Téměř dvě třetiny lidí v Česku chtějí, aby stát zpřísnil podmínky chovu zvířat, i kdyby to zdražilo živočišné produkty. Pro většinu je způsob chovu důležitý i při nákupu potravin. Vyplývá to z nového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Stejná data ale ukazují i druhou stranu mince: drtivá většina lidí stále věří, že zvířata lze zabíjet „eticky“, a o jejich skutečném životě v chovech ví překvapivě málo.

Jasné ne klecím

Nejsilnější signál průzkumu se týká slepic. Úplný zákaz klecového chovu včetně takzvaných obohacených klecí, který má začít platit od 1. ledna 2027, podporuje 72 % dotázaných. Dvě pětiny (40 %) s ním souhlasí rozhodně, proti je méně než pětina lidí (18 %).

Výrazně vstřícnější k zákazu jsou ženy (77 %) než muži (66 %). Pro hnutí za práva zvířat je to důležitý vzkaz politikům: případné snahy zákaz oddálit nebo oslabit by šly proti vůli jasné většiny veřejnosti.

Podpora se netýká jen klecí. Přísnější státní regulaci podmínek chovu chce 62 % lidí, a to i za cenu vyšších cen živočišných produktů. Nejvýrazněji se pro ni vyslovují lidé ve věku 20 až 29 let, kde je pro více než 80 % z nich. Naopak ve věku 55 až 64 let podpora klesá na 52 %.

Iluze šťastného zvířete

Zároveň se ukazuje, jak pevně je ve společnosti zakořeněný mýtus „humánního“ využívání zvířat. Podle 95 % dotázaných je morálně přijatelné chovat zvířata pro lidskou spotřebu, pokud mají dobré životní podmínky. Zabití zvířete kvůli jídlu považuje za eticky přijatelné 92 % lidí, pokud zvíře během života ani při porážce netrpělo.

Obě tvrzení stojí na podmínce, kterou průmyslová produkce masa ve velkém měřítku jen těžko naplňuje. Klíčová otázka tedy nezní, zda lidé soucítí se zvířaty – data ukazují, že ano. Zní spíš, zda si uvědomují, jak daleko je realita chovů od jejich představ.

Za pozornost stojí i to, že 92 % lidí považuje konzumaci masa za čistě osobní volbu, do které by společnost ani stát neměly zasahovat. Ve stejném průzkumu přitom většina chce, aby stát zasahoval do podmínek chovu. Zájem zvířete se tak v očích veřejnosti pomalu stává věcí veřejnou, nejen soukromou.

Kuřata vzbuzují obavy, ryby zůstávají neviditelné

Z hospodářských zvířat lidé nejkritičtěji vnímají podmínky, v nichž žijí kuřata a slepice. Za dobré je označilo jen 43 % dotázaných, za špatné 45 %. U skotu (63 % kladně) a prasat (54 % kladně) převažuje mnohem příznivější obraz.

Nejméně lidé vědí o rybách. Dobře informovaná se o jejich chovu cítí jen zhruba třetina (35 %) a 28 % přiznává, že o něm neví vůbec nic. Téměř čtvrtina lidí podmínky chovu ryb nedokázala posoudit. Přesto je 59 % hodnotí jako dobré, což naznačuje, že kladné hodnocení často vychází spíš z nevědomosti než ze znalosti.

Zvířata

Cítí se informováno

Hodnotí podmínky jako dobré

Skot

49 %

63 %

Prasata

44 %

54 %

Kuřata a slepice

54 %

43 %

Ryby

35 %

59 %

 

Pro osvětu je to zřetelná výzva. Utrpení ryb zůstává pro většinu lidí mimo zorné pole, přestože jde o zvířata zabíjená v obrovských počtech.

Soucit, který zatím končí u pokladny

Způsob chovu je při nákupu potravin důležitý pro 59 % lidí, pro ženy (64 %) častěji než pro muže (55 %). Připlatit si za maso ze zaručeně lepších chovů je ochotno 65 % lidí u skotu, prasat i ryb a 70 % u drůbeže. Mezi lidmi do 30 let je to u drůbeže dokonce 76 %.

Tato čísla je ale třeba číst s rezervou. Jde o deklarovanou ochotu, ne o skutečné nákupní chování, a mezi tím, co lidé v průzkumech říkají, a co opravdu kupují, bývá znatelný rozdíl. Silné hlasy pro lepší podmínky navíc stále počítají s tím, že zvíře na konci skončí na talíři.

Přitom maso jí alespoň třikrát týdně 74 % populace a denně nebo téměř denně 32 %. Etický ohled na zvířata se tak zatím projevuje hlavně v přání „lepšího chovu“, ne v ochotě zvířata přestat jíst.

Mladí a ženy otevírají dveře rostlinné stravě

Povzbudivé jsou výsledky o omezování masa. Téměř polovina (49 %) lidí, kteří maso jedí, jej alespoň občas omezuje, ženy (58 %) výrazně častěji než muži (39 %). Nejčastějšími důvody jsou hubnutí (24 %), zdraví a finance (shodně 18 %). Ekologické důvody uvádí 17 % a etické 12 % z těch, kdo maso omezují.

U nejmladších je ale obrázek jiný. Mezi lidmi do 19 let, kteří maso omezují, převažují důvody environmentální (54 %) a etické (46 %). Ve věku 20 až 29 let volilo ekologické důvody 43 % a etické 34 %. Právě v této skupině je také nejvíc lidí, kteří maso nejedí vůbec (7 %, oproti 2 % v celé populaci).

Mladí jsou přitom rozpolcení. Ve věku 15 až 19 let jí maso denně 71 % z nich, nejvíc ze všech věkových skupin. Rostlinnou stravu tak k nim nejspíš nepřivede jen argument, ale hlavně dostupnost chutných jídel tam, kde se stravují.

I proto je důležité, že 65 % lidí podporuje, aby školy, nemocnice či domovy seniorů častěji nabízely bezmasá jídla. U žen je to 72 %, u mužů 55 %. Proti je zhruba čtvrtina lidí (24 %).

Kde je osvěta nejvíc potřeba

Průzkum odhaluje několik slepých míst. Jen třetina lidí (33 %) souhlasí s tím, že produkce masa má horší dopady na životní prostředí než rostlinná produkce. Téměř polovina (45 %) nesouhlasí a 22 % neví. Vědecké poznatky přitom dlouhodobě ukazují, že živočišná výroba zatěžuje klima, půdu i vodu výrazně víc než pěstování rostlin.

Hluboko zakořeněné jsou i představy o zdraví. Podle 89 % lidí je pro zdraví lepší maso jíst než ho ze stravy vyřadit a 80 % věří, že maso nelze nikdy plnohodnotně nahradit. Zároveň si ale dvě třetiny (68 %) myslí, že lidé v Česku jedí masa příliš mnoho.

Vzdělávací kampaně státu zaměřené na výhody omezení masa podporuje jen 35 % lidí, 52 % je proti. To je pro neziskové organizace a aktivisty důležitá zpráva: osvěta o rostlinné stravě i o životě zvířat v chovech zůstává do značné míry na občanské společnosti.

Soucit tu je. Teď ho dotáhnout do konce

Výzkum ukazuje společnost, které na zvířatech záleží. Lidé odmítají klece, chtějí přísnější pravidla a deklarují ochotu za lepší podmínky zaplatit. Zároveň ale většina stále věří, že zvířata lze využívat a zabíjet bez utrpení, a o jejich skutečném životě ví málo.

Právě v tom je prostor pro změnu. Pokud se soucit, který lidé vyjadřují ve vztahu ke slepicím v klecích, rozšíří i na zvířata v takzvaně „lepších“ chovech a na ryby, může se z přání lepšího chovu postupně stát otázka, zda zvířata pro jídlo vůbec potřebujeme. Mladá generace, která o etice a klimatu přemýšlí nejvíc, naznačuje, kam se debata může posunout.

O výzkumu

Výzkum Potraviny 2026 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci programu Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin. Sběr dat probíhal od 17. července do 3. srpna 2026 na reprezentativním vzorku 1 032 obyvatel Česka starších 15 let (online a osobní dotazování). 

Zdroj: Tisková zpráva CVVM.