Jste zde

Fotila jsem bývalé pokusné potkany po záchraně. Jejich výrazy mluví za vše

Minulé léto jsem fotografovala myši a potkany. Možná si říkáte, dobře, nic zvláštního. Přidám jednu drobnost, co proměnila toto focení v něco výjimečného: Byl to pro ně vůbec první pobyt mimo klec, na čerstvém vzduchu.

Mými malými modelkami a manekýny byla pokusná zvířata zachráněná italskou charitativní organizací La Collina dei Conigli sídlící nedaleko Milánu.

Každoročně zemřou v Itálii v laboratořích stovky tisíc zvířat. Některá jsou využívána na pokusy s usmrcením, ale většina může být zachráněna: mnoho z nich je využíváno na experimenty, ze kterých se mohou snadno zotavit a znovu začít normální život, jiná vlastně ani nejsou na pokus využita, ale jsou držena v laboratořích jako „záloha” z důvodů bezpečnosti nebo potřeby kontrolních vzorků, a jakmile se pokus ukončí, stávají se pro laboratoře „zbytečnými náklady”.

Italský právní systém umožňuje experimentálním laboratořím nezabíjet zdravá a „zachránitelná” zvířata, nýbrž je darovat jednotlivcům nebo charitám, jakou je například La Collina dei Conigli. Podmínky pro odchod do výslužby musí být schváleny ve spolupráci se zkušebními laboratořemi v rámci složitých vyjednávání, což má často za následek nedostatek zvířat v danou chvíli.    

V organizaci La Collina dei Conigli se specializují na zotavování králíků a dalších tvorů, o které se starají od jejich opuštění laboratoře až po nový život v rodině.

Tuto charitu podporuji jako dobrovolnická fotografka již celé roky (Také jsem hrdou členkou sítě neziskové organizace HeArts Speak, která spojením umění a podpory zvyšuje viditelnost útulkových zvířat - jejich motto zní: „Vytváříme svět, kde není žádný zvířecí útulek přehlížen”).

V posledních letech jsem se nechala inspirovat Alenkou v říši divů, Malým princem, různými pohádkami... Tentokrát jsem se rozhodla vyobrazit ten vůbec nejlepší příběh, protože i přes všechno to špatné okolo nás dokáže být realita lepší než fikce.

Takže žádné zvláštní efekty, ale něco lepšího: překvapení, když tito malí tvorečkové na svém kožíšku poprvé ucítí slunce, jejich zvědavost po objevování zcela nového světa, hloubka jejich radosti z prvních okamžiků svobody, vedeni a ochraňováni dobrovolníky, kteří vždy stojí po jejich boku na této dlouhé cestě za zotavením…

Stydlíni, malí bojovníci, zvědaví průzkumníci, mazlové: každý z nich se venku choval jinak a všichni znovu ukázali, že nejsou pouhými čísly, jak se o nich uvažuje v laboratořích, ale jedinci s jedinečnými postoji a osobnostmi.

V ten velmi horký srpnový den byli poprvé mimo klece a já jsem vděčná za to, že jsem mohla být svědkem tak krásného okamžiku znovuzrození!

Facebooková stránka fotografky: Rachele Totaro

Yetti

Takže….to nad námi je ta proslulá „obloha”?

Vděčná.

Dýchá a očichává!

Malincí kámošíci

Kdopak jsi?

Rozmýšlím se

Zbožňuju hlazení

Drž mě

Zvědavec

Prozkoumávám

Už v bezpečí

Ochráním tě….

Užívám si přítomnost

Mám tě ráda!

Vyprávěj mi znova tu historku, jak jsi mě zachránila….

Tolik věcí k vidění

Zdroj: Bored Panda, Překlad: Jakub Sadecký, Korektura: INK