Jste zde

Mléko bez porážky coby humánní mléko budoucnosti? Ne tak docela

Stále rostoucí počet spotřebitelů se vzdává mléčných produktů po zjištění, že neoddělitelnou součástí mlékárenského průmyslu je i porážka ‒ mladí býci jsou v mlékárnách poráženi pro telecí maso během několika dnů až měsíců po narození a kolem prvního roku života pro maso hovězí. Dojnice jsou většinou poráženy kolem 3. až 6. roku života, když poklesne jejich produkce mléka (krávy se jinak mohou dožít 20 a více let). Jen v samotných Spojených státech je mlékárenským průmyslem poraženo každoročně okolo 3 milionů mladých dojnic. Roční porážka mladých býků pro telecí či laciné hovězí maso pak přesahuje počet 21 milionů kusů.

Reakcí na vzniklou mezeru na trhu je snaha „humánního“ sektoru mlékárenství o popularizaci pojmu „mléko bez porážky“ ‒ snad nejznámějším příkladem je Ahimsa Dairy, iniciativa hnutí Hare Krišna, v níž jsou mladí býci místo porážky využíváni k práci, jakmile dosáhnou potřebného věku. Dojnice po letech dojení dožívají na pastvinách. Britská odnož této společnosti nabízí londýnským zákazníkům mléko a sýry bez porážky od roku 2011. Hnutí se pomalu rozšiřuje i po Spojených státech. Společnost Gita Nagari Creamery prodává v Pensylvánii své mléko bez porážky s cenou 10 dolarů za galon, v níž je zahrnut poplatek 2,50 dolarů pro vysloužilé dojnice a dalších 1,50 dolaru je použito pro péči o mladé býky. Dospělí býci jsou používáni k nuceným pracem.


Foto: Mléko bez porážky společnosti Gita Nagari.

Kromě toho, že jsou zvířata ve své podstatě stále vykořisťovaná, tento i ostatní způsoby získávání mléka bez porážky představují značné a nevyhnutelné problémy pro životní prostředí, životní podmínky zvířat a udržitelnost celého procesu. Prozkoumáme zde tyto problémy, s čímž nám pomůže i zpráva bývalé farmářky Andrey Davis z bezporážkové mlékárny, jež se posléze stala vegankou. Ale nejprve si objasněme, proč Ahimsa Milk a ostatní „humánně“ získávané mléčné produkty ve skutečnosti končí podporou samotného mléčného průmyslu, o němž hnutí tvrdí, že představuje jeho pravý opak.

Pojetí „humánního“ a „průmyslového“ mlékárenství: 2 strany stejné mince

Je důležité si uvědomit, že naše násilí vůči zvířatům začíná s naším hodnotovým úsudkem. V případě výroby mléka jde o běžně působené škody na kravách a jejich telatech, proti kterým Ahimsa Milk tak brojí ‒ metody zahrnují oddělení telat od matek; odrohování; uzavírání krav do nehostinných průmyslových stavení a separování jejich telat do izolovaných kotců. Všechny tyto újmy pramení z hodnotového úsudku.

První hodnotový úsudek říká, že zvířata využívaná k produkci mléka ‒ stejně tak jako všechny ostatní živočišné druhy určené pro výživu ‒ jsou co do existenciální hodnoty kladeny tak nízko, že si místo vlastní svobody a nezávislosti zasluhují pouze přežívat ve formě majetku určeného k využití, přestože jejich využívání je pro naše přežití i zdraví naprosto zbytečné.

Druhý hodnotový úsudek týkající se telat a jejich matek chovaných pro mléko říká, že mateřství zvířat je tak neodmyslitelně podřadné a nehodné respektu, že jejich mateřské vztahy nemají žádnou jinou hodnotu než tu průmyslovou využívanou ve prospěch lidí. Dle tohoto úsudku je morálně přijatelné 1) přivést je na svět, 2) abychom je přiměli stát se matkami, 3) abychom my, dospělí lidé, mohli zbytečně napadat jejich mateřské vztahy a parazitovat na nich 4) z důvodu konzumace, komodifikace a profitování z odcizeného mateřského mléka: zcela doslovně kojenecké výživy určené pro telata.

Veškeré formy získávání mléka podporují toto násilně obhajované smýšlení, a všechny formy násilí páchaných v mlékárenském průmyslu ‒ včetně té nejhorší v podobě zneužívání ve velkochovných zařízeních ‒ pramení z tohoto původního násilí, postoje, který životy zvířat považuje za tak podřadné, že mohou být označované za pouhý majetek, a jejich mateřské vztahy námi přivlastňované za účelem využití pro naše rozmary. Ahimsa Milk, stejně jako jeho zakladatelé a zastánci, se může pokoušet představovat opak komerčního mléčného průmyslu, dosahuje ale jen toho, že zakotvuje a udržuje komerční mléčný průmysl aplikací stejného způsobu uvažování, který je jedním z nejdůležitějších faktorů nezbytných pro existenci a rozvoj mlékárenských velkochovů.

Půda

V současné době je na světě více než 264 milionů dojnic.1 Přestože globální mlékárenský průmysl každoročně porazí více než milion krav a mladých býků, a přestože se krávy stále více přesouvají do zajetí (za použití co nejmenšího možného prostoru), dobytek a plodiny pro něj pěstované pokrývají téměř třetinu zemského povrchu.2 Pokud by se výroba mléka měla zařídit po vzoru Ahimsa Dairy, všechny tyto krávy by byly přesunuty na pastviny. Představte si, kolik půdy by bylo zapotřebí; nejprve pro již v zajetí chované krávy, poté pro desítky milionů dalších krav a mladých býků, jež by namísto porážky sdílely pastviny s dojnicemi. Kromě toho, jak zmínil autor Josh Harkinson v článku nazvaném „Mléko bez porážky je skvělé pro krávy, ne však pro životní prostředí“: „Kdyby se všechny mlékárny vydaly cestou Ahimsa Dairy, potřebovali bychom třikrát až čtyřikrát více dojnic k produkci stejného množství mléka, což by znamenalo navýšit naše stáda o dalších 27 milionů kusů krav (a to jen ve Spojených státech)“.3

Vzhledem k nesmírně destruktivním dopadům mléčných výrobků na naše klima a životní prostředí nepotřebuje naše planeta více krav, naopak. Mléko bez porážky není škálovatelným ani udržitelným modelem.

Podnebí

Odhaduje se, že živočišná produkce celosvětově přispívá 18 až 51 % emisí skleníkových plynů, přičemž půldruhé miliardy skotu žijícího na Zemi přispívá převážnou většinou. I nejkonzervativnější odhady počítající s 18% podílem skleníkových plynů představují vyšší procento, než kolik stačí produkovat celý globální dopravní sektor dohromady ‒ všechna letadla, vlaky a automobily. Nejpodstatnější je, že krávy produkují metan ‒ především říháním ‒, což je důsledkem jejich složitého přežvýkavého trávicího systému. Metan je daleko účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý, protože zachycuje podstatně více tepla; po 20 letech zůstává metan v atmosféře v 84krát silnějších koncentracích než oxid uhličitý.

Studie zveřejněná v říjnu 2017 výzkumným institutem Joint Global Change Research Institute odhaluje, že celosvětové emise metanu hospodářských zvířat jsou o 11 % vyšší, než bylo doposud předpokládano. Výzkumníci konstatují, že koncentrace metanu v atmosféře v poslední dekádě vzrostla 10krát rychleji než v předchozí dekádě. „Tato změna je způsobená řadou faktorů, včetně 8,4% nárůstu emisí metanu vlivem mlékárenského průmyslu, a 36,7% nárůstem emisí způsobeným změnami v hospodaření s hnojivy, a to i zpracováním kravského hnoje za pomoci anaerobním procesů a následným rozkladem na bioplyn.“

Dobytčí hnůj uvolňuje do ovzduší značné množství metanu, a to v takovém množství, že EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí ve Spojených státech) klasifikuje „hospodaření s hnojem“ do samostatné kategorie emisí metanu.

Životní prostředí a divoká zvěř

Kromě klimatu mlékárenský průmysl devastuje životní prostředí i volně žijící zvířata. Podle britské agentury pro životní prostředí (Environment Agency ‒ EA) „představuje živočišná produkce jediný průmysl, kde přibývají závažné případy znečištění, zapříčiněné zejména produkcí mléka“.4 Kvůli pesticidům a hnojivům používaných pro pěstování krmných plodin a následnému odtoku hnojiv je produkce mléka jedním z hlavních zdrojů sladkovodního znečištění. Dokonce i skromnější 200hlavé stádo krav produkuje tolik splašek a dusíku jako 5‒10tisícové město. Jak uvádí Centrum pro biologickou rozmanitost: „Hnůj uložený v otevřených nádržích znečišťuje pitnou vodu smrtelnými patogeny, antibiotiky a hormony, vytváří toxické vodní ‚mrtvé zóny‛ kvůli přebytku živin a ohrožuje vodní zdroje potřebné pro přežití divoké zvěře ... Odtok znečištěné vody ze zemědělských ploch a odklon toku řek vedou ... ohrožené druhy k zániku snižováním kvality jejich přirozeného vodního prostředí“.5

Pasoucí se dobytek také vytěsňuje divokou zvěř a ničí ekosystémy. Centrum pro biologickou rozmanitost konstatuje: „Pastva hospodářských zvířat je hlavní příčinou ohrožení druhů a desertifikace vyprahlé krajiny. Monokulturní ‚traviny‘, které krávy spásají, narušují biologicky rozmanité prostředí, na jehož existenci jsou závislí opylovači a jiní volně žijící živočichové. Tento dobytek ničí křehké ekosystémy a ohrožuje přirozenou biodiverzitu změnami ve vegetační struktuře, erozí půdy a omezením schopnosti biotopu zadržovat vodu pro původní divoká zvířata“.

Další ničivý důsledek pasoucího se dobytka na život zvířat ve volné přírodě pochází od méně známé odnože USDA (ministerstvo zemědělství Spojených států) zvané Wildlife Services (státní program pro řešení interakce divoké zvěře s veřejnosti a jejími zájmy). Každým rokem Wildlife Services zlikviduje miliony volně žijících zvířat, které jsou považovány za hrozbu pro chov hospodářských zvířat ‒ především pro pasoucí se dobytek. Jen za poslední dekádu bylo brutálně zabito více než 30 milionů divokých zvířat ‒ včetně mnoha ohrožených druhů ‒ programem Wildlife Services, který utratil miliony dolarů pocházejících z kapes daňových poplatníků na zneškodnění původních masožravců a dravců ‒ kojotů, vlků, medvědů, amerických pum a mnoha dalších ‒ jménem živočišné produkce. Tato zvířata jsou likvidována za pomoci snad nejhorších a nejkrutějších metod, které si lze představit: zastřelením z vrtulníku; otrávením; zplynováním; rozpáráním cvičenými psy; pomalým uškrcením; a chycením do sklapovacích pastí (ty jsou např. v ČR nelegální - pozn. překl.), které polapeným zvířatům způsobují pomalou a bolestivou smrt.

Navýšení stavu pasoucího se dobytka způsobeného nárůstem „humánní“ a „bezpořážkové“ mléčné produkce by jen zvýšilo již tak obrovské počty cíleně a brutálně likvidované zvěře, aby se tím chránily zájmy chovatelů.

A co s mláďaty?


Foto: Andrea Davis, bývalá pracovnice mlékárny bez porážky, která se stala vegankou. (by: Anthony Camera)

Andrea Davis je bývalou pracovnicí mlékárny bez porážky, která svůj postoj k bezporážkovému mléku změnila poté, co si uvědomila, že její práce je závislá ‒ stejně tak jako celý mlékárenský průmysl ‒ na přivádění stále vyššího počtu telat na svět, a že kvůli chuti na mléko se účastní rozbíjení celoživotních vazeb zvířecích rodin a odebírání mateřského mléka určeného jejich mláďatům. Stala se vegankou a v současnosti se její farma mění na útulek a vzdělávací centrum (celý příběh o změně jejího názoru čtěte v angličtině zde). Andrea píše:

Často se nás lidé ptají, proč jsme se rozhodli přestat konzumovat mléčné výrobky, když pro jejich produkci žádné zvíře nezemřelo. Zde je jeden z několika důvodů, proč jsem se tak rozhodla.

Sama jsem matkou, a tak jsem nemohla přehlížet paralely, které jsem mezi sebou a živočišnými rodiči jasně spatřovala. Protože za provozem mlékárny stojí skutečnost, že se kozy rok co rok nuceně stávají matkami, vždy pak v určitém okamžiku docházelo k smutnému a bolestivému oddělování rodin. Ačkoliv kozy na naší farmě vychovávaly vlastní novorozená mláďata, museli jsme je po odstavení oddělit a mláďata přesunout, abychom se ujistili, že se kozy nakonec nepřemnoží.

Často vidím, že farmáři hájí praktiky odebírání mláďat jejich matkám.

Jako důvod uvádí možná zdravotní rizika pro mláďata. Tvrdí, že mateřský instinkt byl šlechtěním současných zvířat určených k produkci mléka eliminován. Jsou přesvědčeni, že to je pro matku nejvhodnější řešení, a tak se může soustředit na vlastní zotavení, a že tím mohou zemědělci snadněji kontrolovat blahobyt mláďat.

Jedná se buď o klamavá tvrzení, nebo krátkozraké lži.

V jedné mlékárně jsem byla svědkem situace, kdy byla jedna mladá koza odebrána (prodána) ze stáda, protože se v šestinedělí pokoušela o útěk. Několik týdnu se jí dařilo prolamovat plot jakékoliv ohrady, do níž byla umístěna, aby se vydala hledat svá mláďata, která jí byla odebrána. Ztráta pro ni byla nesnesitelná, a bylo to opravdu neúnosné sledovat.

Pouta, která spojila kozy s vlastními potomky, jsou celoživotní. Když budete sledovat mé dospělé stádo při odpočinku, obvykle uvidíte páry nebo trojice koz pohromadě, odpočívající s hlavami opřenými o těla ostatních, spočívající tak v láskyplné blízkosti. Téměř vždy se jedná o matky a jejich dospělé děti, o sourozence a rodiče.

Nemohla jsem dále přehlížet a odmítat tyto vazby a blízkost výměnou za peníze vydělané prodejem mléka, nikdy jsem se nebyla schopna zaprodat klamným tvrzením podporujícím zisk ani veřejně publikovaným lžím snažícím se o obhajobu celého procesu.

Kdokoliv, kdo může pocítit, co je láska ‒ a nemusí být zrovna behavioristou zvířat či aktivistou ‒ je schopen tuto pravdu přijmout.

Matky ve stádech zvířat patří k těm, o něž máme největší starost, k nejvíce zbožňovaným, ale i obětovávaným zvířatům na světě. Stačí jeden den naslouchat nářku těchto matek nad ztracenými mláďaty, aby z toho většina lidí vyšla traumatizována. Pro mě to traumatizující bylo.

Nemohla jsem pokračovat v tom, aby má životní práce způsobovala škodu a trauma byť jen jednomu zvířeti. A tak jsme se rozhodli zjistit, jak to celé zastavit. Stali jsme se vegany, pozastavili prodej koz, přerušili jejich plánované množení. Pokračovali jsme ve výrobě mléka a sýrů, abychom pokryli nezbytné účty za zvířata, dokud stávající dojné kozy nepřestaly mléko produkovat, a připravili se na potřebný fundraising (získávání peněz), abychom mohli vybudovat infrastrukturu potřebnou k uzavření mlékárny a přerodu na veganský útulek a vzdělávací středisko.


Kozí matka a její mládě v útulku Broken Shovels Farm Sanctuary

Kromě našich bývalých rezidentů z mlékárny a mnoha dalších vysvobozených zvířat, které jsme přijali, pečujeme nyní v útulku Broken Shovels Farm Sanctuary o více než 250 zvířat ‒ a každý týden jsme upozorňováni na desítky dalších potřebných. Přečtěte si prosím více o přerodu mlékárny bez porážky na veganský útulek a zvažte, zda byste byli ochotni přispět na naši fundraisingovou kampaň jakoukoliv částkou. Nepřejeme si nic jiného než pokračovat v pomoci co největšímu počtu zvířat, kterého jsme schopni, a hlasitě se ozývat v boji za odhalení mýtu ,humánního' mléka. Protože pravdou, kterou se snažíme odhalit, je skutečnost, že na využívání mateřství nikdy nemůže být nic humánního.“


1) Compassion in World Farming, https://www.ciwf.org.uk/media/5235182/Statistics-Dairy-cows.pdf

2) „Milk v. Wildlife: The Environmental Cost of Dairy“, Take Extinction Off Your Plate. Stav k 29. 10. 2017: http://www.takeextinctionoffyourplate.com/extinction_facts/pdfs/MilkFactsheet.pdf

3) Josh Harkinson, „Slaughter-Free Milk Is Great for Cows, But Not the Environment“. Stav k 28. 10. 2017: http://www.motherjones.com/environment/2014/07/downside-no-kill-dairies/

4) Katherine Martinko, „Dairy Raises More Ethical Red Flags Than Meat“. Stav k 28. 10. 2017: https://www.treehugger.com/sustainable-agriculture/dairy-raises-more-ethical-red-flags-meat.html

5) „Milk v. Wildlife: The Environmental Cost of Dairy“, Take Extinction Off Your Plate. Stav k 28. 10. 2017: http://www.takeextinctionoffyourplate.com/extinction_facts/pdfs/MilkFactsheet.pdf


Zdroj: Free from Harm, Překlad: Štěpán Opekar, Korektura: INK, Ilustrační obrázek: Jo-Anne McArthur / We Animals