Jste zde

studie

V současné západní medicíně existuje většinová shoda v názoru na zdravotní bezpečnost vyvážené rostlinné stravy. Soukromé i veřejné zdravotnické a dietetické organizace světového formátu se shodují na tom, že dobře sestavená rostlinná strava je bezpečná a některé z nich ještě dodávají, že může být i zdraví prospěšná.

[Faunalitics] Většina ochránců zvířat se silně ohrazuje proti užívání zvířat ve výzkumu a tvrdí, že experimentovat na zvířatech pro lidský užitek je jednak neetické a jednak neefektivní. Tento postoj je obecně méně zřetelný u široké veřejnosti, která často podmínečně podporuje praxi užívání zvířat ve výzkumu, protože věří, že výhody pro lidské zdraví převažují cenu, kterou platí zvířata.

Zdá se, že před tímhle rozhodnutím se ocitne nakonec každý masožravec: maso, nebo sex? Dát si rychlýho burgra, nebo spíš rychlovku? Slintat nad roštěnou, nebo nad roštěnkou? Pohrávat si s prsíčky na talíři, nebo… asi jste už získali představu. Jedno je zvířecí, má to šťávu, sbíhají se nám na to chutě a taky to pěkně vyčerpává. Za to další vysolíte kilo a dostanete k tomu hranolky s tatarkou.

Nejednoho člověka napadne, co vlastně nejčastěji vede lidi k tomu, že se rozhodnou se stát vegany. Stejná myšlenka zaujala i mne, a jelikož jsem na internetu na tuto otázku nenašel uspokojivou odpověď, vytvořil jsem online průzkum zaměřený na australské vegany. Cílem průzkumu bylo:

Drůbež není tak hloupá, jak si lidé myslí. Jako všichni ptáci mají jedinečné osobnosti a zkoušejí se třeba navzájem přechytračit. Znají své místo v hierarchii a jsou schopni uvažovat pomocí dedukce. Tato schopnost se u lidí začne vyvíjet až v sedmi letech. Drůbeží intelekt je proto nezaslouženě podceňován a zastíněn jinými ptačími druhy.

Většina lidí nerada působí zvířatům bolest, ale i přesto mnoho z nás kupuje a konzumuje maso, čímž se utrpení a umírání zvířat podporuje. K tomu, aby konzumenti masa tento rozpor (tzv. "masový paradox") překonali, může sloužit disociace, která “oddělí”  maso od představy živého zvířete.

Výzkumníci na Kodaňské univerzitě nedávno provedli studii srovnávající míru nasycenosti po konzumaci rostlinného burgeru a burgeru z masa. Tři skupiny strávníků byly složeny ze 48 zdravých mužů, z nichž každý dostal buď jeden ze dvou rostlinných burgerů lišících se obsahem...

Z nové studie vyplývá, že miliony lidí nemají tušení, jak se vyrábí jídlo, které jedí. Šest z deseti respondentů nevědělo, že kráva musí být nejprve březí, aby produkovala mléko. I když celých 83 % dotazovaných uvedlo, že „mají jasno“ v tom, jak jimi konzumované maso, mléko a vejce, dostanou z farmy na jejich talíř, ve skutečnosti mnoho z nich neví, čím při tom krávy, prasata a kuřata musí projít.

Když jíte hamburger nebo lososa, přemýšlíte někdy nad tím, jaký dopad zanechalo vaše jídlo na životním prostředí, než se k vám dostalo? Možná byste měli. Globální oteplování je čím dál větší hrozbou a zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.

Z první celosvětové analýzy v této oblasti vyplývá, že zvýšení daní na maso a mléko by mělo za následek obrovské a životně důležité snížení emisí skleníkových plynů a snížení úmrtnosti obyvatel o půl milionu ročně díky zdravějšímu stravování. Tým vědců z oxfordské univerzity spočítal, že daňová přirážka ve výši 40 % na hovězí maso a 20 % na mléko by výrazně snížila negativní dopady jejich výroby na globální oteplování.

Stránky