Jste zde

Zemřel Tom Regan - průkopník práv zvířat

Včera zemřel americký filosof a průkopník práv zvířat Tom Regan (1938-2017), emeritní profesor filosofie na North Carolina State University. Profesor Regan byl znám díky své práci ohledně etických otázek našeho zacházení s ostatními zvířaty. Vyvinul teorii práv zvířat, kterou představil ve své slavné knize The Case for Animal Rights. Ta byla poprvé vydána v roce 1983 a výrazným způsobem ovlivnila moderní hnutí za práva zvířat.

Tom Regan získal doktorát na University of Virginia a poté od roku 1967 vyučoval na North Carolina State University, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 2001. Jako jeden z prvních vnesl na akademickou půdu filosofické otázky a vášnivé diskuze týkající se práv zvířat. Se svou ženou Nancy, se kterou byl více než 50 let, založili Culture and Animals Foundation, jejímž posláním bylo "rozšířit lidské porozumění a uznání ostatních zvířat a zlepšit způsoby, jak je s nimi v současné společnosti zacházeno."

Zemřel doma v rodinném kruhu na zápal plic dva roky poté, co mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba.

Stručné představení Reganovy filosofie práv zvířat

Na rozdíl od svých předchůdců, kteří etiku stavěli na antropocentrických předpokladech, se Regan nedomníval, že by práva měli mít pouze příslušníci druhu Homo sapiens. Klíčovým pojmem a kritériem pro připsání práv je v jeho filosofii subjekt života (subject-of-a-life), kterým mohou být jak lidé, tak i mimolidská zvířata. Subjekty života jsou stvoření, která mají schopnost vědomé zkušenosti, ale i jisté mentální a behaviorální schopnosti.

„Jedinci jsou subjekty života, pokud jsou schopni vnímat a pamatovat si; pokud mají touhy, víry a preference; pokud jsou schopni jednat záměrně za účelem naplnění tužeb a cílů; pokud jsou vnímaví a mají emocionální život; pokud mají trvalou psychofyzickou identitu a pokud mají individuálně zakoušenou životní pohodu, která je nezávislá na jejich užitečnosti a zájmech ostatních.“ (Regan 2004, 264)

Tyto vlastnosti nachází u všech psychicky normálních savců starších jednoho roku. Zároveň však dodává, že toto je pouze dostatečná, nikoliv nezbytná podmínka pro připsání morálního statusu a že subjekty života mohou být i ne-savci a některá zvířata (včetně lidí) před dovršením jednoho roku věku. Těmto bytostem přisuzuje vnitřní hodnotu, kterou je třeba v rámci jednání respektovat. Tato hodnota je naprosto nezávislá na instrumentální hodnotě, kterou jedinec může mít pro druhé.

Každé zvíře, byť je lidmi definováno jako užitkové (hospodářské, laboratorní, cirkusové), má podle Regana svůj vlastní životní příběh. Cítí pozitivní i negativní emoce, je svébytným subjektem, a proto mu ubližujeme, když se k němu chováme jako k předmětu.

Pokud se subjektům ubližuje za účelem prospěchu druhého, signalizuje to podle Regana čin nespravedlnosti, neboť není respektována jejich vnitřní hodnota. Coby abolicionista odmítá utilitaristický předpoklad, že je možné jedince obětovat za účelem zisku jiného jedince či jedinců. 

Regan, T. 2004 [1983]. The Case for Animal Rights. Berkeley: University of California Press.

Zdroje: DailyNous, Animals 24-7, Překlad a text: Tereza Vandrovcová