Jste zde

velkochovy

 

Ochránci zvířat z Brna půl roku monitorovali stav krav na dvou farmách v Jihomoravském kraji (Oslavany a Nová Ves). Nafotili naprosto nevyhovující podmínky, kdy zvířatům chyběla senná podestýlka a místo toho byla nucena žít ve vlastních výkalech.

Na následujících fotkách si můžete prohlédnout tzv. hospodářská zvířata, která měla to štěstí, že byla zachráněná z nevyhovujících podmínek a umístěna do azylu Farm Sanctuary v americkém státě New York. Tento azyl nabízí domov zvířatům, která byla chována v nevyhovujících podmínkách a jejichž život měl být ukončen ve zlomku své přirozené délky na jatkách. Zde jsou životní příběhy deseti z nich.

V následujícím videu se můžete podívat na upřímnou radost krav (a býků), kterým bylo po zimě strávené v hale umožněno vyjít ven na louku a které si to náležitě užily. Kromě toho jim byla darována možnost dožít bez hrozby náslné smrti na jatkách, která čeká ostatní tzv. hospodářská zvířata.

Fotografie pod tímto článkem pochází z chovu telat v Jihomoravském kraji. Běžná praxe na mléčných farmách v Česku vypadá následovně: Aby kráva produkovala mléko, je třeba, aby měla tele, proto je každý rok uměle oplodněna (rukou nebo speciálním železným nástrojem). Telata jsou odebírána buď okamžitě, po pár hodinách a nebo nejpozději do 24 hodin.

Dnes vyšel na tn.cz článek s výmluvným titulkem: Pravda o českých KUŘATECH: HYBRIDI, kteří jen trpí a trpí, dokud je nesníte NA PAPRICE. Přetiskujeme tento text a máme radost, že se tyto většinou přehlížené skutečnosti konečně dostávají i do mainstremových médií.

Toto léto (2013) jsem pracovala na jedné mléčné velkofarmě v České republice (bylo tam cca 80 - 150 dojnic). Chtěla jsem vidět, jak to tam vypadá a jak to funguje v praxi. Ráda bych napsala o této konkrétní mléčné farmě, i když si myslím, že na mnoha takových farmách je to stejné, ne-li horší.

Organizace Compassion in World Farming odhalila kruté podmínky na 31 farmách ve Španělsku, Itálii, Irsku. Zemědělci se doslova vysmívají EU směrnici pro prasata, právnímu předpisu, jež má sloužit k ochraně všech 140 milionů prasat, která se nyní v EU chovají!

Podle Hnutí Duha Česko každoročně dováží například převážně z Jižní Ameriky statisíce tun sóji, která se používá coby krmivo v tuzemských velkochovech prasat a drůbeže. Velké monokulturní latifundie, na kterých se sója pěstuje, vytlačují podle ekologů drobné jihoamerické zemědělce, ničí vzácnou přírodu savany a podílí se na vymírání vzácných druhů zvířat, například vlka hřivnatého. "Hnutí Duha proto podporuje farmářské trhy a biopotraviny z ekologického zemědělství, které importovanou sóju nepoužívá," uvedlo hnutí.

Moderní doba se svou honbou za maximalizací efektivity zareagovala na setrvalý nárůst spotřeby živočišných potravin po svém. Ačkoli na obalech potravin jsou zobrazována veselá zvířata na zelených pastvinách, běžná realita velkochovů je o dost jinde.

Hluk z okolního prostředí může negativně ovlivnit lidské zdraví. Podobně stresující ale může být i zápach – třeba ten, jaký se line z velkochovů prasat.

Stránky