Jste zde

příběhy

Veganský penzista se chystá v průběhu příštích 10 let udělat jeden milion kliků, aby dokázal, co všechno rostlinná strava umožňuje. Paul Youd z Velké Británie se stal veganem před 15 lety. Mezitím se zúčastnil dobročinné akce, kde za méně než hodinu udělal tisíc kliků.

Už jsme z nejhoršího venku? Pokud jste kravička Bonnie, pak ano! Tato rozkošná hnědobílá kráva nyní žije ve Farm Sanctuary ve Watkins Glen ve státě New York, ale její cesta tam byla dlouhá, strašidelná a chvilkami také kouzelná. Podle Farm Sanctuary uteklo tehdy čtyřměsíční telátko ze svého domova, farmy

Minulé léto jsem fotografovala myši a potkany. Možná si říkáte, dobře, nic zvláštního. Přidám jednu drobnost, co proměnila toto focení v něco výjimečného: Byl to pro ně vůbec první pobyt mimo klec, na čerstvém vzduchu. Mými malými modelkami a manekýny byla pokusná zvířata zachráněná italskou charitativní organizací La Collina dei Conigli sídlící nedaleko Milánu.

Nikdy není pozdě se stát veganem, jak ukazuje Američanka Anne Fraser, která se definitivně rozhodla pro veganství tři týdny před svými 96. narozeninami. Anne Fraser se vždy snažila udržovat si zdravé tělo i zdravou mysl, a i ve svých 96 letech působí jako člověk o čtvrtinu mladší. Denně cvičí jógu a každé pondělí vyučuje tzv. “židlovou jógu” a meditaci v místním komunitním centru. Každou lekci přitom vždy končila modlitbou “Nechť jsou všechny bytosti šťastné a svobodné”.

Kdybych se nad tím, co se vám teď chystám říct, předem důkladně zamyslel, možná by to působilo jako vychloubání. Ale tak to nebylo. Svůj život vegana jsem začal skoro náhodou, tak, jak bych všem doporučil začít ten jejich. Na Vánoce se mi stalo to, co se mi stává každý rok: nenakoupil jsem dárky.

Fotograf a spoluzakladatel organizace Animal Equality Jose Valle provádí pravidelné rešerše a získává fotografie a videozáznamy z velkochovů - z míst, odkud pochází drtivá většina živočišných produktů v západních zemích. Pomáhá vyzvednout na světlo to, co výrobci raději skrývají a na obalech neukazují: mizerné životy konkrétních zvířat. V tomto krátkém zamyšlení Jose vysvětluje, jak se vyrovnává s násilím, kterému je často vystavován.

Celovečerní dokumentVegan: Příběhy z každodenního života (v originálu Vegan: Everyday Stories) prozkoumává životy čtyř výrazně rozdílných lidí, kteří mají jednu vlastnost společnou - všichni jsou vegani. Tento film sleduje osobní cestu ultramaratonského běžce, který překonal závislost a soutěží ve stomílových závodech, ženu farmáře dobytka, která jako první ve státě Texas proměnila ranč na zvířecí útulek...

O téhle stinné stránce se nemluví. Místo toho se mluví o úžasných zdravotních přínosech a o snížení rizika srdečního onemocnění a rakoviny. Lidi taky mluví o tom, že veganství pomáhá zachraňovat planetu, jelikož je živočišná výroba hlavní příčinou odlesňování, vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, „mrtvých zón“ v oceánech a emisí skleníkových plynů.

Když tříletý Adrian se svými rodiči a kozou navštávil chrám v Nepálu, kam lidé tradičně vodí zvířata (nejčastěji kozy a kuřata) určená k obětování, všiml si zabíjení koz opodál a došlo mu, že další na řadě bude jeho kozí kamarád. Začal plakat a křičet, že se tam kozám ubližuje a že mají přestat. Svého cíle nakonec dosáhl a kozího kamaráda zachránil. 

Žádné nesehnatelné přísady, žádné složité recepty, žádná krutost: veganské jídlo je levné, dostupné, a naprosto lahodné.

Letos jsem Silvestra oslavila jen s pár přáteli a s dětmi. Vyžahla jsem poslední sklenku ginu, o půlnoci si zatancovala v obýváku, popletla jsem slova v novoroční písničce, a objala a zulíbala všechny okolo. Spát jsem šla s vědomím, že to byl na dlouhou dobu můj poslední gin, a taky můj poslední šunkový koláč: takhle si nějakou dobu už z kopýtka nevyhodím.

Stránky