Jste zde

etika

Téma veganství čím dál více hýbe českou společností. Veganovi, kterého chtěli v 90. letech pomalu zavírat do blázince, se teď spíš vytýká, že „podléhá módní vlně“. Na co se dříve pohlíželo jako na sebevraždu, teď mnoho lidí vnímá jako zdravý životní styl. Před pětadvaceti lety byl vrcholem veganské gastronomie chleba s hořčicí – dnes nás zaplavují food blogy...

Kdybych se nad tím, co se vám teď chystám říct, předem důkladně zamyslel, možná by to působilo jako vychloubání. Ale tak to nebylo. Svůj život vegana jsem začal skoro náhodou, tak, jak bych všem doporučil začít ten jejich. Na Vánoce se mi stalo to, co se mi stává každý rok: nenakoupil jsem dárky.

Pro ochránce zvířat je příslib omezení jezení masa dobrou zprávou. I takové maličkosti jako Bezmasé pondělky jsou lepší než nic. Velmi často ale lidé z etických důvodů zvolí jedno nebo dvě oblíbená zvířata, která vyloučí ze svých jídelníčků, aniž by ale omezili celkové množství konzumovaného masa. I přes dobré úmysly mohou přispět k většímu utrpení zvířat.

Vegani stejně jako nevegani možná zaznamenali, jak se v širém světě internetu poslední dobou stupňují antiveganské nálady. Mimo jiné kolují dvě nová a populární videa (v ČR jedno, pozn. překl.), která si z veganů utahují. Vegani jsou nesnášenliví hipíci, kteří mají nereálné, matoucí a úplně zcestné požadavky v restauracích a na hlavách nosí směšné šátky.

Film Unlocking the Cage (Odemykání klece) pojednává o bezprecedentním boji právníka Stevena Wise za změnu zákonů, které dnes oddělují zvířata a lidi. Steve tvrdí, že kognitivně komplexní zvířata jako například šimpanzi, velryby, delfíni a sloni mají mít některá práva jako lidé a spolu se svým týmem se pokouší o historickou změnu soudním případem, jehož cílem je dosáhnout změny statusu šimpanze z „věci“, na „člověka“ s nárokem na právní ochranu (jako mají lidé).

Skvěle udělané pětiminutové video (s českými titulky), které výstižně vysvětluje, jakým způsobem funguje lidská společnost a proč nám lidem trvá tak dlouho, než odhalíme nějakou nespravedlnost a nezačneme dělat věci jiným způsobem.

Přednáška Terezy Vandrovcové na téma "Soucitný přístup ke zvířatům ve 21. století" uspořádaná Pražskou obcí unitářů 23. 2. 2016 v rámci cyklu programů pro veřejnost. Kamera: Ondřej Svatoš.

Tramvajové dilema je známý myšlenkový experiment o lidské etice. V tomto videu předtavuje veganský minimalista Sean Lee provokativní zvrat tohoto dilematu. V klasickém tramvajovém dilematu je popsána situace, ve které je 5 lidí připoutáno ke kolejím, na které se velkou rychlostí řítí tramvaj a která je všechny zabije. Vy stojíte u výhybky a máte možnost tramvaj přesměrovat na druhou kolej, kde však leži jeden další člověk.

Svou profesi jsem si vybral – podobně jako mnoho dalších veterinářů – ve směšně nízkém věku: okolo pěti let. K tomuto rozhodnutí mě dovedla náklonnost a empatie se zvířaty v mém životě, zjednodušeně řečeno láska ke zvířatům. Od malička jsem cítil, že zvířata jsou v mnoha ohledech stejná jako my a že si zaslouží naši péči a lásku. Jak je tedy možné, že jsem – podobně jako většina veterinářů – masojed? Jak si ospravedlňujeme zabíjení a pojídání živých bytostí, na kterých nám tolik záleží?

„Proč vůbec někdo dává svému psovi veganské krmivo?“

Tzv. etičtí vegani nechtějí podporovat zbytečné trápení a smrt zvířat. Většina z nich bere všechny druhy zvířat jako rovnocenné a nerozlišuje je na „hospodářská“, „pokusná“, „domácí“ aj. Takto smýšlející lidé proto nestaví svého psa na „vyšší“ úroveň než ostatní zvířata a nechtějí své psy zbytečně krmit na úkor života jiných tvorů, když to pro jejich zdraví a plnohodnotný život není nutné.

Stránky