Jste zde

Co vede vegany k životu bez živočišných produktů?

Autor: Joshua T. Beck

Překladatel: Štěpán Opekar

Když bylo Donaldu Watsonovi 14 let, stal se svědkem porážky prasete na rodinné farmě. V očích britského chlapce bylo vyděšené kvičící prase jednoduše zavražděno. Watson přestal jíst maso a posléze se vzdal i mléčných produktů.

V roce 1944, už jako dospělý, si uvědomil, že i ostatní lidé sdílejí jeho zájem o rostlinnou stravu. A tak se zrodilo veganství – termín, který vymyslel.

Watsonův odkaz se v současnosti prolíná s naší kulturou. Přestože se za vegany označují pouhá tři procenta Američanů, zdá se, že většina lidí má na veganskou stravu svůj vlastní názor – ať už je jakéhokoliv ražení.

Coby vědec zkoumající lidské chování, se zvláštním zájmem o spotřební trendy v potravinářství, jsem považoval listopad – světový měsíc veganství – za vhodnou příležitost k prozkoumání, proč se lidé stávají vegany, jak u druhých mohou podněcovat tolik podrážděnosti a proč mnozí z nás masožravců možná brzy rozšíří jejich řady.


Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals

Je to ideologie, nikoliv volba

Stejně jako ostatní alternativní potravinové trendy, jako je např. locavorismus, poptávka po lokálním jídle, vychází veganství ze struktury přesvědčení, která určuje každodenní skladbu stravy. Vegané nejsou jen morálně uvědomělí. Jsou přesvědčeni, že je morální vyhýbat se živočišným produktům, ale také věří, že je pro ně veganství zdravější a rovněž příznivější pro životní prostředí.

Veganství, tak jako v příběhu Donalda Watsona, se zakořeňuje už v raném dětství.

Psychologové před nedávnem zjistili, že děti vyrůstající v obklopení několika druhů domácích mazlíčků mají v dospělosti nižší sklony ke konzumaci masa. Vyrůstat s různými druhy zvířat zvyšuje náš zájem o to, jak je se zvířaty všeobecně zacházeno.


U mnohých veganů se rozhodnutí nepoužívat živočišné produkty vytváří už v dětství. Foto: OSPAN ALI

Když se tedy o svátcích, třeba o Díkůvzdání v Americe, někdo rozhodne konzumovat raději Tofurky než jednu z 45 milionů krůt, jeho rozhodnutí není jen ušlechtilou volbou. Vychází z přesvědčení, které je v něm hluboce zakořeněné a které lze změnit jen stěží.

Veganství jako ohrožení tradic

To neznamená, že jedince libujícího si na falešné krůtě nebude mrzet, když na talíři ostatních uvidí maso.

Známý šéfkuchař Anthony Bourdain zaglosoval, když lidi vyhýbající se masu označil za „nepřátele všeho dobrého a slušného na lidském duchu“.

Proč jsou pro někoho vegani tak iritující? Ve skutečnosti to může být víc o „nás“, než o nich.

Většina Američanů si myslí, že je maso nedílnou součástí zdravé výživy. Vláda doporučuje konzumovat dvě až tři porce (140–170 gramů) jakéhokoliv masa denně – od bizona po mořského okouna. Jako kmenoví lidé přirozeně vytváříme předsudky vůči jednotlivcům, kteří zpochybňují náš způsob života, a protože je veganství v rozporu s obvyklým přístupem ke stravování, mohou vegani nahánět hrůzu.

Lidé reagují na pocity ohrožení ponižováním odlišné skupiny lidí. Dva ze tří veganů čelí denně diskriminaci, jeden ze čtyř pak potvrdil úbytek přátel po svém veganském coming outu. Jeden z deseti veganů věří, že je jejich přesvědčení stálo pracovní místo.

Veganství může být překážkou i v sexuálním životě. Nedávný výzkum zjistil, že čím více si někdo libuje v konzumaci masa, tím méně přitahuje osoby stravující se vegansky. Rovněž konvenčně se stravující ženy označují své veganské protějšky za méně přitažlivé, protože konzumace masa je pro ně součástí mužnosti.


Foto: NordWood Themes on Unsplash

Smazání veganské hranice

Nemusí být překvapující, že být veganem není snadné, ale konzumenti masa a jejich od masa abstinující kolegové mají pravděpodobně více společného, než by si mohli myslet.

Vegani se zaměřují především na zdravou výživu. Šest z deseti Američanů by se rádo stravovalo zdravěji, a výzkumy potvrzují, že je rostlinná strava spojována s nižším rizikem srdečních onemocnění, určitých druhů rakoviny a diabetu 2. typu.

A tak nepřekvapí, že se jeden z deseti Američanů stravuje převážně vegansky. Tento počet narůstá u mladších generací, což naznačuje, že dlouhodobý trend by se mohl ubírat směrem k odklonu od konzumace masa.

Několik dalších faktorů se pak v nedaleké budoucnosti zasadí o to, že bude maso nákladnější.

Produkce masa se podílí 15 % na celkových emisích skleníkových plynů, pastvinám kvůli tomu ročně ustoupí na 6,7 milionů akrů tropických lesů. Přestože se nad přesnými čísly stále vedou debaty, je zřejmé, že maso spotřebuje více zdrojů než rostliny, a populační růst zvyšuje poptávku po kvalitních bílkovinách.

Vědci se chopili příležitosti a přišli s novými druhy rostlinného masa, které sklízejí úspěch i u konvenčních strávníků. Distributor rostlinných pomazánek Beyond Meat‘s říká, že 86 % jeho zákazníků tvoří běžní konzumenti masa. Kolují zvěsti, že tato veganská společnost z Kalifornie brzy zavítá na Wall Street.


V laboratoři se vytváří umělé maso, které snižuje poptávku po porážce zvířat.

Za pozornost stojí i skutečnost, že se kultivace tkání v laboratořích stále vylepšuje. Vývoj laboratorního hamburgeru přišel na více než 250 000 dolarů (5,6 milionů korun). Technologické inovace nizozemskou společností Mosa Meat však snížily konečné náklady na 10 dolarů za burger.

Watsonův odkaz

Dokonce i o svátcích, kdy se maso (krůtí a vepřové) stává středobodem rodinných setkání, dochází k rostoucímu tlaku na prosazování bezmasé stravy.

Například v Londýně nabídl vůbec první vánoční „zero waste“ trh místo i veganským prodejcům. Donald Watson, který se narodil 300 km severně od Londýna, by byl hrdý.

Watson, který zemřel v roce 2006 v úctyhodném věku 95 let, přežil většinu svých kritiků. To může přidat na odhodlání všem veganům, kteří čelí světu bažícímu po mase.


Joshua T. Beck je asistujícím profesorem marketingu na univerzitě v Oregonu.

Tento článek publikovaný v The Conversation je sdílen pod licencí Creative Commons. Původní článek je k přečtení v tomto odkazu.

Zdroj: Newsweek, Překladatel: Štěpán Opekar, Korektura: ink