Jste zde

ekologie

Na cestě k udržitelnějším a ohleduplnějším způsobům výroby potravin leží řada překážek. Jednou z nich je názor, že udržitelnosti můžeme dosáhnout pouhou modifikací současných praktik živočišné produkce. Mnozí odborníci i organizace tuhle myšlenku s oblibou šíří a dostávají k tomu dostatek prostoru v médiích a na veřejnosti.

Aktuálně největší analýza odhalila obrovskou ekologickou stopu hospodářských zvířat – poskytují pouze 18 % kalorií, ale zabírají až 83 % zemědělské plochy.  Vyhýbání se masu a mléčným produktům je nejlepším způsobem, jak snížit svůj dopad na životní prostředí, tvrdí vědci, jež stojí za aktuálně nejkomplexnější analýzou škod, kterých se zemědělství dopouští na planetě.

Kvůli většímu počtu hospodářských zvířat ve více regionech stoupá množství metanu ve vzduchu rychleji, než předpovídala zastaralá data. Dle vědců jsou emise skleníkových plynů spojené s chovem skotu větší, než bylo předpokládáno, což představuje další výzvu v boji o zpomalení globálního oteplování.

Organizace Greenpeace International zveřejnila tento týden oznámení, v němž apeluje ke snížení globální živočišné výroby a spotřeby o 50 % do roku 2050, aby se zabránilo hrozícím klimatickým změnám způsobeným tímto průmyslovým odvětvím. „V našem potravinovém systému je něco velmi špatně“, prohlásila výkonná ředitelka Greenpeace International, Bunny McDiarmid.

[The Guardian / James Cameron & Suzy Amis Cameron] Pokud chceme uchovat majestátní národní parky, čistý vzduch a vodu pro příští generace, musíme zatlačit na lídry, aby mluvili o dopadu jídla na životní prostředí. Naše kolektivní mysl je zaseknutá na myšlence, že pokud budeme mluvit o dopadu jídla na životní prostředí, riskujeme tím, že přijdeme o něco velmi intimního. Ve skutečnosti je to ale naopak.

Přetrvávající obliba jedení masa má zničující dopad na životní prostředí. Hospodářská zvířata totiž vyžadují obrovské množství krmiva. Na tento fakt upozorňuje nová studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Apetite for Destruction, zveřejněná 3. října 2017.

[The Guardian] Až budou budoucí generace hodnotit naši éru, co budou asi vnímat jako největší ohavnosti, kterých jsme se dopustili? Když my dnes přemýšlíme o otroctví, nerovnoprávnosti žen, upalování kacířů, imperiálním dobývání, genocidě, první světové válce a nástupu fašismu, pokládáme si otázku, jak je možné, že si tehdy lidé neuvědomovali katastrofální dopady svého jednání. Na jaké praktiky současné doby budou se znechucením pohlížet naši potomci?

[New York Times] Tento týden se Světová zdravotnická organizace (WHO), jejímž cílem je mimo jiné celosvětové zlepšování lidského zdraví, setká v Ženevě, kde bude zvolen nový generální ředitel. Máme pro tohoto člověka úkol: zaměřit se na velkochovy - obrovskou hrozbu pro zdraví a životní prostředí.

Hovězí steak ze svíčkové patří v mnoha restauracích mezi nejdražší jídla. Ne vždy si však zákazníci uvědomují skutečnou cenu, kterou za něj naše planeta zaplatí. Maso poskytuje 17 % celosvětového příjmu kalorií, ale jeho produkce je spojena s nepřiměřeně vysokou spotřebou vody a krmiva.

Americká Rada pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) právě zveřejnila zprávu o potravinách, které mají největší dopad na klimatické změny. A je to špatná zpráva pro všechny “všežravce”:

Stránky