Autorka: Juliet Gellatley
Překlad: Monika Zápotocká
Juliet Gellatley, zooložka a výživová poradkyně (a zakladatelka neziskové organizace Viva!) si vzala do hledáčku katastrofální dopad mléčných výrobků na naše zdraví
1. Pití mléka je nepřirozené
„Co prosím? Pití mléka je pro lidi přece tak přirozené, jako pro kočku předení“, napadne mnohé z nás. Pití mléka je nejpřirozenější věcí na světě – tedy pokud jste kojencem a kojí vás vaše matka. Stejně jako všech přibližně 5 000 druhů savců jsme se vyvinuli tak, abychom pili mateřské mléko, dokud nás matka neodstaví. Jsme ale jedinými savci (mimo těch domestikovaných, jako kočky), kteří pijí mléko i po odstavení, a kteří konzumují mléko jiných živočišných druhů!
Jak byste se cítili, kdybyste viděli svého nejlepšího kamaráda sát mléko svého psa nebo dokonce přímo z kravského vemene?
2. Optimální pro telata, ne pro lidi
Složení mléka jednotlivých živočichů se zásadně liší, aby poskytovalo optimální výživu mláďatům daného živočišného druhu. Mléko tuleňů obsahuje mimořádně vysoké množství tuků (50 %), aby mláďata rychle rostla a vytvořila si ochrannou vrstvu tuku proti chladu. Proto se i kravské mléko výrazně liší od mléka lidského a to do takové míry, že se nedoporučuje podávat jej malým dětem. Pro použití v dětské výživě musí být upraveno, aby se více podobalo mléku lidskému.
Kravské mléko je uzpůsobeno k tomu, aby tele do roka ztrojnásobilo svou váhu na závratných 300 až 400 kg. Nám oproti tomu trvá dosažení váhy dospělého jedince zhruba 18 let, což z nás činí nejpomaleji rostoucí savce naší planety. Kravské mléko obsahuje příliš málo „dobrých“ tuků, které děti potřebují pro rychlý vývoj mozku, a je v něm příliš mnoho „špatných“ nasycených tuků, které tele potřebuje pro rychlý tělesný růst. A tím to nekončí – kravské mléko obsahuje také vysoké množství škodlivých bílkovin a hormonů, které úzce souvisí s nadváhou a obezitou dětí.
Foto: Jo-Anne McArthur / Animal Equality
3. Nesnášenlivost laktózy
Faktem je, že více než 70 % světové populace kravské mléko nekonzumuje. Většina lidí trpí nesnášenlivostí laktózy – například všichni Vietnamci a Thajci a většina Číňanů a Japonců. Důvodem je ztráta schopnosti produkovat enzym potřebný pro rozložení cukru (laktózy) v mléce, ke které dochází po odstavení kojence. Po konzumaci mléka se dostavují hlavní příznaky v podobě průjmu, nadýmání a bolesti břicha, a v některých případech také letargie, deprese, závratě a zvracení.
4. Je libo koktejl?
V běžné sklenici mléka nebo kousku sýra se vyskytuje na 35 druhů hormonů a 11 růstových faktorů, včetně IGF-1, estrogenu a progesteronu, hormonů produkovaných v nadledvinách, podvěsku mozkovém, hypothalamu a dalších. A protože dvě třetiny mléka pochází od březích dojnic, hladiny hormonů dosahují závratné výše.
5. Co se skrývá pod zkratkou IGF?
IGF-1 je zkratkou z anglického insulin-like growth factor -1, který do češtiny můžeme přeložit jako růstový faktor podobný inzulinu. Jde o hormon, který ovlivňuje růst a vývoj tkání jak u krav, tak u lidí, ale u obou druhů dosahuje rozdílné míry růstu. Má se za to, že kravské mléko má u lidí za následek zvýšenou produkci IGF-1, přičemž i drobný nárůst zvyšuje riziko vzniku onkologických onemocnění, včetně rakoviny prsu, prostaty, plic a tlustého střeva.
Zvýšená konzumace mléka a mléčných výrobků souvisí se zvýšenou hladinou IGF-1, zatímco vysoká konzumace zeleniny je spojena s nižší hladinou IGF-1. U mužů se zvýšenou hladinou IGF-1 roste riziko pokročilého stádia rakoviny prostaty až pětinásobně.
Nedávná zjištění ukazují, že zvýšená konzumace mléčných výrobků představuje hlavní rizikový faktor ve stravování pro výskyt rakoviny prostaty a rakoviny prsu.
6. Hnis v mléce
Mléko obsahuje hnis – ano, ten samý, co si vymáčknete z akné! Zákon povoluje v mléce určenému k lidské konzumaci výskyt až 400 milionů buněk hnisu na litr a v kozím mléce jich může být dokonce více! Hnis je důsledkem neustálého zápasu krav s bakteriální nákazou a částečně se tak dostává i do jejich mléka. Za to můžeme vděčit intenzivní povaze mléčného průmyslu, kdy 30 % dojnic ve Velké Británii nepřetržitě trpí mastitidou, bolestivým zánětem vemene.
Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals
7. Mléko kostem nesvědčí
Většina lidí na světě mléko nepije, ale i tak má silné kosti. Přesto je v Evropě a v USA propagováno pití mléka pro silné kosti a my se těmito radami řídíme a konzumuje ho více než kdekoliv jinde. A přesto je u nás nejvyšší výskyt osteoporózy. Světová zdravotnická organizace WHO to vysvětluje následovně: „Tento paradox si jasně žádá vysvětlení. Data shromážděná k dnešnímu dni naznačují, že nepříznivý vliv živočišných bílkovin v mléce (ne však těch rostlinných) může převážit pozitivní vliv příjmu vápníku na jeho bilanci.“
Kravské mléko není nejlepším zdrojem vápníku, protože našim kostem více prospívá vápník z rostlinných zdrojů. Cvičení s vlastní vahou, jako je například chůze, běh nebo tanec, je pro zdravé kosti nezbytné, stejně tak jako strava obsahující dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, semínek a ořechů, či faktory životního stylu, jako třeba zanechat kouření. Abychom naše kosti ochránili, musíme je používat!
8. Lék na zlomené srdce
Každé dvě minuty postihne někoho ve Velké Británii infarkt nebo mozková mrtvice. Začíná to postupně, v tepnách se nahromadí plak – silná usazenina tvořená cholesterolem a dalšími látkami. Srdeční choroby se projeví, když se ucpou tepny vedoucí krev do srdce.
Živočišné bílkoviny a tuky, vyskytující se převážně v mléčných výrobcích (jako jsou tvrdé sýry, smetana, zmrzlina, mléčná čokoláda a máslo), červeném a bílém mase a vejcích, a stejně tak ztužené tuky v nezdravé stravě, zvyšují hladinu „špatného“ cholesterolu.
Srdeční choroby jsou do velké míry následkem našeho životního stylu – špatných stravovacích návyků založených na mléčných výrobcích, vejcích a mase, nedostatku cvičení a kouření.
9. Nedělá dobře ani dětem
Akné (a zase za to mohou hormony v mléce), astma, průjem, ekzém, ušní zánět i obezita souvisejí s mléčnými výrobky. Většinou i výskyt chudokrevnosti u dětí, způsobený vnitřním krvácením, který je důsledkem alergie na mléko. Dramaticky roste výskyt diabetu 1. typu u dětí a uznávanou příčinou je konzumace kravského mléka a kojenecké výživy v raném věku. Čemu se dřív říkalo diabetes dospělých (diabetes 2. typu), je dnes dětskou nemocí. Může za to nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. Pizza se čtyřmi druhy sýrů nám dobrou službu neprokáže!
Foto: Jo-Anne McArthur / Animal Equality
10. Mléko je špatné, ale alternativy existují
Konzumace mléka je krutá a zároveň nepřirozená. Mléko je stvořeno pro telata, mnoho lidí má problém jej strávit, což vede k bolestem a nepříjemnostem. Hormony obsažené v mléce mají spojitost s výskytem rakoviny, např. prsu a prostaty, a s postrachem všech teenagerů – s akné. Mléčné proteiny souvisejí s diabetem 1. typu a s alergiemi. Nasycené tuky, cholesterol a živočišné bílkoviny, které se v mléce nacházejí, mají spojitost se srdečními chorobami, Alzheimerovou chorobou, diabetem 2. typu a mnoha dalšími nemocemi.
Navzdory vytrvalým tvrzením ze strany mléčného průmyslu, mléko není ani jediným, ani tím nejlepším zdrojem vápníku, a dokonce zvyšuje riziko zlomeniny kostí. Mnohem lepším a zdravějším zdrojem vápníku jsou fazole, čočka, brokolice, kapusta, potočnice, ořechy, semínka, sója a další potraviny rostlinného původu (aktuální odborně relevantní info najdete v článku Vápník: Jedna ze základních otázek veganské stravy - pozn. red.)
Díky široké nabídce vynikajících a výživných bezmléčných alternativ mléka, jogurtů, zmrzliny, másla a sýra, které dnes najdeme v řadě supermarketů a obchodů se zdravou výživou, nebylo nikdy snazší vyřadit mléčné výrobky z našeho jídelníčku! (pro více info navštivte web Bílé minus - pozn. red.)
Zdroj: GELLATLEY, Juliet. Why You Don’t Need Dairy!. In: VIVA! Everyone’s Going Vegan. s. 24-25. ISBN 978-0-9571874-4-3 (nascanovaný článek v PDF zde), Překlad: Monika Zápotocká, Korektura: Štěpán Opekar