Jste zde

Zdaňme maso a mléko, abychom snížili emise a úmrtnost obyvatel, nabádá studie

Zvýšení daní o 40 % u hovězího masa a o 20 % u mléčných výrobků by snížilo jejich negativní dopad na globální oteplování a zároveň by odradilo lidi od konzumace velkého množství nezdravých potravin.

Z první celosvětové analýzy v této oblasti vyplývá, že zvýšení daní na maso a mléko by mělo za následek obrovské a životně důležité snížení emisí skleníkových plynů a snížení úmrtnosti obyvatel o půl milionu ročně díky zdravějšímu stravování.

Tým vědců z oxfordské univerzity spočítal, že daňová přirážka ve výši 40 % na hovězí maso a 20 % na mléko by výrazně snížila negativní dopady jejich výroby na globální oteplování. Takhle vysoké daně by vedly ke snížení spotřeby těchto potravin, čímž by došlo jak ke snížení emisí, tak k redukci civilizačních onemocnění, tvrdí vědci.

Potravinářská výroba má na svědomí celou čtvrtinu všech skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Největší dopad na změny klimatu má chov krav a dalších hospodářských zvířat. Jak země světa bohatnou, roste spotřeba masa a zvyšují se emise.

Marco Springmann z oxfordského projektu zabývajícího se budoucností potravin, který studii vedl, říká: „Je zřejmé, že pokud nesnížíme emise způsobené výrobou potravin, nemáme šanci udržet globální teploty pod 2C. Ale kdyby lidé museli zaplatit za steak o 40 % víc než dnes, nejspíš by si ho dali jen jednou týdně místo dvakrát.“

Studie ukázala, že zvýšení ceny hovězího masa o 40 % by vedlo ke snížení spotřeby o 13 %.


Zdroj: Nature Climate Change, Oxford Martin Programme on the Future of Food, International Food Policy Research Institute

Studie publikovaná v odborném časopise Příroda a klimatické změny zkoumala, jak vysoká daň by byla potřeba u jednotlivých druhů potravin, aby se snížil negativní vliv jejich výroby na globální oteplování. Největší dopad má hovězí maso, zejména kvůli odlesňování, emisím metanu, jež krávy produkují, a množství krmných obilnin, které chov hovězího dobytka vyžaduje. Proto připadlo nejvyšší zdanění na hovězí maso, a to ve výši 40%.

Následně vědci určovali, o kolik méně dané potraviny by se v důsledku vyššího danění snědlo. Po porovnání různých daňových systémů zjistili, že optimální z hlediska jak emisí, tak zdraví obyvatel je kombinace vyššího zdanění škodlivých potravin a dotací na zdravé potraviny jako jsou ovoce a zelenina. Zároveň by kompenzovali daňový nárůst nízkopříjmovým rodinám, aby zajistil, že zvýšení daní u nich nepovede k nezdravému stravování.

Tento daňový plán by vedl ke snížení emisí o 1 miliardu tun ročně, což je pro představu stejné množství, jaké za rok vyprodukuje veškerý letecký průmysl. Sprigmann byl sám překvapený, jak velký vliv by vyšší zdanění mohlo mít na snížení emisí, stejně jako ho překvapily dopady mléčného průmyslu na globální oteplování.

V boji proti klimatickým změnám se dopady výroby a konzumace potravin dosud z velké části opomíjejí, jelikož zásahy do jídelníčku  jsou společensky citlivé téma, zároveň jsou zde obavy o nárůst hladovění v chudších zemích a také zatím nikdo nepřišel s konkrétními návrhy, jak se k problému postavit.

Když výrazněji zvýšíte ceny u některých potravin, lidé se zlobí a vyžadují vysvětlení, proč ke zdražení došlo”, říká Sprigmann a dodává, že při úspěšné implementaci daňové politiky se peníze získané z daní využijí na podporu zdravějšího stravování. Zmiňuje případ navýšení daní u nezdravých nasycených tuků v Dánsku, který byl po roce zrušen, protože vláda získané peníze dál neinvestovala. Naopak v Mexiku, kde zdanili slazené limonády a zisky z daní použili na zajištění pitné vody ve školách, se program setkal s úspěchem.

Většina potravin, které mají největší negativní dopad na globální oteplování, jako např. hovězí maso a mléčné výrobky, jsou zároveň nezdravé, když se konzumují ve větším množství. Takže pokud by zvýšení daní vedlo ke snížení jejich spotřeby, znamenalo by to zároveň snížení úmrtnosti na nemoci související s konzumací těchto potravin, např. srdeční onemocnění, mrtvice a různé typy rakoviny. Jen ve Spojených státech jedí lidé trojnásobek doporoučených porcí masa. Vědci zjistili, že navrhované daně by ročně snížily úmrtnost v Evropě, v USA, v Austrálii a v Číně o půl milionu.

Snížení poptávky po mase a mléčných výrobcích ale nebude snadné, “ říká Rob Bailey z bristkého think tanku Chatham House. “Je to politické téma. Jak je zřejmé ze studie, v mnoha zemích by změna stravovacích návyků měla velmi pozitivní dopady jak z pohledu životního prostředí, tak z pohledu zdraví obyvatel, avšak státy se ke změnám nemají. Vlády nechtějí lidem zasahovat do jejich životního stylu, obávají se odporu a obviňování z přílišného státního vměšování do života obyvatel. Zároveň je zde obava z reakcí vlivných zemědělských a potravinářských lobby.

Bailey déle zmiňuje, že dosud nebyl na vlády jednotlivých států vyvinutý dostatečný tlak, částečně proto, že veřejnost není o spojitosti mezi stravovacími návyky a globálním oteplováním dostatečně informovaná. “Když ale lidem předložíte fakta, vnímají zdanění masa méně negativně, než bychom čekali” dodává Bailey.

Dosavadní výzvy ke snížení spotřeby masa ze strany OSN, vlivných osobností, i expertů na globální oteplování, včetně ekonoma Lorda Sterna, jsou zatím poměrně sporadické a kontroverzní.

Nová studie ukázala, že navýšení daní potřebné ke snížení negativního dopadu jednotlivých potravin na globální oteplování by mělo vypadat takto: 15 % na jehněčí maso, 8.5 % na kuřecí maso, 7 % na vepřové maso a 5 % na vejce. U rostlinných olejů navrhují vědci daň ve výši až 25 %, ale to je způsobeno velmi nízkou původní cenou, díky čemuž se relativně nízké navýšení v ceně jeví vysoké v procentuálním vyjádření.

Tato zdanění představují globální průměr, přičemž v případě jednotlivých zemí existují značné rozdíly, např. v Latinské Americe je navrhované zdanění hovězího masa vyšší, jelikož tamější chov dobytka produkuje víc emisí než v jiných oblastech. Další regionální variace jsou například v případě chudších zemí, kde naopak vědci navrhují nižší zdanění, aby kvůli vysokým daním nedošlo ke zhoršení v kvalitě stravování obyvatel.

Springmann uvádí, že najít způsob, jak zmírnit dopady výroby potravin na životní prostředí, je extrémně důležité. “Můžeme si vybrat: buď půjdeme cestou zvyšujícího se globálního oteplování, srdečních onemocnění, cukrovky a obezity nebo změníme způsob výroby a konzumace potravin“. 

Zdroj: The Guardian, Překlad: Hana Tesařová