Jste zde

etologie

Před několika lety si vědci z University of Tennessee všimli zvláštního chování u třech samečků tlamovce Duboisových chovaných v zajetí. Každý ze samečků umístěných ve svém vlastním akváriu interagoval s 12cm ponorným teploměrem. Svými nosy do teploměru šťouchali a naráželi, každý po svém charakteristickém způsobu. Nárazy teploměru o sklo akvária byly natolik hlasité, že je bylo slyšet i v sousední místnosti.

Není pochyb, že jsou prasata chytrá a citlivá. Můžeme vůbec ospravedlnit, že je stále zabíjíme na maso? Domácí prasata, ta co bývají zobrazována na jasně růžových neonech grilbarů s bezstarostným výrazem a zatočeným ocáskem, mají úžasnou paměť. Při řešení úkolů pomocí počítače si vedou stejně dobře jako malé děti...

Nedávno jsem se rozhodl přinést domu dva malé papoušky. Jsou to papoušíčci šedokřídlí, původem z Ekvádoru a Peru, jeden z nejmenších druhů papoušků, který může žít ve společnosti lidí. Jmenují se Dandolo a Madeleine. Navzdory jizvám po klovnutí přibývajícím na mých prstech zapadli papoušci do mého života v oxfordském bytě dobře a mé víkendy vyplňují švitořením deštného pralesa. Jsou prvními ptáky, které chovám jako domácí zvířata ‒ což se může zdát překvapivé, protože celý můj profesní život se točí kolem ptactva. Zajímá mě, jak a co se učí, a jejich chování, které z nich vytvořilo tak úspěšnou skupinu mezi organismy.

Jak uznává většina zoologů, všechna zvířata (s výjimkou lidí) jsou alespoň natolik inteligentní, aby byla schopna přežít a prosperovat. Pryč jsou dny, kdy lidé chtěli vědět, které zvíře je nejchytřejší, a které naopak nejhloupější. Dnes je všeobecně přijímáno, že zvířata jsou mnohem chytřejší, než si byla většina lidí ochotna připustit – tedy až na pár světlých výjimek, mezi něž patřil například Darwin.

Ačkoliv jsou krávy lidmi využívány po tisíciletí, stále nemáme dostatečné povědomí o tom, jak ohromně citlivá a inteligentní zvířata to jsou. Krávy patří k nejběžnějším a nejikoničtějším hospodářským zvířatům a lidé po celém světě je využívají na maso a mléko. Náš omezený přímý kontakt s krávami v jejich přirozeném prostředí naneštěstí vede k tomu, že je lidé pokládají za ne příliš inteligentní a citlivé tvory. Článek publikovaný v žurnálu Animal Behavior and Cognition prezentuje komplexní shrnutí výzkumu inteligence, kognice

Ryby cítí bolest. Přečtěte si tu větu ještě jednou: Ryby cítí bolest. Myšlenka, že ryby mohou trpět, jde téměř proti všemu, co se Američané o mořských tvorech kdy učili. Že jejich mozek není dostatečně vyvinutý, aby mohl cítit bolest. Že jejich chování ve stresových podmínkách, jako třeba prudké svíjení se na háčku...

Mohou mít ryby depresi? Ta otázka mi vrtá hlavou od mého pobytu v nejmenovaném hotelu, kde jsem pozorovala jednu nesnesitelně smutně vypadající rybu. Vlastně to byl rybí sameček Bojovnice pestré. Podle plaketky na akváriu se jmenoval Bruce Lee. Poslední den našich líbánek jsme s manželem v hotelu popíjeli

Drůbež není tak hloupá, jak si lidé myslí. Jako všichni ptáci mají jedinečné osobnosti a zkoušejí se třeba navzájem přechytračit. Znají své místo v hierarchii a jsou schopni uvažovat pomocí dedukce. Tato schopnost se u lidí začne vyvíjet až v sedmi letech. Drůbeží intelekt je proto nezaslouženě podceňován a zastíněn jinými ptačími druhy.

V poslední době byl vydán nespočet vegetariánských a veganských studií, které poukazují na velké množství různorodých výhod rostlinné stravy. Níže najdete seznam těch nejzajímavějších, které by mohly některé ne-vegany motivovat ke změně.

Co se děje v mozku zvířete? Můžeme vědět, o čem (a jestli vůbec) zvířata myslí a co cítí? Carl Safina se domnívá, že ano. Propojuje příběhy ze světa velryb, vlků, slonů a albatrosů, aby s pomocí objevů a individuálních zkušeností badatelů na poli ekologie, biologie a behaviorálních věd ukázal, že i zvířata mají mysl.

Stránky