Jste zde

veganství

Narodil jsem se a vyrostl v Prince Edward County, což je ostrov v severní části jezera Ontario jižně od Belleville, Ontario. V té době to byla velká zemědělská komunita s mnoha velkými rodinami. Moje matka pochází z deseti dětí a můj otec ze šestnácti, takže pokud jste nefarmařili nebo nepracovali na jedné z farem, pravděpodobně jste pracovali v místním obchodě. V opačném případě jste cestovali za prací do měst přes most. Zemědělství zde bylo hlavním průmyslem. Strávil jsem zde většinu svého života a poprvé jsem odešel po rozvodu se svou první manželkou, když mi bylo třicet.

Když budete chtít při každém jídle rozrušit svoji rodinu nebo přátele, mluvte o svojí stravě. Náš způsob stravování tvoří část toho, kým jsme, takže vás tento článek možná urazí. Za to se předem omlouvám.

Argumenty proti konzumaci medu se možná nedají pochopit tak snadno jako argumenty proti konzumaci masa nebo využívání kožešin, nicméně jakékoliv vykořisťování živočichů je porušování práv daných jedinců. Protože med pochází od včel a včely jsou živočichové, med je tedy živočišným produktem, a tudíž není veganský.

Jsem docela typický americký tvrďák. Vyrůstal jsem na farmě v Iowě, kde jsem pomáhal své rodině chovat a zabíjet prasata a krávy a později jsme se přestěhovali do obce s padesáti obyvateli. Nějaký čas jsme vedli restauraci, která nabízela standardní tučnou stravu: slaninu, hamburgery a smažená kuřata. Když mi bylo 19, opustil jsem domov a na 4 roky jsem šel do námořní pěchoty a pak vstoupil do řad městské policie ve Washingtonu.

Na začátku roku 2014 byla vydaná brožurka "Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy", která obsahuje důležité informace i praktické rady týkající se správné výživy veganských matek i jejich potomků. Publikaci přeložilo do češtiny a vydalo brněnské sdružení NESEHNUTÍ (NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ) se svolením Veganské společnosti Švýcarko a Veganské společnosti Rakousko.

Před pár lety jsem mluvil s Alem Gorem (ano, chlubím se). Položil jsem mu velmi jednoduchou a přímou otázku: „Chov hospodářských zvířat způsobuje zhruba 18 procent plynů, které napomáhají ke změně klimatu. Proč jste to nezmínil ve své knize nebo filmu?“ Odpověděl až znepokojivě upřímně. Nepamatuju si to doslova, ale řekl: „Pro většinu lidí je role hospodářských zvířat ve změně klimatu pravdou až příliš nepříjemnou.“

Kniha Jíst zvířata od Jonathana Safrana Foera mě po dvaceti letech vegetariánství proměnila ve veganskou aktivistku. Vždycky jsem se ostýchala kritizovat rozhodnutí druhých, protože nesnáším, když mi totéž dělají ostatní. Často bývám vyslýchána kvůli svému vegetariánství (např. “A co když příjdeš na to, že mrkev taky cítí bolest? Co budeš jíst potom?”) Také jsem se bála toho, že si budu připadat, jakože vím vše lépe než někdo jiný - historicky dost nebezpečný postoj (často mi říkají, že "Hitler byl taky vegetarián, víš?"). Nicméně tato kniha mi připomněla, že některé věci jsou prostě špatné.

Skvělá přednáška americké autorky Colleen Patrick-Goudreau, ve které srozumitelným způsobem vysvětluje filosofii soucitného života, odpovídá na všemožné praktické otázky a v neposlední řadě vyvací nejčastější mýty spojené s rostlinným stravováním.

New Scientist: Když přestanete konzumovat maso, snížíte tím množství emisí CO2, které má na svědomí vaše strava, i na méně než polovinu. Toto číslo představuje mnohem vyšší podíl, než jaký předpokládaly dřívější odhady, a jeho výpočet vychází ze studie skutečných jídelníčků respondentů.

Rip Esselstyn, bývalý hasič a autor knihy The Engine 2 Diet, doporučuje rostlinnou stravu v boji proti chronickým nemocem. Esselstyn inspiroval svůj hasičský oddíl v Texasu k přechodu na rostlinnou stravu a tím výrazně zlepšil jejich zdravotní stav.

Stránky