hospodářská zvířata

Ve čtvrtém díle série rozhovorů představující azyly pro hospodářská zvířata v Česku je na řadě zvířecí azyl s dvouletou historií Život bez krutosti z.s., který se nachází ve vesničce Třebihošť na Královédvorsku. Vznikl z popudu Hanky a Kuby Klvanových a momentálně je domovem pro více než 40 zvířecích bytostí různých druhů. Nejslavnějším obyvatelem je prase Kvído, který

Portréty stárnoucích zvířat pořízené Isou Leshko jsou poctou tvorům, které až příliš často degradujeme na pouhý kus dobytka – a bolestnou připomínkou naší vlastní smrtelnosti. „Když jsem s tímto projektem začínala, vystavující galerie vyjádřily obavy, zda budou mít lidé zájem o reprodukce mých fotografií, když působí tak smutně,“ říká americká fotografka Isa Leshko. „Tak jsem na internet nahrála film o své práci. Mou schránku okamžitě zaplavily e-maily s příběhy o stárnoucích rodičích a domácích zvířatech, a když jsem pak své fotografie vystavovala na dalších místech, návštěvníci za mnou chodili v slzách...

Třetí díl série rozhovorů představující azyly pro hospodářská zvířata v Česku je věnovaný Útulku Tibet. Útulek Tibet sídlí nedaleko Bučovic, asi 30 km od Brna. Vznikl v roce 2007, funguje jako útulek pro kočky a handicapované pejsky a také jako malá farm sanctuary. Aktuální obyvatelstvo tvoří 120 kočiček, 12 pejsků, 1 prasátko, 2 miniprasátka, 1 kravička, 6 oveček, 11 slepiček...

V sérii rozhovorů představujeme azyly pro hospodářská zvířata v ČR. Druhý díl je věnovaný azylu pro hospodářská a další zvířata Šťastný Zvěřinec, který sídlí nedaleko Hradce Králové a oficiálně funguje od října 2018. Dle slov zakladatelky azylu Anety Markové mají všechny zvířecí životy stejnou cenu, a podle toho k nim také v azylu přistupují. Trvalý domov zde již našly

V nové sérii rozhovorů představujeme azyly pro hospodářská zvířata v ČR. Jako první jsme si promluvili s Aničkou Saxlovou z méně známého Azylu Heidrún, který sídlí ve Středočeském kraji, asi 15 km jižně od Příbrami.

Jak uznává většina zoologů, všechna zvířata (s výjimkou lidí) jsou alespoň natolik inteligentní, aby byla schopna přežít a prosperovat. Pryč jsou dny, kdy lidé chtěli vědět, které zvíře je nejchytřejší, a které naopak nejhloupější. Dnes je všeobecně přijímáno, že zvířata jsou mnohem chytřejší, než si byla většina lidí ochotna připustit – tedy až na pár světlých výjimek, mezi něž patřil například Darwin.

Stále rostoucí počet spotřebitelů se vzdává mléčných produktů po zjištění, že neoddělitelnou součástí mlékárenského průmyslu je i porážka ‒ mladí býci jsou v mlékárnách poráženi pro telecí maso během několika dnů až měsíců po narození, kolem prvního roku života pro maso hovězí. Dojnice jsou většinou poráženy kolem 3. až 6. roku života, když poklesne jejich produkce mléka (krávy se ve volné přírodě dožívají 20 a více let). Jen v samotných Spojených státech je mlékárenským průmyslem poraženo každoročně okolo 3 milionů mladých dojnic...

Na cestě k udržitelnějším a ohleduplnějším způsobům výroby potravin leží řada překážek. Jednou z nich je názor, že udržitelnosti můžeme dosáhnout pouhou modifikací současných praktik živočišné produkce. Mnozí odborníci i organizace tuhle myšlenku s oblibou šíří a dostávají k tomu dostatek prostoru v médiích a na veřejnosti.

V úterý 26. června 2018 se u jatek Maso Planá konalo řádně nahlášené shromáždění. Jeho účastníci se pokusili s pomocí velké cedule přimět přijíždějící transporty, aby zastavily na pouhé dvě minuty a umožnili tak zaznamenat na kameru, v jakém stavu jsou přivážená zvířata a alespoň na chvilku těmto tvorům ukázat vlídnější tvář lidstva. Řidiči se však rozhodli pro najíždění do aktivistů, kteří stáli v bráně, a to i přes to, že neměli dobrý výhled a nemohli ani posoudit

Kráva ¹⁾, která unikla z newyorských jatek byla zachráněná aktivistou za práva zvířat a umístěna do azylu pro zvířata.

Mladý býk, který v Queensu utekl zpracovatelům masa, vzbudil ve městě velké pozdvižení. Několik přihlížejících svědků natočilo býkovo dobrodružství na mobil.