro pohlazení a hrozně si užívaly drbání a dotyk. I komunikace mezi nimi samotnými je krásná. Jak se o sebe otírají, jak si spolu hrají, jakým způsobem skotačí. Mají vlastní temperament, některé jsou línější, některé aktivnější, některé protivnější a některé přítulnější. Některé se společně nesnesou a některé se stávají přáteli.
Kráva velmi trpí, když jí někdo odnese tele nebo ji odpojí ze stáda. Své tele hledá několik dní a potom ještě chvíli truchlí. Velmi trpí, když zůstane kdekoliv sama. Velmi se bojí lidí, kteří křičí, a vidět hrůzu a děs v jejich očích, když utíkají před tyrany, je něco, co se člověku hluboce zaryje do paměti.
Mléčné farmy jsou plné strachu a stresu. A jsou to jen lidi, kteří to mohou změnit. Stačí si nekoupit mléko a nekoupit sýr, který vám stejně jen škodí. Myslíte, že mléko z vystresované krávy bude výtečné? Že z nekvalitní potravy dokáže kráva udělat nabušený multivitamín? Ne. Dostanete do sebe jen jedy, špínu, výměšky a hnus, který tvoří mléčný průmysl u nás i v zahraničí. Stejně tak je to s masem. Nedostatečná výživa dělá z masa jen hromadu splašků, které nikomu nic nedají, pouze uškodí. Stresové hormony vylučují jedy, které se na kvalitě také podepíší.
Každý by si to měl zkusit
Kdokoliv, kdo jí maso, pije mléko nebo jí mléčné výrobky, by si měl zkusit žít na velkofarmě týden. Nebo si projít život s alespoň jednou krávou. Jaké to je, takhle žít a potom skončit na jatkách. Být neustále znásilňována, vycucávána, pleskána, mlácena, násilně donucována k různým věcem. A potom by si měl každý tu krávu zkusit zabít, protože po něčem takovém by to prostě nedokázal. Dívat se do očí týraného tvora a říct mu, že ho po tolika útrapách zabije jen proto, aby se mohl opět najíst.
(redakčně kráceno)
Poznámka Soucitne.cz: Tento příběh nám přišel emailem s prosbou o jeho sdílení při zachování anonymity. Děkujeme proto předem za pochopení, že autor nechce být jmenován. Případné vkazy pro autora můžete zanechat pod článkem v komentářích - autorovi je předáme. Všechny přiložené fotografie a videa jsou ilustrační, byly pořízeny letos a pochází z mléčných farem v České republice.
Níže přikládáme dvě videa pořízená též na českých mléčných farmách v roce 2013: