Jste zde

Seznamte se s prasaty

V pátek 13. prosince se v pražském Domě ochránců přírody konala přednáška Společnosti pro zvířata "Prasata, jak je neznáte" za účasti živého prasete. Přednášela a večerem provázela Dita Michaličková (Společnost pro zvířata), dále vystoupily Marta Katzerová (Český klub majitelů prasátek) a Romana Šonková (Compassion in World Farming). Večera se zúčastnilo také několik majitelů prasat coby domácích mazlíčků, kteří se podělili o své zážitky ze soužití s nimi, a jedna paní dokonce dorazila v doprovodu svého prasečího kamaráda Oskara.

Od Marty Katzerové a dalších majitelů prasat jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o inteligenci a povaze těchto zvířat. Prasata jsou velmi čistotná, ale také velmi hladová zvířata. Jejich chov prý úplně snadný není, neboť prasátka sice inteligencí převyšují psy, ale svéhlavostí se zase vyrovnají kočkám. Prase si umí otevřít ledničku (i petlici od lednice, kterou už neotevře ani majitelka) nebo si za sebou zavřít ve spíži a nerušeně tam hodovat.

Jedna z majitelek si postěžovala, že když se prasátko rozhodne, že se bude venčit pět hodin, tak s tím ona nic moc nezmůže. Další majitelka přiznala, že ji její svěřenec budí každý den již v půl páté ráno a vynucuje si pozornost pochodováním po spící paničce, která pak kvůli modřinám od kopýtek musí v práci vysvětlovat, že skutečně není obětí domácího násilí.

Obtížněji zvladatelné jsou prý samice, které jsou dominantní a mohou být zvláště v době puberty agresivní vůči jiným samicím, ať už prasnicím, fenkám či ženám. Proto paní Katzerová doporučuje kastraci po první říji cca po 4 měsících, která toto chování zmírňuje. Když se někdo rozhodne chovat prasata dvě, jsou vždy lepší dva kluci nebo dvě holky - sourozenci. Povahově jsou prý obtížnější prasátka zakrslá, zatímco běžná (tzv. masná) plemena jsou lépe zvladatelnější a mírnější. Problém je v tom, že běžné prase má i několik set kg.

Se psy si prasata moc nehrají (radši si sami manipulují s různými předměty), ale ani na ně neútočí. Totéž se bohužel nedá říct o některých psech, kteří neví, co si o nich mají myslet, a může z jejich strany dojít k útoku.

Přítomný vepřík Oskar byl velmi společenský a naše drbání si užíval skutečně jako prase drbání. Přítomní psi občas zavrčeli, ale k žádnému konfliktu nedošlo. Potěšující informací pro nás bylo to, že lidé, kteří prasátko mají jako mazlíčka, už zpravidla nekonzumují vepřové maso. Možná by rozšíření chovu prasat jako mazlíčků mohlo napomoci ukončit prasečí velkochovy, které se dnes více než čemu jinému podobají koncentračním táborům.

Těm byla věnována přednáška Romany Šonkové z Compassion in World Farming, která představila aktuální fakta o realitě chovu prasat v evropských chovech. Dozvěděli jsme se, že ve většině velkochovů EU, včetně České republiky, jsou prasata chovaná na výkrm uzavřena v holých kotcích na roštových podlahách bez slámy či jiné podestýlky.

Ačkoliv existují směrnice zakazující ustájení prasnic s mláďaty v klecích déle než čtyři týdny, stále nejsou všemi chovateli dodržovány a prasnice v nich zůstávají po celou dobu své březosti (16,5 týdne). Kromě toho se stále rutinně provádí kastrace i amputace ocasů bez umrtvení. V holém omezeném prostředí se prasata nemohou projevovat přirozeně, jsou frustrována, trpí psychicky i fyzicky a nemají podněty na zabavení se. Důsledkem je agresivita a také okusování ocásků. Místo řešení nedobré situace chovatelé volí pro sebe jednodušší řešení – preventivní krácení ocásků v několika dnech věku. I přes zákaz jeho rutinního provádění legislativou EU.

Také byla představena kampaň "Já za to stojím" organizace Compassion in World Farming, kterou v ČR spoluorganizuje Společnost pro zvířata a která si klade za cíl dodržování platných předpisů pro chovy prasat. Tato kampaň je doprovázena obří nafukovací prasnicí Hope, která efektivně láká pozornost kolemjdoucích a napomáhá zvyšování počtu podpisů pod peticí.

Chcete-li se zapojit do této kampaně, můžete si vytisknout tuto petici, nechat ji podepsat ve svém okolí a pak ji zaslat na adresu Společnosti pro zvířata.

Během přestávek měli účastníci šanci ochutnat chutné veganské občerstvení ve formě pečiva s pomazánkami, marinovaného tofu, rostlinného "sýru" i čerstvé zeleniny.

Autor: Tereza Vandrovcová