Jste zde

ekologie

Přetrvávající obliba jedení masa má zničující dopad na životní prostředí. Hospodářská zvířata totiž vyžadují obrovské množství krmiva. Na tento fakt upozorňuje nová studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Apetite for Destruction, zveřejněná 3. října 2017.

[The Guardian] Až budou budoucí generace hodnotit naši éru, co budou asi vnímat jako největší ohavnosti, kterých jsme se dopustili? Když my dnes přemýšlíme o otroctví, nerovnoprávnosti žen, upalování kacířů, imperiálním dobývání, genocidě, první světové válce a nástupu fašismu, pokládáme si otázku, jak je možné, že si tehdy lidé neuvědomovali katastrofální dopady svého jednání. Na jaké praktiky současné doby budou se znechucením pohlížet naši potomci?

[New York Times] Tento týden se Světová zdravotnická organizace (WHO), jejímž cílem je mimo jiné celosvětové zlepšování lidského zdraví, setká v Ženevě, kde bude zvolen nový generální ředitel. Máme pro tohoto člověka úkol: zaměřit se na velkochovy - obrovskou hrozbu pro zdraví a životní prostředí.

Hovězí steak ze svíčkové patří v mnoha restauracích mezi nejdražší jídla. Ne vždy si však zákazníci uvědomují skutečnou cenu, kterou za něj naše planeta zaplatí. Maso poskytuje 17 % celosvětového příjmu kalorií, ale jeho produkce je spojena s nepřiměřeně vysokou spotřebou vody a krmiva.

Americká Rada pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) právě zveřejnila zprávu o potravinách, které mají největší dopad na klimatické změny. A je to špatná zpráva pro všechny “všežravce”:

Podle odborníka OSN by vlády měly zavést zdanění produkce masa za účelem zastavení globálního nárůstu jeho spotřeby a environmentálních škod, které jsou s tím spojené. Svět bude čelit vážným ekologickým problémům pokud ekonomiky jako je Čína začnou napodobovat Američany a Evropany v množství zkonzumovaného masa, sdělil Environmentálnímu shromáždění OSN (United Nations Environment Assembly, UNEA) v Nairobi prof. Maarten Hajer, jeden z hlavních autorů zprávy "Food Systems and Natural Resources"

Když jíte hamburger nebo lososa, přemýšlíte někdy nad tím, jaký dopad zanechalo vaše jídlo na životním prostředí, než se k vám dostalo? Možná byste měli. Globální oteplování je čím dál větší hrozbou a zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.

Tento sloupek bude o populační krizi. O množení, které likviduje biosféru planety. Nicméně nebude o populační krizi, kterou si zřejmě právě teď představujete. Bude o trochu jiné, o které se zdá téměř nemožné diskutovat. V příštích třech týdnech uslyšíte o populaci na každém rohu, jelikož se blíží Klimatická konference v Paříži...

Z první celosvětové analýzy v této oblasti vyplývá, že zvýšení daní na maso a mléko by mělo za následek obrovské a životně důležité snížení emisí skleníkových plynů a snížení úmrtnosti obyvatel o půl milionu ročně díky zdravějšímu stravování. Tým vědců z oxfordské univerzity spočítal, že daňová přirážka ve výši 40 % na hovězí maso a 20 % na mléko by výrazně snížila negativní dopady jejich výroby na globální oteplování.

Maso nám sice může chutnat, ale postupně se hromadí důkazy, že maso (zejména červené) má katastrofální dopady na životní prostředí - a našemu zdraví taky zrovna neprospívá. Současná zemědělská produkce má na svědomí jednu třetinu celosvětového úhrnu emisí skleníkových plynů a velmi tím znesnadňuje úsilí států o zmírnění emisí urychlujících globální oteplování. Polovina všech emisí zemědělského průmyslu pochází z dobytka...

Stránky