Jste zde

příběhy

Pokiaľ nehovoríme o vegetariánskej rodine, tak je mäso každodennou súčasťou pokrmov. Už to nie je sviatočná pochúťka, ako to bývalo kedysi. Dnes je to ľahko dostupný produkt, ktorý leží na pultoch každého supermarketu. Čo sa však skrýva za jeho ľahkou dostupnosťou?

Jak utéct hrobníkovi z lopaty, tak by se dala nazvat situace, kterou natočil řidič jedoucí za nákladním vozem, jenž vezl několik desítek vepřů určených k porážce na jatkách. Jeden z vepřů se rozhodl, že místo na jatka si „vyskočí svobodu“.

Komentář blogu Myslivci musejí být šílení: "Tento článek k nám byl zaslán do redakce pomocí Facebooku. Pokud i vy máte nějakou osobní zkušenost s myslivostí a chcete nám ji sdělit, neváhejte! Můžete nás třeba kontaktovat  přes facebook."

moby

„Ahoj, jmenuju se Moby a jsem vegan.“ (Předpokládám, že na to odpovídáte: „Ahoj, Moby.“ Zvláštní, i když jste nebyli na žádném setkání Anonymních alkoholiků, pravděpodobně jste nějaké viděli v televizi, protože scéna s nějakou odvykací skupinou musí být podle všeho v každém seriálu.)

Na následujících fotkách si můžete prohlédnout tzv. hospodářská zvířata, která měla to štěstí, že byla zachráněná z nevyhovujících podmínek a umístěna do azylu Farm Sanctuary v americkém státě New York. Tento azyl nabízí domov zvířatům, která byla chována v nevyhovujících podmínkách a jejichž život měl být ukončen ve zlomku své přirozené délky na jatkách. Zde jsou životní příběhy deseti z nich.

Malý brazilský chlapec Luz Antonie v přiloženém videu vysvětluje, proč nechce sníst chobotnici, kterou mu matka naservírovala. Není to však výsledek nějaké zmlsanosti. Poté, co mu přišla na mysl otázka, co se stalo s hlavou chobotnice, jejíž chapadla má před sebou na talíři, se pouští do filosofování nad zabíjením zvířat pro naší potravu.

Stránky