Jste zde

Rozhovor s kapelou We All Poop, soutěžící v Eurovizi

Letošní ročník evropské hudební soutěže Eurovision Song Contest přinesl hned dvě překvapení. Kromě účasti zpěváka Bena Cristovao se o vítězství v národním kole uchází také nově vzniklá kapela We All Poop. Videoklip soutěžní písně „All the Blood“ odkazuje k problematice zneužívání zvířat a vede diváka k zamyšlení nad veganstvím. Na podrobnosti jsme se zeptali Kuby, který v kapele zastává post zpěváka a zároveň si v klipu zahrál postavu polidštěné zvířecí oběti.

Představíš mi stručně vaši kapelu, odkud jste a jak jste se dali dohromady?

Jsme nějací lidi, co se seznámili v tom velkým/malým světě. Někteří z nás se znali už z dřívějška, teď jsme se po letech opět sešli a spojili dohromady. Já předtím působil na Farmě naděje, potom jsem se vrátil do Prahy, kde jsem vložil kus sebe do hudby. Kluci udělali hudbu, já dodal myšlenku a obsah. 

Jste na scéně poměrně noví, jak se to vlastně stalo, že se účastníte soutěže takového formátu, jako je Eurovize?

Všichni se dlouho věnujeme hudbě a kluci jsou šikovní, takže se to podařilo a vybrali nás do soutěže. Eurovize byl náš deadline, nebo tak trochu i strašák, prostě termín, do kdy musí být věci hotové. Jsme profesionální prokrastinátoři, potřebujeme deadliny. 

Takže je to výsledek úsilí, štěstí a spousty odvedené práce. Váš klip se silně dotýká tématu zneužívání zvířat, přímo v něm poukazujete na určitou zaslepenost lidí vůči tomuto tématu. Mezi vegany máte předpokládám silnou podporu, zaznamenáváte také nějaké negativní reakce?

Štěstí? Kdo ví... slyšel jsem i názory, že nic není štěstí nebo smůla, že každej dostává přesně to, jakej on sám je. Myslím, že ten song mluví za spoustu lidí a taky je to znát, máme každodenně ohlasy, ale hlavně pozitivní. Když někdo dá nějakou kritiku, týká se to spíš hudby než obsahu. Že někoho napodobujeme a podobně. V kontextu toho, co se na světě děje, je mi to upřímně úplně jedno. Naprosto. Mě zajímá, aby klip vidělo co nejvíce lidí, abychom přestali ubližovat zvířatům a měli je rádi. Vlastně si teď plním něco jako svůj sen, kdy můžu mluvit o věcech, na kterých mi záleží.

To je hodně záslužný přístup, ostatně hudba je nositelem poselství a v tomto případě je to poselství opravdu silné a hluboké. Plánujete pracovat s tímto tématem ve vaší další tvorbě?

Snažili jsme se tam to poselství dostat, zároveň jsme museli být opatrní, aby to vůbec mainstream přijal. Je to takové neustálé balancování mezi mnoha faktory. Plánujeme spolupráci s Bennym, s kterým se znám z farmy. Nejspíš uděláme společný song o této tématice. Když jsme se potkali na tiskovce Eurovize, nechápal, co tam jako sakra dělám (smích).

Někde jste myslím zmiňovali, že výrobu klipu má na svědomí přímo jeden z vás. Myslíš, že vám to umožnilo vložit do klipu tuto message přesně tak, jak jste chtěli? 

Ano, vše točil natáčecí nadšenec Michal, který je zároveň bubeníkem, režisérem a fotografem v jedné osobě. Ale na tvorbě klipu jsme se podíleli všichni. Když jsme v České televizi cca před půl rokem vylíčili, co chceme natočit, tak se nad námi pousmáli a zeptali se, jestli jsme bohatí. Teď nám říkali, že jsou rádi, že jsme je neposlechli a natočili to podle sebe. 

Celé natáčení nás doprovázeli dobrovolníci, kteří pomáhali se vším možným. Třeba na scénu v prasečáku přijelo po vlastní ose mnoho lidí, kteří se nebáli být akční a propůjčit svá těla. Venku zima, špinavej prasečák, svléknout se do spodního prádla před cizími lidmi a točit, točit, znova a znova. Hodně lidí dopomohlo stvoření klipu. 

Klip je z mého pohledu super, akorát z časových důvodů tam nejsou určité věci. Taky jsme často řešili to, jak moc ukázat nebo neukázat realitu, aby to třeba nepůsobilo moc prvoplánově. Každopádně je to něco, co snad pomůže na poli umění poukázat na věci, které jsou pro mnohé tabu. Pravdu bychom naplno ukázat nemohli, to by ten klip nikdo neviděl, takže kompromis, metafora, lepší, inteligentnější forma.

Podle reakcí to vypadá, že se vám to podařilo dokonale. Jak se vám povedlo dostat do prostor prasečáku? A jak dlouho trvalo natáčení?

Do prasečáku jsme prostě vlezli, zatemnili okna, nahodili agregát, rozmístili světla a vše potřebné, když bylo připraveno, přijeli lidi. Natáčení probíhalo tajně, do rána bylo uklizeno, natočeno a zpátky do Prahy. Natáčeli jsme s přestávkami zhruba měsíc a půl. Nevím přesně, ale nespali jsme, pořád makačka, doma jsem měl haldy věcí, kostýmy, rekvizity apod. Video jsme stříhali ještě za deset minut sedm, přičemž v sedm byl deadline... nestihli jsme to ani poslat včas, ale je to tam, ufff...

Když jsem klip viděl poprvé, obdivoval jsem herecký výkon, říkal jsem si, že to musí být nějaký profesionální herec. Až potom jsem zjistil, že herec je zároveň zpěvák. Máš nějaké předchozí herecké zkušenosti?

Moc jsme nad tímto nepřemýšleli, skoro vůbec. Byla to jasná věc, kdo jinej by to taky měl hrát? Někoho platit? Komplikace. Vždy jsem se jen naladil do role oběti a tohle vzniklo. Herec nejsem, párkrát jsem hrál v nějaké reklamě, ale jinak nic. Vlastně nejsem ani zpěvák (smích), zpívám si doma s kytarou, ale nemám za sebou žádné studium.

K autentičnosti klipu určitě přispělo i tvé povědomí o tom, jak to v chovech chodí...

Viděl jsem různá videa, něco jsem viděl naživo, ale realitu úplně neznám, to nevím, jestli bych ustál...

Co budete dělat, když Eurovizi vyhrajete?

Nevím, jestli vyhrajeme, ale bylo by super, kdyby se toto téma umístilo. I kdybych nehrál v té kapele, tak jsem fanoušek toho videa. Budu se snažit nějak dobře naložit s časem, což bude znamenat věnovat se hudbě a ztvárňování myšlenek a nápadů. Pak chci taky rozhodně koupit pozemek a udělat tam velkou jedlou zahradu, abych se osamostatnil a nemusel žít na dluh vůči Zemi.

Budu vám držet palce, díky za rozhovor!

Hlasovat v soutěži je možné pomocí mobilní aplikace do neděle 2. února 20:00. Výherce národního kola bude reprezentovat Českou republiku v evropském semifinále, které se uskuteční 12. května v Rotterdamu.

Autor: Petr Beneš