Jste zde

příběhy

Kdybych se nad tím, co se vám teď chystám říct, předem důkladně zamyslel, možná by to působilo jako vychloubání. Ale tak to nebylo. Svůj život vegana jsem začal skoro náhodou, tak, jak bych všem doporučil začít ten jejich. Na Vánoce se mi stalo to, co se mi stává každý rok: nenakoupil jsem dárky.

Fotograf a spoluzakladatel organizace Animal Equality Jose Valle provádí pravidelné rešerše a získává fotografie a videozáznamy z velkochovů - z míst, odkud pochází drtivá většina živočišných produktů v západních zemích. Pomáhá vyzvednout na světlo to, co výrobci raději skrývají a na obalech neukazují: mizerné životy konkrétních zvířat. V tomto krátkém zamyšlení Jose vysvětluje, jak se vyrovnává s násilím, kterému je často vystavován.

Celovečerní dokumentVegan: Příběhy z každodenního života (v originálu Vegan: Everyday Stories) prozkoumává životy čtyř výrazně rozdílných lidí, kteří mají jednu vlastnost společnou - všichni jsou vegani. Tento film sleduje osobní cestu ultramaratonského běžce, který překonal závislost a soutěží ve stomílových závodech, ženu farmáře dobytka, která jako první ve státě Texas proměnila ranč na zvířecí útulek...

O téhle stinné stránce se nemluví. Místo toho se mluví o úžasných zdravotních přínosech a o snížení rizika srdečního onemocnění a rakoviny. Lidi taky mluví o tom, že veganství pomáhá zachraňovat planetu, jelikož je živočišná výroba hlavní příčinou odlesňování, vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, „mrtvých zón“ v oceánech a emisí skleníkových plynů.

Když tříletý Adrian se svými rodiči a kozou navštávil chrám v Nepálu, kam lidé tradičně vodí zvířata (nejčastěji kozy a kuřata) určená k obětování, všiml si zabíjení koz opodál a došlo mu, že další na řadě bude jeho kozí kamarád. Začal plakat a křičet, že se tam kozám ubližuje a že mají přestat. Svého cíle nakonec dosáhl a kozího kamaráda zachránil. 

Žádné nesehnatelné přísady, žádné složité recepty, žádná krutost: veganské jídlo je levné, dostupné, a naprosto lahodné.

Letos jsem Silvestra oslavila jen s pár přáteli a s dětmi. Vyžahla jsem poslední sklenku ginu, o půlnoci si zatancovala v obýváku, popletla jsem slova v novoroční písničce, a objala a zulíbala všechny okolo. Spát jsem šla s vědomím, že to byl na dlouhou dobu můj poslední gin, a taky můj poslední šunkový koláč: takhle si nějakou dobu už z kopýtka nevyhodím.

(Independent) Když Ioan Marc Jones přistoupil na výzvu být v lednu veganem, neuvědomoval si, jaká bolestivá prozření ho čekají.

Tento Nový rok, jako na každý Nový rok, jsem si dal tři předsevzetí, která jsem hodlal nedodržet. Je pondělí, srkám pivo - navzdory slibům, že v pracovní dny už nebudu pít - a kouřím pátou cigaretu - čímž jsem zradil svůj každoroční nekuřácký slib. Svá první dvě předsevzetí jsem sebejistě zvládnul porušit.

Kráva 1), která unikla z newyorských jatek byla zachráněná aktivistou za práva zvířat a umístěna do azylu pro zvířata.

Mladý býk, který v Queensu utekl zpracovatelům masa, vzbudil ve městě velké pozdvižení. Několik přihlížejících svědků natočilo býkovo dobrodružství na mobil.

Jsem docela typický americký tvrďák. Vyrůstal jsem na farmě v Iowě, kde jsem pomáhal své rodině chovat a zabíjet prasata a krávy a později jsme se přestěhovali do obce s padesáti obyvateli. Nějaký čas jsme vedli restauraci, která nabízela standardní tučnou stravu: slaninu, hamburgery a smažená kuřata. Když mi bylo 19, opustil jsem domov a na 4 roky jsem šel do námořní pěchoty a pak vstoupil do řad městské policie ve Washingtonu.

Kniha Jíst zvířata od Jonathana Safrana Foera mě po dvaceti letech vegetariánství proměnila ve veganskou aktivistku. Vždycky jsem se ostýchala kritizovat rozhodnutí druhých, protože nesnáším, když mi totéž dělají ostatní. Často bývám vyslýchána kvůli svému vegetariánství (např. “A co když příjdeš na to, že mrkev taky cítí bolest? Co budeš jíst potom?”) Také jsem se bála toho, že si budu připadat, jakože vím vše lépe než někdo jiný - historicky dost nebezpečný postoj (často mi říkají, že "Hitler byl taky vegetarián, víš?"). Nicméně tato kniha mi připomněla, že některé věci jsou prostě špatné.

Stránky