Jste zde

Psi a rostlinná strava - otázky a odpovědi

„Proč vůbec někdo dává svému psovi veganské krmivo?“

Tzv. etičtí vegani nechtějí podporovat zbytečné trápení a smrt zvířat. Většina z nich bere všechny druhy zvířat jako rovnocenné a nerozlišuje je na „hospodářská“, „pokusná“, „domácí“ aj. Takto smýšlející lidé proto nestaví svého psa na „vyšší“ úroveň než ostatní zvířata a nechtějí své psy zbytečně krmit na úkor života jiných tvorů, když to pro jejich zdraví a plnohodnotný život není nutné.

„Proč si tedy takový člověk psa vlastně „pořizuje“?“

Drtivá většina etických veganů je proti chovným stanicím či množírnám psů a zvíře se k nim tedy zpravidla dostane jako opuštěné a bez domova. Asi není těžké uhodnout, zda by si pes vybral pobyt v útulku, kde by dostával živočišnou potravu, nebo by byl raději členem milující rodiny, která mu sice „nedopřeje“ maso, zato od ní bude dostávat lásku a veškerou potřebnou péči.


Foto: Colette, 4 roky (fotka z galerie webu Pes vegan)

„Opravdu mohu psa krmit vegansky?“

V rámci zajištění plnohodnotné psí stravy není podstatné, zda jsou základní stavební a jiné důležité látky, živiny a energie získány ze živočišného či rostlinného zdroje. Důležité je to, aby základní buněčná struktura těchto látek byla stejná, a to bez ohledu na zdroj (Anderson, 2000).

Dle veterinářů (např. Jennifer Coates, James O´Heare aj.), studií (např. Brown a kol. 2009, Hilton, 1987) a zkušeností mnoha lidí po celém světě může dobře vyvážená rostlinná strava plně vyhovět veškerým výživovým požadavkům psa, a to ve všech fázích jeho života. V pozdějším věku nebo při některých zdravotních obtížích se dokonce jeví jako nejlepší řešení.

„Nedělá psovi trávení rostlinných složek problém?"

Pes nepatří mezi tzv. pravé masožravce, jejichž přirozená potrava se skládá pouze anebo převážně z masa (Anderson, 2000). V průběhu domestikace navíc došlo k prodloužení jeho trávicí trubice na 5-6:1 v poměru k tělu. Díky tomu je, na rozdíl od pravých masožravců, mnohem lépe uzpůsoben k trávení rostlinné potravy (O´Heare, 2013). Pes se zdravými střevy nemá s trávením rostlinné stravy žádný problém.

Pokud pes dostává kromě komerční stravy také příkrmy, je důležité myslet na jejich správnou úpravu (obiloviny musí být dobře povařené, semínka důkladně rozdrcená/namletá, zeleninu a ovoce je třeba nastrouhat či povařit). V opačném případě projdou neporušeně trávicím traktem psa, aniž by mu do těla přinesly cenné látky.

„Pes je ale stejně jako vlk masožravec a musí jíst maso!"

Mnoho lidí se mylně domnívá, že nejpřirozenější strava pro psa je (pouze) maso. A i když pes pochází z vlka, bylo by ukvapené automaticky usuzovat, že mají obě tyto šelmy stejné potřeby. Ani potrava vlka se neskládá 100 % pouze ze živočišné potravy a zdaleka se neživí jen masem. Dříve než se do něj vlk pustí, vrhne se na zažívací trakt ulovené zvěře (i s obsahem), který je mu zdrojem natrávené rostlinné potravy. Potom sežere další vnitřnosti a teprve nakonec maso, šlachy, kosti a kůži. Přesto, že je trávicí trakt psů uzpůsoben k příjmu především masité potravy, nejsou na příjmu živočišné potravy životně závislí.


Foto: Babča, cca 11 let (fotka z galerie webu Pes vegan)

„Jaké jsou rozdíly mezi vlkem a psem?"

Díky domestikaci už dávno není dnešní pes domácí totéž co vlk. Není volně žijící šelmou a nemusí si obstarávat potravu sám. Nehladoví několik dní jako vlk v přírodě, než najde vhodnou a tučnou kořist, za kterou se musí honit a vydávat mnoho energie. Netrpí chladem a stresem a i když má dostatek pohybu, nedá se to s volným pohybem v přírodě srovnávat. Důležitým krokem v domestikaci bylo také již zmíněné prodloužení trávicího traktu. Psi navíc dokážou (na rozdíl od vlků) dobře strávit jídlo na bázi škrobu. Údajně to byla právě schopnost efektivního trávení škrobů a jiných sacharidů, která urychlila celý proces domestikace a oddělila psa od vlka.

„Podávat psovi rostlinnou stravu je přece naprosto nepřirozené. Nebo ne?“

V přírodě se vyskytuje celá řada přirozeného chování, které nám lidem z různých důvodů správné nepřipadá a často se do této „přirozenosti“ nepřirozeně vměšujeme (např. péčí o samicí zavrhnutá mláďata, o zraněná či stará zvířata apod.). Ochočování divoce žijících druhů (ale i veterinární péči) můžeme také považovat za něco zcela nepřirozeného, tento fakt si ale většina „pejskařů“ nechce vůbec připustit. Rovněž si lidé často neuvědomují, že velkochovy, odkud většina masa pochází, také nemají s přirozeností nic společného. „Hospodářská“ zvířata jsou velmi často uvězněna v těsných prostorech, jsou nucena žít ve zcela nepřirozených podmínkách, které jsou mnohdy daleko za hranicí týrání zvířat. Některá dokonce stráví celý svůj život v holých klecích, jsou jim odebírána mláďata, jsou kastrována bez umrtvení či posílána na jatka ve velmi mladém věku.

Platí, že přirozené =  správné? V dnešní nepřirozené době se jakékoli argumenty o nutnosti brát v potaz „přirozenost“ nezdají být úplně na místě. Zvlášť když se jedná o rozpor přirozenosti s morálními zásadami člověka.


Foto: Bobinka, 2,5 roku (fotka z galerie webu Pes vegan)

„Je v pořádku, že takto někteří lidé rozhodují za psa?“

Vzhledem k dnešnímu přístupu ke psům (i ke zvířatům obecně), je člověk vždy ten, kdo rozhoduje, ať se jedná o výběr stravy či o cokoli jiného. Ať dáváme psovi jakoukoli stravu, vždy o tom rozhodujeme my a v konečném důsledku je to vždy člověk, kdo má poslední slovo. Rozumný člověk „odepře“ svému psovi např. hranolky, kořeněná jídla nebo čokoládu, i když bez rozhodnutí (= zákazu) člověka, by si tyto pochoutky většina psů ráda dopřála. Stejně tak většina z těch, kteří (na rozdíl od psa ví a dokážou pochopit), jaké hrůzy se skrývají za živočišným průmyslem, se na nich jednoduše nechtějí podílet, když ví, že je to zcela zbytečné.

„Umí pes strávit škrob?“

I když ve slinách psů nenajdeme enzym, který štěpí rostlinný škrob, neznamená to, že pes nedokáže dobře trávit škrob a jiné sacharidy. Pes totiž tráví sacharidy v počátečním úseku tenkého střeva, kde se vylučuje účinná pankreatická amyláza, která dokáže škrob rozštěpit. Stejně tak se u něj ve střevní šťávě nachází maltáza, sacharáza a další enzymy, které tráví štěpné produkty škrobu a jednodušší sacharidy, jako je řepný cukr – sacharóza (O´Heare, 2013).

„Jakou mám jistotu, že mému psovi nebude nic chybět?“

I veganská krmiva procházející různými testy a schvalovacími procesy a všichni výrobci působící na českém trhu proklamují, že jejich krmivo je vyvážené, plnohodnotné a obsahuje všechny důležité látky, které pes potřebuje. Pokud mu tedy krmivo chutná a nemá problém s jeho trávením, není třeba se bát, že by zvířeti něco chybělo Důkladným pozorováním zdravotního stavu, kvality srsti, stolice, vitality či nálady psa můžeme jen my sami nejlépe poznat, jaký typ či značka krmiva je pro našeho čtyřnohého přítele ta nejvhodnější. Pokud vám ale samotné pozorování nestačí, můžete chodit s pejskem k veterináři na pravidelné kontroly či odběry krve a ujistit se, že mu nic nechybí.


Foto: Alarmek, 14 let (fotka z galerie webu Pes vegan)

„Co když je můj pes fyzicky velmi aktivní a má velký výdej energie?“

Pokud je pes fyzicky velmi aktivní a podává vysoký výkon, automaticky to neznamená, že by nemohl dobře prospívat na rostlinné stravě. Znamená to pouze, že potřebuje ze stravy přijímat větší množství energie. Bílkoviny by měly tvořit 25 - 30 % energie a tuky 20 - 30 %. Mezi vhodné zdroje energie jsou doporučovány kukuřičný olej, bílé tofu či sójové boby (pokud nemá pes alergii na sóju).

„Je tento typ stravování vhodný také pro starší psy?“

Pro starší psy je rostlinná strava většinou naopak mnohem výhodnější.  Ve stáří mají totiž nižší potřebu bílkovin a jejich nadměrný přísun jim zbytečně zatěžuje ledviny a játra. Pes má v pozdějším věku také obvykle zhoršený pohyb střev, méně pohybu a často také pomalejší metabolismus. Ze všech těchto důvodů využívají často veganské granule či konzervy pro své psy i „nevegani“.

Mimochodem, jeden z nejdéle žijících psů, fenka border kólie Bramble, byla od štěněte krmena výhradně rostlinnou stravou a celý svůj život byla velmi fyzicky aktivní. Bramble se dožila neuvěřitelných 25 let, některé zdroje hovoří dokonce o 27 letech.


Foto: Bramble, podle dostupných informací nejdéle žijící veganský pes

„Jaké značky veganského krmiva pro psy jsou v ČR k dostání?“

V České republice je na trhu několik firem, které nabízí komplexní vyvážené rostlinné krmivo, a to zejména v podobě granulí, u některých značek i konzerv. Mezi nejznámější v ČR dostupné značky patří Ami Dog, Benevo (Benevo má ve své nabídce také speciální granule pro štěňata), Trainer Fitness Vegetal, Perro Vegetarian, Yarrah Vegetarian.

V obecném porovnání s tradičními „masovými“ granulemi a konzervami (u nichž mohou být skutečný obsah a kvalita masa velmi sporné) pochází převážná část surovin z tzv. ekozemědělství. Tyto produkty jsou navíc v drtivé většině hypo-alergenní, bez umělých barviv, aromat či geneticky modifikovaných surovin a často se také pyšní mnohými eko certifikáty.

„Kde tato krmiva sehnat?“

Všechny značky výše zmíněných krmiv lze bez problémů sehnat přes internet. U velkých balení je navíc poštovné často zdarma. Granule i konzervy Benevo můžete zakoupit přímo v kamenných prodejnách Bioobchodu.cz (v Praze a Brně). Pokud jste z okolí Brna či Břeclavska, můžete si zdarma nechat přivézt granule Perro Vegetarian  (www.krmivo-perro.cz).


Foto: Konzerva Benevo bývá u pejsků velmi oblíbená (k sehnání např. na bioobchod.cz)

„Existují také veganské psí pamlsky?“

Nabídka psích pochoutek bez živočišných složek je překvapivě široká. Psí pamlsky nabízí např. značky Ami (rostlinné kosti), Benevo (rachotící pásky), Yarrah (Bio Multi Dog sušenky) či Virbac Animal Health (žvýkací plátky VeggieDent), Perro (Zoologika). V některých kamenných prodejnách můžete dokonce koupit tzv. „prasečí uši“ pro psy bez jakýchkoli živočišných produktů. Pokud chcete vašemu psovi dopřát zdravé mlsání, vyzkoušejte třeba kustovnici čínskou (goji) nebo chlorellu.

„Co když mi lidé v mém okolí řeknou, že krmit psa vegansky je šílenství?“

Je na zvážení každého z nás, jestli dáme přednost tomu, co si o našem počínání myslí okolí, nebo je pro nás důležitější vědět, že se vědomě nepodílíme na zbytečném utrpení a smrti jiných zvířat, která jsou nejspíš stejně krásná a inteligentní jako ta, která máme doma...

ODKAZY

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

  • ANDERSON, S. Can dogs and cats go vegan? Animals Today. 2000, 22 (8).
  • BROWN, W. Y. An experimental meat-free diet maintained haematological characteristics in sprint-racing sled dogs. British Journal of Nutrition. 2009, 102 (9).
  • HILTON, J. W. Vegetarian Dog Foods. The Canadian Veterinary Journal. 1987, 28 (8).
  • O´HEARE, J. Vegan Dogs: Compassionate Nutrition. 2013. Canada: BehaveTech Publishing, 2013.
  • V roce 2016 ještě vyšel článek Vegetarian versus Meat-Based Diets for Companion Animals, který shrnuje současné studie na toto téma (Odkaz)

Autorka: Kateřina Sapíková, autorka webu Pes Vegan


Zde přikládáme dvě užitečná videa (přednášku Katky Sapíkové a video recept na domácí baštu)