Jste zde

Reakce na článek: Je mléko vražda?

Na blogu "Slintám nad tím" publikovala paní Katka vystupující pod přezdívkou Kozí máma článek Je mléko vražda?, ve kterém reaguje na video Mlíko je ku*va děsivý. Rozhodli jsme se zareagovat nazpět.

Mýtus 1.: Tele je ihned po narození odebráno matce. V České republice je většina telat odstavována minimálně pět hodin po porodu, často ve stáří pěti dnů, někdy může být tele odstaveno až po měsíci. Tzv. mlezivo, které je vylučováno několik dní po porodu krávy obsahuje mnoho látek, které jsou nezbytné pro výživu a správný vývoj mláděte. Termíny odstavu telat se liší dle individuálního programu každého kravína. Mléko dojnice ihned po porodu nesmí být uvedeno do oběhu ani použito pro výrobu mléčných výrobků, protože je technologicky nevhodné, je používáno pro dokrmování telat.

REAKCE: Nevím odkud své informace čerpáte, ale dovolím si uvést výsledky ANALÝZY INDIVIDUÁLNÍHO USTÁJENÍ TELAT V OBDOBÍ MLÉČNÉ VÝŽIVY VE STÁDECH DOJENÉHO SKOTU V ČESKÉ REPUBLICE, kde je jasně řečeno, že telata jsou ve všech chovech od matek oddělena za 4 - 5 hod. Pokud vám nestačí ani to, není nad osobní návštěvu jakéhokoliv mléčného chovu. Zdroj: http://www.agritech.cz/clanky/2014-2-8.pdf

Ve videu se netvrdí, že lidé pijí mlezivo, nicméně je pravda, že pijeme mléko, které je určené teleti (byť v pozdějším stádiu). Navíc telata toto mlezivo i pozdější prefabrikovanou výživu často dostávají ve vědrech, takže nemají ani uspokojen sací reflex.

Mýtus 2.: Pouto matky a mláděte je velmi silné, někdy pláče celé dny, když hledá svoje mládě. Tohle tvrzení je dost přitažené za vlasy. Už jsem pár kusů dobytka vlastnoručně odrodila a myslím, že většina mých koz nebo ovcí by si sotva všimla, že se jejich potomek ztratil. Nezpochybňuji mateřské pouto zvířat, jistě tam nějaké je, ale ne takové, aby z toho kráva měla doživotní trauma.

REAKCE: Mateřská láska je silná u všech savců bez výjimek a časné odloučení způsobuje silnou frustraci. Tuto frustraci krávy projevují bučením a také tím, že se jim ve větší míře odhaluje bělmo. K dispozici již je dnes spousta etologických výzkumů. Doporučit mohu například tento dokument:

Pro představu, jak bohatý emocionální a sociální život krávy vedou, doporučuji přečíst článek Krávy mají nejlepší přítelkyně.

Mýtus 3.: Mléčné krávy jsou celý život opakovaně oplodňovány, aby stále tvořily mléko, což vede k předčasnému stárnutí, vyčerpání a mastitidě – bolestivému, ale běžnému zánětu vemene, někdy doprovázenému infekcí. Předně – krávy jsou zvířata hospodářská a nebýt produkce mléka, tak by nežila vůbec. V dnešní době jsou v evropských chovech uplatňovány zásady welfare, tedy humáního nakládání se zvířaty. Kráva má tedy poměrně hezký život – má co jíst, pít, kde spát, nehrozí jí, že ji sežere predátor. Domestikace krav je ostatně pro nás samozřejmostí už 1500 let (u ovcí a koz dokonce 8000 let). Z tvrzení aktivistky vyplývá, že mastitida je onemocnění, které bezvýhradně potká každou krávu. Tak to není, ve všech kravínech se tomuto onemocnění snaží předejít jak hygienickými, tak technickými opatřeními.

REAKCE: Nijak jste nerozporovala tvrzení o opakované inseminaci, která vede k předčasnému stárnutí a vyčerpání. Pouze uvádíte různá ospravedlnění, která s konstatovanými fakty nesouvisí. Přesto na ně zareaguji.

Vůči neexistující bytosti nemáme žádné morální závazky. Opak však platí o bytosti, kterou přivedeme na svět!

Realita je taková, že krávu lidé každý rok inseminují, každý rok kráva porodí tele, každé tele je jí odebráno pár hodin po porodu a většina mléčných krav je celý život zavřená bez možnosti se rozeběhnout. Nikdy neuvidí zelenou louku, kolikrát ani širou oblohu, tedy kromě cesty na jatka. V intenzivních chovech jsou krávy šlechtěny na čím dál vyšší výkon, jsou dojeny na maximum a nuceny k porodům, jak to jen jde, čímž trpí jejich organismus. Také proto se tzv.  mléčná kráva dostává na jatka vyčerpaná již ve čtyřech letech, zatímco jinak by se dožila až 25 let. Být takovou krávou, raději bych si vybrala nebytí.

Jelikož by tato kráva - jak správně píšete - neexistovala, není na místě hovořit o žití v přírodě a predátorech, nicméně v tomto hypotetickém příkladě by jim sice hrozilo nějaké riziko, ale krávy i býci by žili svobodně. Svobodně by si vybírali sexuálního partnera, vychovávali by tele po svém boku a pohybovali se tam, kde chtějí. Byly by to autonomní bytosti, které se o sebe dokáží postarat. V případě zajetí člověkem jim zabití predátorem nejen hrozí, ale je 100% jistotou (predátorem mám na mysli člověka, který je zabije s 0% šancí na útěk).

Kdyby mě někdo zavřel do haly, bral mi děti, poslal mě na jatka ve zlomku přirozené délky života a ospravedlňoval to tím, že mě uchrání před autonehodou (což beru za ekvivalent napadení predátorem), rozhodně bych se ztrátou svobody nesouhlasila.

Co se týká mastitidy, tak máte pravdu v tom, že by v té větě mělo být slovíčko “často”, jinak to někdo může pochopit jako zákonitost. Nicméně také je běžné říct, že “kouření vede k rakovině”, což ovšem neznamená, že ji dostanou všichni kuřáci.

Mýtus 4.: Krev a hnis v kravském mléku jsou také běžné, takže je obvykle filtrováno. Filtrace se u mléka provádí z důvodu odstranění případných nečistot či mikroorganizmů. Krev by byla v bílém mléce poměrně patrná…

REAKCE: To že je v mléce povolené množství bílých krvinek je prostě realitou, ale máte pravdu, že v USA jsou limity určující povolené množství hnisu v mléce dokonce 2× větší než v ostatních státech.

Mýtus 5.: Krev a hnis nejsou odfiltrovány úplně, proto je v Evropě, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu povoleno v každém mililitru mléka až 400 000 somatických buněk a v USA 750 000 somatických buněk. Somatické buňky mohou přecházet do mléka z vznitřního povrchu mléčné žlázy při její regeneraci, nacházejí se v každém mléce, i v mateřském. Je zakázáno uvádět do oběhu mléko od dojnic se zánětem mléčné žlázy nebo od dojnic léčených antibiotiky. Vemena dojnic jsou označena a mléko je likvidováno, dokud není dojnice zcela zdráva.

REAKCE: Počet somatických buněk (PSB) je dán jednak zdravotním stavem mléčné žlázy, kdy při mastitidách počty SB rostou o několik řádů, dále výskytem metabolických onemocnění, při kterých dochází ke zvyšování PSB. Vysoký obsah SB v mléce je také při zahájení laktace (do prvních 14 dnů), kdy se vyskytuje v mléce množství epiteliálních buněk, kolostrálních tělísek a leukocytů. K mírnému zvýšení dochází také ke konci laktace, kdy pomalu dochází k přípravě na další laktaci, a tím regeneraci epitelu. PSB se také zvyšuje s rostoucím počtem laktací. Další vliv na PSB má plemeno, stavba vemene, teplota prostředí a teplota tělesná, roční období, výživa, stres, dojící zařízení a technika dojení. Zdroj: http://agropress.cz/somaticke-bunky-v-mlece/

Mýtus 6: Studie ukazují, že největší spotřebitelé mléka mají nejčastěji zlomeniny a osteoporózu. Mezi největší spotřebitele mléka se řadí asi 95 % všech příslušníků euro-americké populace. Je tedy jistě pravda, že někteří z nich mohou mít zlomeniny a osteoporózu. Já naopak četla studie prokazující pozitivní vliv mléka a mléčných výrobků na zdraví člověka. Nejedná se pouze o vápník, ale i jiné cenné minerální látky, vitaminy a bílkoviny.

REAKCE: Je pravda, že mléko obsahuje i látky, které jsou člověku prospěšné, ale na druhou stranu je velmi snadné tyto látky získat z jiných (rostlinných) zdrojů a bez rizika nežádoucích efektů. Kravské mléko a výrobky z něj přirozeně obsahují samičí hormony a také antibiotika, nasycené tuky a cholesterol, tedy látky, které našemu organismu rozhodně nesvědčí. Mléčné výrobky mají prokazatelnou souvislost s rakovinou prostaty, onemocněními oběhové soustavy a předčasným úmrtím.

Bonus na závěr: Všimli jste si, jak slečna ve videu zmiňuje, jak je kráva uvězněna a oplodněna v něčem, co průmysl nazývá „znásilňovací rampa“ ? Jedná se o kruhovou dojírnu, tedy o zařízení, ve kterém mohou být krávy pohodlně podojeny. Stejnou, jako je na snímku naleznete i u českého dodavatele zde .

REAKCE: Autorka netvrdí, že to, co na videu vidíme, je znásilňovací rampa, ale je pravda, že je to matoucí a nevhodně sestříhané. To, co na videu u tohoto komentáře vidíme, je skutečně kruhová dojírna, která je sama o sobě dost děsivá. To, čemu američané říkají “znásilňovací rampa” je snad ještě děsivější - viz web Fixační klece nebo obrázky níže.

Pokud vás vyděsily záběry z inseminace, kravského porodu, odtahu krávy s poraněnou nohou případně pomoc krávě při kolice doporučuji vyhledat si podobná témata o druhu Homo sapiens sapiens, zjistíte, že většina těchto operací se příliš neliší.

REAKCE: Jistě, porod není žádná legrace ani u lidí, ale lidé se neinseminují proti vlastní vůli a odměnou za vytrpěný porod je milované dítě. Na matku krávu čeká jen obrovské zklamání. A nemyslím si, že se lidé odtahují za nohu podobně trýznivým způsobem, když padnou vyčerpáním. Myslím, že tyto věci nelze srovnávat.

Autorky: Vraťka Zibová a Tereza Vandrovcová