Jste zde

video

Podívejte se na krátký animovaný film, který shrnuje nejdůležitější fakta týkající se dopadu dnešního průmyslového rybolovu na život v oceánech. Na tomto filmu, který byl zpracován pro hnutí za zachování mořského života The Black Fish, spolupracovalo bez nároku na honorář celkem 32 animátorů sdružených ve studiu Mr Lee. Film byl zveřejněn 1. července 2013 po pěti měsících usilovné práce.

O vztahu člověka a zvířat hovořili v Historii.cs z bioložka Helena Kholová a biolog a filosof Stanislav Komárek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Moderovala historička Marie Koldinská. Vnímání zvířat se v průběhu lidské historie dramaticky proměňovalo jak v závislosti na konkrétní epoše i regionu, tak na určitém zvířecím druhu.Na jedné straně tu jsou téměř zlidštění domácí mazlíčci, na straně druhé otřesné zacházení se zvířaty v zemědělských velkochovech.

Podívejte se na kvalitně zpracovanou a důležitými informacemi nabitou přednášku "Mýty ve vlastních řadách aneb i veg*ni se někdy mýlí" od aktivisty ze sdružení Otevři oči Marka Voršilky.

Strach o vlastní život přiměje zvířata dělat nevídané kousky. Lišky se běžně k člověku nepřiblíží. V Rusku natočila dvojice mužů mládě lišky, které při své zvídavosti strčilo hlavu do zavařovací sklenice a pak už se z ní nedokázalo vysvobodit. Jeden z Rusů lišku ze skleněného vězení vysvobodil, druhý pak vše zdokumentoval.

Tato kachna upoutala svým kácháním pozornost kolemjdoucích, aby zachránila své děti uvězněné v kanále. Netrpělivě pobíhala okolo tak dlouho, dokud se se svými kachňátky díky pomoci policistů opět nesetkala. Skupina policistů kachňata opatrně vytáhla ven a vypustila na svobodu na nedaleké vodní ploše.

Malý brazilský chlapec Luz Antonie v přiloženém videu vysvětluje, proč nechce sníst chobotnici, kterou mu matka naservírovala. Není to však výsledek nějaké zmlsanosti. Poté, co mu přišla na mysl otázka, co se stalo s hlavou chobotnice, jejíž chapadla má před sebou na talíři, se pouští do filosofování nad zabíjením zvířat pro naší potravu.

Tito tři jedinci (lev, tygr a medvěd) byli jako mláďata před 12 lety odebrána nezodpovědným majitelům, kteří péči hrubě zanedbávali. Medvědovi například neměnili postroje, takže když rostl, zarostly mu do kůže. Trojce však byla nakonec zachráněna a postroj medvěda byl chirurgicky odstraněn.

Jak dnes nejčastěji zacházíme s mimolidskými zvířaty? Co se děje za zdmi velkochovů? Pokud bychom měli všechny informace o tom, jak se vyrábí maso a další živočišné produkty, které jsou běžně dostupné v našich obchodech, chtěli bychom i nadále finančně podporovat tento průmysl? Dá se proti tomu něco dělat?

Jak je známo díky dlouholetým etologickým výzkumům, mimolidská zvířata prožívají a dávají najevo emoce obdobným způsobem jako lidé. Není proto divu, že ve chvíli, kdy fenka Bella ztratila svého nejlepšího přítele - bobra Beavise - truchlila nad ztrátou blízkého druha podobně, jako by ve stejné situaci truchlil člověk.

Emocionální svět hospodářských zvířat je vynikající dokument pro diváky všech věkových kategorií, který odkrývá emocionální i kognitivní stránku zvířat, která jsou nejčastěji vnímána jen jako součást lidské potravy.

Stránky