Jste zde

ekologie

Na cestě k udržitelnějším a ohleduplnějším způsobům výroby potravin leží řada překážek. Jednou z nich je názor, že udržitelnosti můžeme dosáhnout pouhou modifikací současných praktik živočišné produkce. Mnozí odborníci i organizace tuhle myšlenku s oblibou šíří a dostávají k tomu dostatek prostoru v médiích a na veřejnosti.

Když jíte hamburger nebo lososa, přemýšlíte někdy nad tím, jaký dopad zanechalo vaše jídlo na životním prostředí, než se k vám dostalo? Možná byste měli. Globální oteplování je čím dál větší hrozbou a zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.

Z první celosvětové analýzy v této oblasti vyplývá, že zvýšení daní na maso a mléko by mělo za následek obrovské a životně důležité snížení emisí skleníkových plynů a snížení úmrtnosti obyvatel o půl milionu ročně díky zdravějšímu stravování. Tým vědců z oxfordské univerzity spočítal, že daňová přirážka ve výši 40 % na hovězí maso a 20 % na mléko by výrazně snížila negativní dopady jejich výroby na globální oteplování.

Maso nám sice může chutnat, ale postupně se hromadí důkazy, že maso (zejména červené) má katastrofální dopady na životní prostředí - a našemu zdraví taky zrovna neprospívá. Současná zemědělská produkce má na svědomí jednu třetinu celosvětového úhrnu emisí skleníkových plynů a velmi tím znesnadňuje úsilí států o zmírnění emisí urychlujících globální oteplování. Polovina všech emisí zemědělského průmyslu pochází z dobytka...

Skupina 40 investorů spravující aktiva ve výši 1,25 bilionu dolarů spustila kampaň, kterou vyzývají 16 celosvětových potravinářských firem, aby změnily zdroje bílkovin ve svých výrobcích, a pomohly tak snížit zdravotní a ekologická rizika. Investoři, mezi něž patří investiční fond pojišťovny Aviva a několik švédských státních penzijních fondů, napsali potravinářským firmám 23. září a naléhají, aby reagovaly na rizika průmyslových chovů a rozšířily výrobu o rostlinné zdroje bílkovin.

Pokud chceme pečovat o naši planetu, měli bychom vyloučit z jídelníčku maso, vejce a mléčné výrobky. Svět může zvládnout sedm až deset miliard lidí. Ale jen tehdy, když přestaneme jíst maso. Farmy s hospodářskými zvířaty jsou nejrazantnějším prostředkem, kterým umocňujeme svoji přítomnost na planetě. Je tomu tak díky obrovské části zemské plochy, kterou chov hospodářských zvířat vyžaduje.

Chování zvířat pro potravu má kromě zřejmých etických důsledků i bolestivý dopad na životní prostředí. Znečištění vody a vzduchu, odlesňování a úbytek přírodních zdrojů jsou pouze střípky tohoto dopadu. Článek, který byl publikovaný v Sustainability of Water Qualify and Ecology, se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou v Rakousku...

V poslední době byl vydán nespočet vegetariánských a veganských studií, které poukazují na velké množství různorodých výhod rostlinné stravy. Níže najdete seznam těch nejzajímavějších, které by mohly některé ne-vegany motivovat ke změně.

Podle odborníka OSN by vlády měly zavést zdanění produkce masa za účelem zastavení globálního nárůstu jeho spotřeby a environmentálních škod, které jsou s tím spojené. Svět bude čelit vážným ekologickým problémům pokud ekonomiky jako je Čína začnou napodobovat Američany a Evropany v množství zkonzumovaného masa, sdělil Environmentálnímu shromáždění OSN (United Nations Environment Assembly, UNEA) v Nairobi prof. Maarten Hajer, jeden z hlavních autorů zprávy "Food Systems and Natural Resources"

Výzkumníci došli k závěru, že kdyby lidé jedli méně masa a více ovoce a zeleniny, ve světovém měřítku by to vedlo ke snížení počtu úmrtí do roku 2050 o několik milionů, k podstatnému poklesu emisí způsobujících oteplování planety a k ročním úsporám několika miliard dolarů za zdravotní péči a škody na životním prostředí.

Stránky