Zpráva podpořená OSN uvádí, že divokou přírodu nejvíc poškozuje bludný kruh levných a škodlivých potravin.

Podle zprávy think-tanku Chatham House je hlavní příčinou ničení přírody světový potravinářský průmysl a klíčovým nástrojem k zastavení této destrukce je přechod k převážně rostlinnému stravování.

Zpráva podpořená Programem OSN pro životní prostředí (Unep) konstatuje, že z 28 000 živočišných druhů, kterým hrozí vyhynutí, je 86 % nejvíce ohroženo zemědělstvím. Pokud se nic nezmění, ztráta biodiverzity bude postupovat stále rychleji a ohrožovat přežití lidstva na Zemi.

kravy JMcArthur 2018 5215Foto: Jo-Anne McArthur

Hlavní příčinou je podle dokumentu začarovaný kruh levných potravin, kdy nízké ceny zvyšují poptávku po potravinách a množství odpadů, přičemž vyšší konkurence tlačí na další snižování nákladů odlesňováním a používáním znečišťujících hnojiv a pesticidů.

Zpráva se soustředí na trojici řešení. Prvním je přechod na rostlinnou stravu, protože skot, ovce a další hospodářská zvířata mají největší dopad na životní prostředí.

Chov hospodářských zvířat využívá přes 80 procent zemědělské půdy světa, ale poskytuje pouhých 18 procent zkonzumovaných kalorií.

Obrácením vzestupného trendu konzumace masa se odstraní tlak na odlesňování další půdy a dalšího ničení divoké přírody. Rovněž se tak uvolní dnes obdělávaná půda pro druhé řešení, a to obnovu přirozených ekosystémů a návazný růst biodiverzity.

Volná půda je východiskem také pro třetí řešení, které zpráva navrhuje: hospodařit méně intenzivními a méně škodlivými postupy a smířit se s nižšími výnosy. Bio zemědělství podle zprávy poskytuje zhruba tříčtvrtinové výnosy oproti konvenčnímu intenzivnímu zemědělství.

bio zelenina megan thomas unsplashFoto: Megan Thomas (Unsplash)

Čtěte také:
Jezme méně masa: Zpráva OSN o změně klimatu volá po změnách ve stravování.
nature kravy jpg

Zpráva dále uvádí, že by náprava světového potravinového systému přispěla také k řešení klimatické krize. Výroba potravin v současnosti stojí za asi 30 procent emisí skleníkových plynů, z nichž víc než polovina připadá na živočišnou výrobu. Změna stravování by také mohla řešit zdravotní problémy 3 miliard lidí, kteří trpí buď nedostatkem potravin, nebo naopak nadváhou či obezitou, a zdravotní péče o ně stojí biliony dolarů ročně.

Politici stále tvrdí, že jejich úkolem je zlevňovat lidem potraviny, a nestarají se o to, jak je to škodlivé z pohledu planety nebo lidského zdraví," řekl profesor Tim Benton z Chatham House.  „Musíme přestat tvrdit, že je kvůli chudým nutné dotovat potravinářství, a místo toho se zaměřit na odstranění chudoby jako takové."

Benton dále poznamenal, že dopady produkce potravin na klima a zdraví jsou běžně považovány za samozřejmost, zatímco biodiverzita až příliš často jen za „vítaný doplněk".

Ředitelka divize ekosystémů Unep Susan Gardner označila současný potravinový systém za „dvousečný meč", který poskytuje levné potraviny, ale nezohledňuje skryté náklady na naše zdraví a přírodu. „Metody produkce a konzumace potravin je urgentně třeba změnit," dodává.

Uznávaná ochránkyně přírody Jane Goodall podotýká, že intenzivní chovy miliard zvířat napáchaly vážné škody na životním prostředí a jejich nehumánní stísněné prostředí představují riziko přenosu nových pandemických chorob na člověka: „Mělo by to co nejrychleji skončit." 

Golden Lion Tamarin 12229635024Foto: Eric Kilby (CC 2.0)

Přelomová studie profesora Sira Parthy Dasgupty z letošního února dospěla k závěru, že svět je v extrémním nebezpečí, protože ekonomie nedokáže zohlednit rychlý úbytek biodiverzity.

Zpráva Chatham House tvrdí, že od roku 1970 ubyla polovina ekosystémů a populace divokých zvířat se zmenšily v průměru o 68 procent. Naopak hospodářská zvířata, především krávy a prasata, v současnosti představují 60 procent hmotnosti všech savců na naší planetě. Dalších 36 procent pak připadá na lidstvo a všichni ostatní savci zaujímají pouhá 4 procenta.

Při reformě globálního potravinového systému je podle zprávy „nejdůležitějším prvkem konvergence globální spotřeby potravin kolem převážně rostlinné stravy“. Kdyby například populace USA přešla z hovězího masa na fazole, uvolnilo by se tak pro jiné využití, například obnovu přírody nebo ekologičtější zemědělství, území o rozloze 42 % americké zemědělské půdy.

fazole tijana drndarski unsplashFoto: Tijana Drndarski (Unsplash)

Jako další příklad zpráva uvádí, že pokud by se vrátily do původního stavu všechny trvalé pastviny, kde dříve byly lesy, uložilo by se tak 72 miliard tun uhlíku - což odpovídá zhruba sedmi letům celosvětových emisí z fosilních paliv. Benton podotkl, že zpráva neprosazuje, aby se všichni lidé stali vegany, ale aby jedli zdravě, což znamená i jíst mnohem méně masa.

Díky zásadním summitům OSN o biodiverzitě a klimatu, prvnímu světovému summitu OSN o potravinovém systému a mezinárodnímu summitu Výživa pro růst představuje nadcházející rok potenciálně jedinečnou příležitost k přepracování světového potravinového systému, uvedl Benton. Velké částky, které vlády vynakládají na zotavení z pandemie Covid-19, také představují příležitost pro nastavení politik, které budou přikládat stejný význam zdraví obyvatelstva i planety, uvádí zpráva.

Philip Lymbery z organizace Compassion in World Farming uvedl: „Budoucnost zemědělství musí být šetrná k přírodě a obnovná. Naše strava musí být rostlinnější, zdravější a udržitelnější. Pokud neskoncujeme s průmyslovým zemědělstvím, riskujeme, že žádná budoucnost nebude.“

polarni liska jonatan pie unsplashFoto: Jonatan Pie (Unsplash)

Zdroj: The Guardian, Překlad: Agáta Šmolíková, Silvestr Vandrovec Špaček, Korektura: Olga Jandová, Ilustrační fotka: Jo-Anne McArthur / Eyes On Animals