Jste zde

Nové, nedrastické video ukazuje zdrcující pravdu o mléce (video)

Autorka: Anna Pippus

Překlad: Hana Tesařová

Měla jsem tu čest pracovat s filmařkou Kelly Guering a investigativní fotografkou Jo-Anne McArthur na krátkém filmu o mléčném průmyslu. Je s podivem, že tolik z nás pije mléko, aniž bychom se kdy zamysleli nad tím, že je to kravské mateřské mléko určené pro tele, které kráva porodila. A přemýšleli jste někdy nad tím, co jsou vlastně telecí plátky s parmazánem?

Ve filmu říkám tohle:

Jsem matka. Dvakrát jsem si prošla strastmi těhotenství a porodu. Mé kluzké, voňavé děti mi v porodnici předali něžně do náručí, přitiskli mi je k prsu a tam také zůstaly. Mateřská láska je hluboká, plná bolesti a úzkosti. Každá matka se nejvíc bojí toho, že o své dítě přijde, často se nám svírá srdce strachy, i když naše děti jen pláčou.

Krávy téhle noční můře vystavujeme pořád. Matky zoufale volají svá mláďata, bojují o ně, a někdy se je dokonce pokouší schovat. Ani sami zemědělci to nepopírají.

Pak následují scény jako z hororu, kdy my lidé pojídáme těla těch roztomilých mláďat. Servírujeme je jako telecí plátky, někdy posypané parmazánem, což je vlastně vysrážené mléko jejich matek. V mléce, které bylo určeno pro ně, si my obalujeme části jejich těl. O něco později sníme i těla jejich matek v podobě levných hamburgerů.

V jistém ohledu jsou malé rodinné farmy ještě horší než velkochovy. Jak může nějaký rodič, nějaká matka, která porodila a kojila své děti a zná sílu mateřské lásky, záměrně připravit jinou bytost o její děti?

Můžeme to nazývat mlékem, ale je to mléko krávy, mateřské mléko, určené pro mládě, které někde opodál touží jen po tom, aby se mohlo napít právě toho mléka od své matky.

My to mléko kravám bereme pomocí dojících strojů, balíme ho do úhledných, barevných kartonů s lživými obrázky krav skotačících na zelených loukách. Mezitím se zesláblá, izolovaná mláďata dokrmovaná ředěnými náhražkami snaží sát cokoli, na co dosáhnou, v zoufalé potřebě konejšivého bezpečí a výživného mléka svých matek.

Truchlící matky ještě produkují mateřské mléko, když je znovu oplodňují, jen několik málo měsíců poté, co porodily svá poslední mláďata. Kráva se znehybní a někdo strčí ruku až po rameno do jejího těla, za děložní čípek, a vymáčkne býčí semeno do dělohy.

A proč tohle všechno děláme? Kvůli kravskému mléku, kvůli jogurtu, kvůli sýru. Pro pomíjivou a nahraditelnou chuť jídla. V době, kdy je k dostání tolik rostlinných alternativ, je těžko pochopitelné, proč vystavujeme tyhle něžné matky a jejich bezmocná mláďata takové bolesti, psychickému utrpení a fyzickému strádání.

A přitom to můžeme tak jednoduše ukončit. Musíme jen jíst něco jiného. Musíme se jen rozhodnout, že žádný mléčný výrobek nestojí za přetržení pouta mezi matkou a mládětem…žádný mléčný výrobek nestojí za to, abychom umlčovali ten vnitřní hlas svědomí, který nám říká: "Ty víš, že tohle není správné".

Autorka je ředitelkou Farmed Animal Advocacy, Animal Justice

Zdroj: The Huffington Post, Překlad: Hana Tesařová,
Titulky: Martin Čejka