Jste zde

The Guardian: Zdanění červeného masa by dle výzkumu zachránilo mnohé životy

Autor: Damian Carrington (The Guardian)

Překladatel: Štěpán Opekar

Zdanění červeného masa by podle nového výzkumu ušetřilo mnohé životy a přivedlo miliardy do zdravotnictví. Dle výzkumu by se cena slaniny a párků zdvojnásobila, kdyby byly brány v potaz škodlivé následky jejich konzumace na zdraví člověka.

Státy již zdaněním redukují spotřebu škodlivých produktů, jako je cukr, alkohol či tabák. S přibývajícími důkazy o škodlivých následcích, které konzumace červeného masa způsobuje na lidském zdraví a životním prostředí, je podle některých vědců „daň z hříchu“ u vybraných masných výrobků – jako hovězí, jehněčí či vepřové maso – z dlouhodobého hlediska nevyhnutelná.

Světová zdravotnická organizace v roce 2015 prohlásila, že zpracované červené maso je karcinogenní, a nezpracované červené maso – jako steaky či kotlety – pravděpodobným karcinogenem. Přesto však lidé v bohatých zemích konzumují více červeného masa, než je doporučeno, což se uvádí do souvislosti s výskytem srdečních chorob, mrtvice a cukrovky.


Ilustrační foto: rawpixel (Unsplash

Výzkum se dále zaměřil na stanovení daňové výše, která by zohlednila náklady na zdravotní péči vzniklé konzumací červeného masa. Bylo zjištěno, že 20% zdanění nezpracovaného červeného masa a 110% zdanění škodlivějších zpracovaných masných produktů by v bohatých zemích – s nižší daňovou sazbou v těch chudších – ročně zachránilo život 220 000 lidem a k dispozici uvolnilo 170 miliard dolarů (3,8 bilionu korun).

Zvýšení cen by ve výsledku snížilo i spotřebu masa, a to o dvě porce týdně – v současnosti lidé v bohatých zemích konzumují jednu porci denně. To by dle výzkumu vedlo k úsporám ve výši 41 miliard dolarů (910 miliard korun) v ročních nákladech na zdravotní péči.

Výsledky jsou pro zpracované maso dramatické,“ uvedl Marco Springmann z Oxfordské univerzity, který novou studii vedl. „Slanina je opravdu jednou z nejméně zdravých potravin na trhu.

Nikdo si nepřeje, aby vláda lidem určovala, co mohou a nemohou jíst,“ říká Springmann. Ale náklady na zdravotní péči vzniklé konzumací červeného masa jsou mnohdy hrazeny z kapes všech daňových poplatníků. „Nikdo vám v konzumaci červeného masa bránit nebude, ale toto individuální konzumní rozhodnutí vskutku zatěžuje veřejné prostředky. Cílem není lidem něco upřít, ale být spravedlivý ke všem,“ dodává Springmann.

Rob Bailey, výzkumník think tanku Chatham House, který nebyl součástí výzkumného týmu, uvedl: „Nedávno zavedená daň z cukru prokázala, že je britská vláda ochotna přistoupit na zdanění určitých potravin, pokud se pro to najdou rozumné důvody. Troufám si tvrdit, že důvody pro zdanění masa jsou více než přesvědčivé. Jen stěží si dovedu představit, že by maso během následující dekády nebylo zdaněno.“

Konzumace masa je škodlivá i pro planetu. Po důkladné analýze škod, které způsobuje chov hospodářských zvířat, bylo v květnu zjištěno, že nejpodstatnějším faktorem pro snížení vlastní ekologické stopy je vyvarovat se konzumace masa a mléčných výrobků. V říjnu pak vědci uvedli, že je třeba zásadně snížit spotřebu masa, aby se předešlo nebezpečným klimatickým změnám – a to i za pomoci 90% snížení konzumace hovězího masa v západních zemích. S příchodem nových stravovacích návyků třetina Britů v současnosti maso ze svého jídelníčku buď úplně vypustila, nebo jeho konzumaci alespoň omezila.

Výzkum byl publikován v časopise Plos One a při výpočtu daňových sazeb se držel standardní ekonomické metody zvané „optimální zdanění“. Pro nastavení daňové sazby tato metoda využívá náklady na zdravotní péči vzešlé z nadměrné konzumace červeného masa (jedna porce navíc), nikoliv celkové náklady vzniklé konzumací veškerého červeného masa.

Daně by ve výsledku pokryly zhruba 70 % z 285 miliard dolarů (6,4 bilionu korun), které jsou po celém světě každoročně vynaloženy na léčbu nemocí způsobených konzumací červeného masa. K pokrytí veškerých nákladů na zdravotní péči by však daňové sazby musely být opětovně navýšeny, a to až na dvojnásobek optimální daňové sazby.

Vědci spočítali daně z červeného masa pro 149 různých států, přičemž vypočítaná sazba se odvíjí od množství červeného masa, které dané obyvatelstvo konzumuje, a od nákladnosti jeho zdravotnictví. Američané by byli zatížení jednou z nejvyšších sazeb, se 163% přirážkou na šunce a párcích a 34% přirážkou na steaku.

Australané by odváděli 109% daň ze zpracovaného masa a 18% z nezpracovaného, zatímco sazby ve Velké Británii by činily 79 %, respektive 14 %. Avšak v chudších zemích, kde lidé konzumují méně masa, by se daňová sazba blížila nule.

Vědci odhadují, že by navrhované daně snížily celosvětovou spotřebu zpracovaného masa o 16 %, což by vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů z hospodářských chovů o 110 milionů tun ročně. Méně lidí by také s přechodem na zdravější stravu čelilo obezitě.


Ilustrační foto: Monika Grabkowska (Unsplash)

Catherine Happer z University of Glasgow, která nebyla součástí výzkumného týmu, uvedla: „Jak dochází k ucelení vědeckých poznatků nad riziky spojenými s konzumací červeného a zpracovaného masa, čím dál více mi připadá, že jejich zdanění bude nevyhnutelné.“

Happer dále zmínila, že by bylo třeba zavést další opatření, týkající se kontroly nabídky závodních a školních jídelen, jakož i zvýšení informovanosti veřejnosti: „Podíváme-li se na to, jaký významný kulturní posun se odehrál v uplynulé dekádě nad problematikou kouření a dalšími tématy, neunikne nám, že zásadní roli při těchto změnách hrály vědecké výstupy.

Výzkum z roku 2015 odhalil, že negativní postoj veřejnosti vůči zdanění masa výrazně polevil, když byly objasněny škodlivé následky jeho konzumace. „Lidé pak nabývají pocitu, že je povinností vlády zasáhnout,“ dodala Happer. Jako další prostředek ke zmírnění odmítavého postoje veřejnosti se nabízí využití příjmů ze zdaněného masa k podpoře zdravějšího stravování.

Zdroj: The Guardian, Překladatel: Štěpán Opekar, Korektorka: ink, Ilustrační foto: Lukas Budimaier (Unsplash)