Jste zde

Je na čase nechat mléčný průmysl padnout?

Nedávno vyšel článek, v němž ředitel velké mlékárny uvádí, že mléčný průmysl prochází krizí, jelikož poptávka po mléčných produktech klesá. Za vinu to dává zdravotníkům, kteří už nějakou dobu varují mladší generace před riziky spojenými s konzumací mléčných výrobků. Zároveň předesílá, že brzy se spustí nová kampaň na podporu mléčných výrobků s názvem „Třikrát denně“, která má nabádat k denní konzumaci mléka, másla a sýrů.

Tak moment! To budeme opět ignorovat varování odborníků? Dá přece rozum, že když jde o zdraví, hlavní slovo by měli mít lékaři a dietologové. Výživová doporučení NHS (National Health Service – národní zdravotní služba ve Velké Británii, pozn. překl.) uvádějí, že máslo bychom měli konzumovat sporadicky, a také varují před vysokým obsahem tuku a soli v sýrech, takže představa, že se chystá kampaň na podporu každodenní konzumace právě těchto produktů, je poněkud bizarní.

Zdraví nebezpečný je nejen vysoký obsah nasycených tuků a soli v mléčných výrobcích, ale také v nich obsažený cholesterol, který se usazuje na stěnách tepen a zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice. Cholesterol se nachází jen v živočišných produktech a není zapotřebí ho přijímat ze stravy, jelikož tělo si vyrábí potřebný cholesterol samo.

U dětí se často doporučuje konzumace mléčných výrobků, ty však nejsou z pohledu zdraví třeba. Vápník je obsažen například v listové zelenině, z níž je vstřebatelnost často vyšší než z mléčných výrobků, a získat ho lze také z obohacených rostlinných produktů.

Zmiňovaná kampaň tedy zjevně nemá za cíl zlepšení lidského zdraví. Proč potom ta propagace mléčných výrobků? Odpověď je nasnadě. V kampani jde především o zisk, bez ohledu na negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí a životy mnoha zvířat.

Veřejnost se celkem pochopitelně obává o živobytí mléčných farmářů. Ale i kdyby se všichni lidé stali vegany, pořád bychom potřebovali farmy, které nám budou dodávat potraviny. Takže kdyby farmáři přešli na pěstování plodin pro lidskou obživu namísto chovu krav, měli by stabilnější příjmy a nemuseli by se strachovat o své výdělky. Ale i kdyby tomu tak nebylo, neetické praktiky nelze tolerovat jen proto, že vytvářejí pracovní příležitosti.

O neetičnosti mléčného průmyslu není pochyb. Krávy neprodukují mléko jen tak samy od sebe. Stejně jako u lidí dochází u krávy k laktaci jen v případě, že je březí a porodí tele. Mnoho lidí žije v domnění, že krávy se musí dojit a že farmáři dojením prokazují kravám službu, ale není to tak. V mléčném průmyslu se telata odebírají kravám záhy po porodu a mléko určené pro ně se dojí a prodává pro lidskou spotřebu.

Mlékárenský průmysl je nepochybně v krizi. Rostlinné výrobky naopak zažívají boom, spotřebitelé čím dál častěji sahají po rostlinných alternativách kravského mléka, např. po sójovém, mandlovém, kokosovém či lískooříškovém mléku a dalších variantách. Mléčný průmysl je v dnešní době ztrátový byznys a stát dotuje farmáře, aby jim vynahradil vzniklé ztráty. Peníze daňových poplatníků by se daly využít efektivněji, na podporu zdravějšího, udržitelnějšího a méně krutého podnikání.

Mladší generace jsou informovanější, pokud jde o dopady jejich chování na okolní svět a častěji volí soucitnější alternativy. V tomto ohledu bychom se měli ubírat směrem, jejž tyto generace udávají a snižovat spotřebu mléčných výrobků, nikoli naslouchat lidem, kteří jsou zainteresovaní v mléčném průmyslu a jde jim jen o zisk.

Zdroj: TheLondonEconomic, Překlad: Hana Tesařová, Korektura: Anna Kučerová