Jste zde

zvířata

 

Nedávno jsem se rozhodl přinést domu dva malé papoušky. Jsou to papoušíčci šedokřídlí, původem z Ekvádoru a Peru, jeden z nejmenších druhů papoušků, který může žít ve společnosti lidí. Jmenují se Dandolo a Madeleine. Navzdory jizvám po klovnutí přibývajícím na mých prstech zapadli papoušci do mého života v oxfordském bytě dobře a mé víkendy vyplňují švitořením deštného pralesa. Jsou prvními ptáky, které chovám jako domácí zvířata ‒ což se může zdát překvapivé, protože celý můj profesní život se točí kolem ptactva. Zajímá mě, jak a co se učí, a jejich chování, které z nich vytvořilo tak úspěšnou skupinu mezi organismy.

Jak uznává většina zoologů, všechna zvířata (s výjimkou lidí) jsou alespoň natolik inteligentní, aby byla schopna přežít a prosperovat. Pryč jsou dny, kdy lidé chtěli vědět, které zvíře je nejchytřejší, a které naopak nejhloupější. Dnes je všeobecně přijímáno, že zvířata jsou mnohem chytřejší, než si byla většina lidí ochotna připustit – tedy až na pár světlých výjimek, mezi něž patřil například Darwin.

V úterý 26. června 2018 se u jatek Maso Planá konalo řádně nahlášené shromáždění. Jeho účastníci se pokusili s pomocí velké cedule přimět přijíždějící transporty, aby zastavily na pouhé dvě minuty a umožnili tak zaznamenat na kameru, v jakém stavu jsou přivážená zvířata a alespoň na chvilku těmto tvorům ukázat vlídnější tvář lidstva. Řidiči se však rozhodli pro najíždění do aktivistů, kteří stáli v bráně, a to i přes to, že neměli dobrý výhled a nemohli ani posoudit

Zkouška z francouzštiny v rámci maturit typu S (naučná) a ES (ekonomicko-sociální) dává prostor ochraně zvířat a jejich právům, vychází přitom z textů Voltaira a Marguerity Yourcenar. Na fotografii (viz níže) v oddíle 3 v zadání stojí: „Jste novinář(ka) a snažíte se ukázat, že je třeba prosadit ‚Deklaraci zvířecích práv‘.

V německém Berlíně dnes byla slavnostně zahájená výstava s názvem MILOVNÍCI ZVÍŘAT, která potrvá až do 27. listopadu 2016. Výstava si klade za cíl, abychom mimolidská zvířata přestali vnímat jako "někoho druhého" nebo jako projekční plochu našich vlastních tužeb, preferencí či strachů, ale abychom je spíše vnímali jako individua s určitými schopnostmi a právy.

Když se ohlédnu zpět do sedmdesátých let, nikdy bych si nemohl představit, že organizace, kterou jsem spoluzaložil spolu se skupinou neskutečně talentovaných a důvtipných vizionářů, skončí podporujíc masakr ledních medvědů, tuleňů a velryb.

Když tříletý Adrian se svými rodiči a kozou navštávil chrám v Nepálu, kam lidé tradičně vodí zvířata (nejčastěji kozy a kuřata) určená k obětování, všiml si zabíjení koz opodál a došlo mu, že další na řadě bude jeho kozí kamarád. Začal plakat a křičet, že se tam kozám ubližuje a že mají přestat. Svého cíle nakonec dosáhl a kozího kamaráda zachránil. 

Co se děje v mozku zvířete? Můžeme vědět, o čem (a jestli vůbec) zvířata myslí a co cítí? Carl Safina se domnívá, že ano. Propojuje příběhy ze světa velryb, vlků, slonů a albatrosů, aby s pomocí objevů a individuálních zkušeností badatelů na poli ekologie, biologie a behaviorálních věd ukázal, že i zvířata mají mysl.

Dne 7. července 2012 se na Cambridgeské univerzitě shromáždilo mezinárodní uskupení předních kognitivních neurovědců, neurofarmakologů, neurofyziologů, neuroanatomů a výpočetních neurovědců, aby znovu společně posoudili neurobiologické základy vědomého prožívání a s ním související způsoby chování lidských a mimolidských živočichů.

Nové Dilí – Obětování zvířat bylo zakázáno na nepálském Gadhimai festivalu – největším světovým náboženským obřadem obětujícím zvířata. Tato náboženská oslava se koná každých pět let a vznikla před 265 lety. Hnutí tak zachránilo miliony zvířecích životů. Rozhodnutí oznámil Gadhimai Temple Trust po vážných ujednáních a kampaních Animal Welfare Network Nepal (AWNN) a Human Society International/India (HSI/India).

Stránky