Jste zde

zkušenosti

 

Praxe začínala jako vždy, což je po 7 sedmé hodině ranní. Už v tu dobu se dojí krávy. To probíhá tím stylem, že si naženou předem dané stádo dovnitř, kde tomu říkají čekárna. Pak jsou dvě cesty, kam je ženou buď slovně, nebo mlátí tyčí o ocelový plot. Následně se krávy co nejvíce nacpou na sebe a podojí se.

Už pár rokov som sa snažila preniknúť do slovenského mliečneho priemyslu, teda poľnohospodárskeho družstva a ukázať tak verejnosti pravý pôvod mliečnych výrobkov. Televízne reklamy a marketingová masáž za účelom čo najvyššieho predaja nás dennodenne klame a podsúva nám podvedomé programy o pôvode mlieka, jeho výživovej hodnote a blahodarnom vplyvu na zdravie.

Fotograf a spoluzakladatel organizace Animal Equality Jose Valle provádí pravidelné rešerše a získává fotografie a videozáznamy z velkochovů - z míst, odkud pochází drtivá většina živočišných produktů v západních zemích. Pomáhá vyzvednout na světlo to, co výrobci raději skrývají a na obalech neukazují: mizerné životy konkrétních zvířat. V tomto krátkém zamyšlení Jose vysvětluje, jak se vyrovnává s násilím, kterému je často vystavován.

Kristina Mering, která je studentkou sociologie na univerzitě Tallinn (Estonsko), provedla rozhovory s pracovníky jatek o jejich přístupu k práci a zvířatům. Rozhovory uskutečnila na největších jatkách v Estonsku. Výsledky svého výzkumu prezentovala 16. července na konferenci CARE (Conference on Animal Rights in Europe) ve Varšavě. Po jejím proslovu jsem ji vyzpovídal.

Když jsem se rozhodovala, na kterou školu půjdu, moje láska ke zvířatům mě směřovala také na zemědělskou školu. Dnes až po letech si uvědomuji, jak je možné, že mě tato škola vůbec nebavila a procházela jsem jen tak tak. To, co nás na zemědělské škole učili mě jednoduše řečeno naprosto zklamalo. Místo rozvíjení lásky k přírodě a ke zvířatům jsme se učili, jak je využívat a nakonec zabít.

V patnácti letech jsem se musela rozhodnout pro střední školu a zemědělka se zdála být ideální. Slibovala praxe se zvířaty, řidičáky zdarma, dobrou přípravu na maturitu. Nemusela bych daleko dojíždět a ve třídě bych si určitě našla spoustu přátel – milovníků zvířat jako jsem já! Ještě nikdy jsem se tak příšerně nezmýlila.

Svou profesi jsem si vybral – podobně jako mnoho dalších veterinářů – ve směšně nízkém věku: okolo pěti let. K tomuto rozhodnutí mě dovedla náklonnost a empatie se zvířaty v mém životě, zjednodušeně řečeno láska ke zvířatům. Od malička jsem cítil, že zvířata jsou v mnoha ohledech stejná jako my a že si zaslouží naši péči a lásku. Jak je tedy možné, že jsem – podobně jako většina veterinářů – masojed? Jak si ospravedlňujeme zabíjení a pojídání živých bytostí, na kterých nám tolik záleží?

Narodil jsem se a vyrostl v Prince Edward County, což je ostrov v severní části jezera Ontario jižně od Belleville, Ontario. V té době to byla velká zemědělská komunita s mnoha velkými rodinami. Moje matka pochází z deseti dětí a můj otec ze šestnácti, takže pokud jste nefarmařili nebo nepracovali na jedné z farem, pravděpodobně jste pracovali v místním obchodě. V opačném případě jste cestovali za prací do měst přes most. Zemědělství zde bylo hlavním průmyslem. Strávil jsem zde většinu svého života a poprvé jsem odešel po rozvodu se svou první manželkou, když mi bylo třicet.

Když budete chtít při každém jídle rozrušit svoji rodinu nebo přátele, mluvte o svojí stravě. Náš způsob stravování tvoří část toho, kým jsme, takže vás tento článek možná urazí. Za to se předem omlouvám.

Řekněme že jsem nejmenovaná studentka nejmenované školy, v nejmenovaném kraji a v nejmenovaném městě. Chci se s vámi podělit o to, co nám naše škola prostřednictvím praxí na školním statku přináší do života. Nejlepší by asi bylo začít od začátku. Moje škola vystupuje na veškerých přehlídkách a výstavách středních škol i na dnech otevřených dveří jako velice solidní a tváří se, že má opravdu co nabídnout.

Stránky