Jste zde

studie

V současné západní medicíně existuje většinová shoda v názoru na zdravotní bezpečnost vyvážené rostlinné stravy. Soukromé i veřejné zdravotnické a dietetické organizace světového formátu se shodují na tom, že dobře sestavená rostlinná strava je bezpečná a některé z nich ještě dodávají, že může být i zdraví prospěšná.

Kvůli většímu počtu hospodářských zvířat ve více regionech stoupá množství metanu ve vzduchu rychleji, než předpovídala zastaralá data. Dle vědců jsou emise skleníkových plynů spojené s chovem skotu větší, než bylo předpokládáno, což představuje další výzvu v boji o zpomalení globálního oteplování.

Ryby cítí bolest. Přečtěte si tu větu ještě jednou: Ryby cítí bolest. Myšlenka, že ryby mohou trpět, jde téměř proti všemu, co se Američané o mořských tvorech kdy učili. Že jejich mozek není dostatečně vyvinutý, aby mohl cítit bolest. Že jejich chování ve stresových podmínkách, jako třeba prudké svíjení se na háčku...

Představte si následující: jste polní myška žijící v poli pšenice. Jako myš máte skvělý sluch, takže snadno zachytíte zvuky, které lidé ani nemohou slyšet. Díky svým fouskům a malému vzrůstu jste extrémně citliví na vibrace způsobené velkými stroji. Přestože nemáte zrovna nejlepší zrak, oči máte na hlavě umístěné tak, že vidíte všude kolem sebe. A k tomu všemu máte bleskurychlé reflexy a dokážete uhánět rychlostí 13 km/h.

Nedávná studie od amerického zemědělského giganta Cargill zjistila, že polovina Američanů, kteří konzumující mléčné výrobky, používají i jejich veganské alternativy. Anketa zjišťovala, zda a jak lidé konzumují mléčné výrobky, respektive jejich alternativy jako rostlinné mléko nebo zmrzlina z něj. 67 % dotázaných sice odpovědělo, že pravidelně konzumují mléčné výrobky, ovšem až 50 % respondentů zároveň uvedlo, že konzumují jak mléčné výrobky, tak i jejich veganské alternativy.

Přetrvávající obliba jedení masa má zničující dopad na životní prostředí. Hospodářská zvířata totiž vyžadují obrovské množství krmiva. Na tento fakt upozorňuje nová studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Apetite for Destruction, zveřejněná 3. října 2017.

[Faunalitics] Většina ochránců zvířat se silně ohrazuje proti užívání zvířat ve výzkumu a tvrdí, že experimentovat na zvířatech pro lidský užitek je jednak neetické a jednak neefektivní. Tento postoj je obecně méně zřetelný u široké veřejnosti, která často podmínečně podporuje praxi užívání zvířat ve výzkumu, protože věří, že výhody pro lidské zdraví převažují cenu, kterou platí zvířata.

Zdá se, že před tímhle rozhodnutím se ocitne nakonec každý masožravec: maso, nebo sex? Dát si rychlýho burgra, nebo spíš rychlovku? Slintat nad roštěnou, nebo nad roštěnkou? Pohrávat si s prsíčky na talíři, nebo… asi jste už získali představu. Jedno je zvířecí, má to šťávu, sbíhají se nám na to chutě a taky to pěkně vyčerpává. Za to další vysolíte kilo a dostanete k tomu hranolky s tatarkou.

Nejednoho člověka napadne, co vlastně nejčastěji vede lidi k tomu, že se rozhodnou se stát vegany. Stejná myšlenka zaujala i mne, a jelikož jsem na internetu na tuto otázku nenašel uspokojivou odpověď, vytvořil jsem online průzkum zaměřený na australské vegany. Cílem průzkumu bylo:

Drůbež není tak hloupá, jak si lidé myslí. Jako všichni ptáci mají jedinečné osobnosti a zkoušejí se třeba navzájem přechytračit. Znají své místo v hierarchii a jsou schopni uvažovat pomocí dedukce. Tato schopnost se u lidí začne vyvíjet až v sedmi letech. Drůbeží intelekt je proto nezaslouženě podceňován a zastíněn jinými ptačími druhy.

Stránky