Jste zde

Rostlinné „maso“ je tak lahodné, že na to evropský masný průmysl musí reagovat

Štítky: 

[The Economist] Holandský Vegetariánský řezník čelí nejnovějšímu útoku za označení na etiketách.

V Holandsku je osvědčeným lékem na kocovinu „Kapsalon“, což je zdravá směs hranolek, roztaveného sýru Gouda, shawarmy, hlávkového salátu a česnekové omáčky. Žádný div, že jej jedno řeznictví v haagské čtvrti Spui zařadilo na menu jídel s sebou.

Ven vycházejí dvě mladé ženy a pouštějí se do svých horkých kapsalonů. Postarší pán se obsluhy ptá, jak připravit steak, který si zrovna koupil. Tento výjev by zmátl většinu jedlíků masa. Toto řeznictví totiž používá pouze bezmasé „maso“.

Chceme se stát největším řeznictvím na světě, aniž bychom zabili jediné zvíře,“ říká zakladatel Vegetariánského řeznictví Jaap Korteweg, který pochází z starého řeznického rodu. Od otevření svého prvního obchodu v Haagu v roce 2010 jeho společnost vyrábí rostlinné produkty, které vypadají, voní a chutnají jako maso. „Nemá to jen chutnat jako pravé chorizo, musí vám to i nechat stejné červené skvrny na prstech,“ říká jeho zaměstnanec Marteen Kleizen, když servíruje plátek.

Firma prodává různé druhy zboží od mletého masa až po krevety na 3500 místech v 15 zemích (většina z nich je v holandských supermarketech) s ročním příjmem 12 milionů eur (14.2 milionů dolarů). Každý pátý párek v těstíčku, který se prodá v největším holandském supermarketu Albert Heijn, je od Vegetariánského řezníka. Pan Korteweg říká, že chce přilákat milovníky masa, aby se průmyslové zemědělství stalo zbytečným a přestalo trýznit zvířata a škodit životnímu prostředí kvůli výkrmu hospodářských zvířat.


Foto: "kuřecí" kousky, které mimochodem seženete i v pražském PURO shop

Ne každý ale tuto vizi vítá. Na počátku roku chtěli dva politici z nizozemské liberální strany zakázat používání pojmu maso na výrobcích, které neobsahují žádnou zvířecí bílkovinu. V říjnu Vegetariánského řezníka vyzval potravinářský úřad, aby výrobky se zavádějícími názvy jako například „speck“ (holandsky slanina či špek) přejmenoval, protože by to mohlo mást zákazníky. Téma se omílalo na Twitteru a prodeje stouply.

Holandská média tuto epizodu nazvala “schnitzelgate“ (“řízekgate”), když se podobná situace opakovala v Německu. Tamní ministr zemědělství řekl, že užívání pojmu maso pro „řízek“ či „klobásu“ by mělo být legální pouze pro zvířecí výrobky. Bylo na to nahlíženo jako na lobby ze strany masného průmyslu reagující na rozmach rostlinného stravování v zemi, kdy je jedna desetina Němců vegetariány, což je velký nárůst z původních 0,6 % v roce 1983. V Bruselu chtějí, aby maso požívalo stejné ochrany, jaké se toto léto dostalo mléku (když Evropský soudní dvůr zakázal, aby například výrobci sójových nápojů, označovali své výrobky jako mléko). Asociace drůbežího průmyslu na Novém Zélandu v říjnu uvedla, že obal od firmy Sunfed Meats, která používá náhražky masa, byl matoucí, protože jejich „kuře“ bez kuřete vyobrazuje kuře a obsahuje slovní spojení „masové kousky na divoko“.

Pan Korteweg říká, že jeho firma sice představuje hrozbu pro chovatele kuřat a prasat, ale masné společnosti a řezníci jsou jejich zákazníky a partnery. Spolupracuje se společností Unilever, která vyrábí párky a polévky značky Unox; jeho výrobky prodávají běžní řezníci po boku masa živočišného původu. Debata bude pravděpodobně sílit, protože obchod s napodobeninami masa se rozšiřuje.

Zdroj: The Economist, Překlad: Silvie Sarlejova, Korektura: Silvestr Vandrovec Špaček