Jste zde

„Veganská cholinová krize“: Pseudokauza vyvolaná médii a autorkou podporovanou živočišným průmyslem

Štítky: 

Autor: Joel Kahn

Překladatelka: Andrea Hermanová

Z médií se na nás tento týden valí desítky děsivých titulků. Možná tu máme “cholinovou krizi“ a nejsme si toho vědomi – alespoň ve Velké Británii by se to tak mohlo zdát. O žádné jsme před vydáním článku doktorky Emmy Derbyshire v British Medical Journal (Britském lékařském žurnálu) ani netušili. Derbyshire zde přitom nepublikovala žádný vlastní výzkum. Článek byl pouhým zamyšlením se nad významem cholinu pro zdraví organismu a nad možnými riziky současného příklonu k rostlinné stravě. Titulky však neobsahovaly informaci, že článek je založen pouze na jejím názoru a absentují v něm jakákoli nová data. Titulky článků zněly takto:

1) Veganská strava přináší riziko nedostatečného příjmu látky zásadní pro zdraví mozku

2) Bezmasá strava neobsahuje dostatek živiny nepostradatelné pro zdraví mozku

3) Odbornice na výživu varuje: rostlinná strava zvyšuje riziko „hloupnutí“ dalších generací

4) Přehlížíme potenciální cholinovou krizi ve Velké Británii?

Dokonce i British Medical Journal se k mediálnímu rozruchu přidal následujícím titulkem:

5) Doporučovaný přechod na rostlinnou stravu přináší riziko zhoršení mozkových funkcí následkem nedostatečné výživy

Jaké byly hlavní body článku doktorky Derbyshire?

  • Cholin je látka, která je zásadní pro neurokognici, metabolismus tuků, funkci jater a udržování normální hladiny homocysteinu.
  • Většina evropské, americké, kanadské a australské populace nepřijímá doporučené množství cholinu.
  • Vejce, mléko a maso se zdají být podstatným zdrojem cholinu a další posun směrem ke snížení spotřeby těchto potravin by mohl mít nezamýšlený důsledek snížení příjmu (a hladiny) cholinu.
  • Další výzkumy v oblasti výživy by měly sledovat dlouhodobý příjem cholinu – například by mělo být používáno frekvenční opakované dotazování (food frequency questionnaire), místo retrospektivního záznamu jednou za 24 hodin – získaná data tak budou přesnější.
  • Je třeba zdravotníky a spotřebitele informovat o důležitosti příjmu dostatečného množství cholinu ze stravy a o tom, jak ho dosáhnout.
  • Pokud není dostatečné množství cholinu získáváno ze stravy, je třeba zvolit nějaký způsob suplementace, především pak v klíčových obdobích lidského vývoje - například v těhotenství, kdy je dostatečný příjem cholinu pro vývoj plodu zcela zásadní.

Co byste měli zvážit, než poběžíte do řeznictví?

  1. Doktorka Derbyshire je členkou expertního panelu Meat Advisory Board (poradního výboru pro masné produkty), jenž si klade za cíl poskytovat informace o roli masa ve zdravé vyvážené stravě. Dříve ve své kariéře byla financována Agriculture and Horticulture Development Board (výborem pro zemědělství a pěstitelství), reprezentovala zájmy producentů hovězího, jehněčího a vepřového masa a mléčných produktů. Tento fakt nemusí nutně znamenat její předpojatost, nicméně ji ani nevylučuje. Článek však zřetelně obsahoval názor, že konzumace masa je zdravá.
  2. V článku není žádná zmínka o trimethylamin-n-oxidu (TMAO) a cholinu. V roce 2011 bylo zjištěno, že TMAO je metabolit, který se utváří po konzumaci červeného masa, žloutků a suplementů s obsahem cholinu a L-karnitinu, a že může vést k nadměrnému shlukování krevních destiček a k ateroskleróze. Zvýšená hladina TMAO je také spojována s vyšší úmrtností u některých skupin pacientů. I zběžná rešerše nejnovějších původních výzkumů by odhalila zjištění, že suplementace cholinu může zvyšovat agregaci krevních destiček. Derbyshire se však rozhodla více než 1 000 citací týkajících se TMAO, které lze v National Library of Medicine (americké Státní lékařské knihovně) nalézt, ignorovat.
  3. Zcela opomenuta zůstala doporučení Academy of Nutrition and Dietetics k vegetariánskému a veganskému stravování, která žádnou cholinovou krizi nezmiňovala.
  4. Stejně tak zpráva National Institutes of Health (Státního zdravotnického institutu USA) o tom, jak zřídkavý je výskyt symptomů nedostatku cholinu, nebyla jakkoli zmíněna. Zpráva je velmi komplexním dokumentem a poukazuje na fakt, že v současnosti neexistuje dostatek dat na to, aby bylo možné určit odhad průměrné potřebné denní dávky cholinu.
  5. Článek zcela ignoroval data, která vyšší hladinu cholinu získaného ze stravy spojují s celkovou vyšší úmrtností.
  6. Zmíněna také nebyla známá spojitost mezi hladinou cholinu a některými typy rakovin a nádorového bujení.
  7. Vynechána byla také informace, že z žebříčku 12 nejbohatších zdrojů cholinu v potravě podle National Institutes of Health, je 6 rostlinného původupražené sojové boby, houby šiitake, červené brambory, pšeničné klíčky, červené fazole, quinoa, a hned v závěsu nalezneme také růžičkovou kapustu, brokolici a arašídy.


Foto: by Яна Тикунова from Pixabay

Potravina

Počet miligramů v jedné porci

Procento DDD (denní doporučené dávky)

Hovězí játra, smažená, 85 gramů

356

65

Vejce, vařená natvrdo, 1 větší vejce

147

27

Hovězí kýta, libové maso, dušené, 85 gramů

117

21

Pražené sójové boby, ½ hrnku

107

19

Kuřecí prsa, pečená, 85 gramů

72

13

Hovězí, mleté, 93 % masa, grilované, 85 gramů

72

13

Ryba, treska obecná, pečená, 85 gramů

71

13

Houby, šiitake, vařené, ½ hrnku

58

11

Brambory, červené, pečené, se slupkou – 1 velká brambora

57

10

Pšeničné klíčky, opečené, 28 gramů

51

9

Červené fazole, konzervované, ½ hrnku

45

8

Quinoa, vařená, 1 hrnek

43

8

Mléko, 1 % tuku, 1 hrnek

43

8

Jogurt, vanilkový, bez tuku, 1 hrnek

38

7

Růžičková kapusta, vařená, ½ hrnku

32

6

Brokolice, vařená, ½ hrnku

31

6

Cottage, sýr, bez tuku, 1 hrnek

26

5

Ryba, tuňák, v konzervě (ve vodě), 85 gramů

25

5

Arašídy, pražené nasucho, ¼ hrnku

24

4

Květák, vařený, ½ hrnku

24

4

Hrášek, zelený, vařený, ½ hrnku

24

4

Slunečnicová semena, pražená na oleji, ¼ hrnku

19

3

Rýže, hnědá, celozrnná, 1 hrnek

19

3

Pita chléb, celozrnný, 1 velký (průměr 16,5 cm)

17

3

Zelí, vařené, ½ hrnku

15

3

Mandarinka, ½ hrnku měsíčků

10

2

Fazolové lusky, syrové, ½ hrnku

8

1

Kiwi, syrové, nakrájené, ½ hrnku

7

1

Co se od vydání článku o cholinové krizi událo?

Britská Veganská společnost (The Vegan Society) vydala reakci na článek doktorky Derbyshire, ve které uvádí, že “Tyto zprávy překrucují fakta a tvrdí, že veganská výživa je nezdravá, především pro děti, protože neobsahuje dostatečné množství cholinu, což NENÍ pravdivé tvrzení.”

Bahee Van de Bor, mluvčí British Dietetic Association (Britské dietetické asociace) k tomu řekla: “Zcela jistě je možné dosáhnout dostatečného příjmu při veganské či rostlinné stravě, je pouze třeba ji správně sestavit. Některé potraviny samozřejmě mohou být veganské, a přitom nemusí poskytovat potřebné živiny.” Mluvčí British Nutrition Foundation (Britské nadace pro výživu) dodala: “Je pravděpodobné, že zdravá a pestrá vegetariánská či veganská strava určité množství cholinu poskytuje.”


Foto: by Alistair Williamson from FreeImages

Co dělat?

Určitě stojí za to nastudovat si tabulku obsahu cholinu v různých typech potravin. Konzumujete-li převážně či plně rostlinnou stravu, je určitě dobrý nápad zaměřit se na pestrost stravy a dbát i na dostatečný obsah cholinu. Hladina cholinu se při běžných krevních testech nezjišťuje. Doufejme, že růst oblíbenosti rostlinné stravy povede, spíše než k cholinové krizi, k jinému typu “krize” – prázdným nemocnicím, čekárnám lékařů a lékárnám.

Zdroj: Medium, Překladatelka: Andrea Hermanová, Korektor: Jano Kupec