Jste zde

Veganská strava může omezit environmentální dopady produkce potravin, ukazuje nová studie

Autorka: Megan Rowling

Překlad: Jakub Mlynář

BARCELONA, 21. března (Thomson Reuters Foundation) - Výzkumníci došli k závěru, že kdyby lidé jedli méně masa a více ovoce a zeleniny, ve světovém měřítku by to vedlo ke snížení počtu úmrtí do roku 2050 o několik milionů, k podstatnému poklesu emisí způsobujících oteplování planety a k ročním úsporám několika miliard dolarů za zdravotní péči a škody na životním prostředí.

Podle autorů studie publikované ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických (PNAS) jde o vůbec první výzkum zaměřený na zdravotní i klimatické dopady celosvětového příklonu k rostlinné stravě.

Jak řekl hlavní autor studie, Marco Springmann z Oxfordského Martinova programu pro potravinovou budoucnost, nevyvážená strava je hlavní příčinou zdravotních problémů a způsobuje také více než čtvrtinu emisí skleníkových plynů.

Způsob stravování výrazně ovlivňuje jak náš zdravotní stav, tak i globální životní prostředí,“ řekl.

Výzkumníci z Oxfordské univerzity vytvořili modely čtyř různých způsobů stravování ve výhledu do poloviny tohoto století: scénář „žádná změna“; variantu podle globálních pokynů zahrnujících doporučené množství ovoce a zeleniny a omezení červeného masa, cukru a množství kalorií; vegetariánskou stravu; veganskou stravu.

Stravování v souladu s globálními doporučeními by mohlo snížit počet úmrtí do roku 2050 o 5,1 milionu ročně, ve veganském světě (bez konzumace živočišných produktů včetně vajec a mléčných výrobků) by dokonce počet úmrtí poklesl o 8,1 milionu.

Pokud jde o klimatické změny, dodržování stravovacích doporučení by vedlo k poklesu emisí spojených s potravou o 29 procent, vegetariánské stravování by je snížilo o 63 procent a veganské stravování o 70 procent.

Studie uvádí, že změna stravovacích návyků by mohla vést k ročním úsporám v rozmezí 700 až 1000 miliard dolarů za zdravotní péči a zameškané pracovní dny, přičemž ekonomický přínos omezení emisí skleníkových plynů by mohl dosáhnout až 570 miliard dolarů.


Foto: Veganské jídlo v barcelonské restauraci Teresa Carles (lasagně z celozrnné mouky se špenátem, piniovými oříšky, hříbky, kořeněnou dýní, kešu "sýrem" a omáčkou z čerstvých a sušených rajčat).

REGIONÁLNÍ ODLIŠNOSTI

Výzkumníci zjistili, že tři čtvrtiny veškerých přínosů by se týkaly rozvojových zemí, avšak vzhledem k vyšší míře obezity a konzumace masa by individuální dopady stravovacích změn byly největší v rozvinutých státech.

Ekonomická hodnota zlepšení zdravotního stavu by mohla být srovnatelná nebo dokonce větší než hodnota odvrácených škod na životním prostředí, dodávají autoři studie.

“Tyto přínosy jsou silným argumentem pro navýšení veřejných a soukromých investic do programů, které usilují o dosažení zdravějších a environmentálně udržitelnějších způsobů stravování,” řekl Springmann.

Vysvětlil také, že výzkum se zaměřil na regionální rozdíly, kterých by bylo možno využít ke stanovení nejvhodnějších intervencí ve výrobě a konzumaci masa.

Omezení konzumace červeného masa by například mělo největší dopady v oblasti východní Asie a západní a Latinské Ameriky, zatímco navýšení příjmu ovoce a zeleniny by podle výsledků studie bylo nejúčinnější ve snížení úmrtí v Jižní Asii a subsaharské Africe.

Studie uvádí, že omezení příjmu kalorií, které by vedlo ke snížení počtu lidí s nadváhou, mělo zásadní roli ve zlepšení zdravotního stavu obyvatel oblasti Východního Středomoří, Latinské Ameriky a států Západu.

Nebude to však snadné. Abychom dosáhli způsobu stravování, který odpovídá obecným doporučením, bylo by potřeba o 25 procent zvýšit globální spotřebu ovoce a zeleniny, zatímco konzumace červeného masa by měla poklesnout o 56 procent.

Celkově se ukazuje, že by lidé měli přijímat o 15 procent méně kalorií.

Nečekáme, že se z každého stane vegan,” dodal Springmann. “Ale vypořádat se s klimatickými dopady potravinářského průmyslu bude těžké a pravděpodobně bude vyžadovat víc než jen technologické změny. Rozšíření zdravějších a environmentálně udržitelnějších způsobů stravování by mohlo být velkým krokem tím správným směrem.

Zdroj: Thomson Reuters Foundation News, odkaz na studii, Foto: Tereza Vandrovcová