Jste zde

CNN: Jsou Němci revolucionáři na poli veganství?

Autorka: Meera Senthilingam (CNN)

Překlad: Monika Zápotocká

Když se řekne typické německé jídlo, většině se pravděpodobně vybaví dvě jídla: klobása a řízek. Obě patří mezi tradiční jídla, připravovaná z telecího, hovězího nebo vepřového, a někdy i z kuřecího masa.

V dnešní době jsou však tyto stálice německého jídelníčku postupně nahrazovány variantami bez masa, aby držely krok s rostoucím počtem vegetariánů a veganů napříč celou zemí, a zároveň tak působí jako katalyzátor samotného veganského hnutí.

Tyto nové potravinářské výrobky chutnají opravdu dobře,” říká Stefan Lorkowski, viceprezident Německé společnosti pro výživu. “Je ohromující, co dokáže potravinářská technologie.”

Dle agentury Mintel, zabývající se průzkumem trhu, Německo v roce 2016 uvedlo na trh více veganských potravin než jakákoli jiná země a veganské produkty zaplavují místní trh již po několik let. Podle Mintelu připadá na Německo až 18 % nových veganských produktů představovaných po celém světě. Většina pak spadá právě do kategorie alternativ tradičních masových pokrmů.

Náhražky masa, jako například klobásy a řízky, jsou zpravidla vyrobeny z rostlinných bílkovin jako sója, pšenice nebo tofu, upravených tak, aby měly strukturu a konzistenci masa.

Osobně se domnívám, že Německo v náhražkách masa vede”, říká výživová epidemioložka Clarissa Lage Barbosa z Institutu Roberta Kocha, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. “Pokud je někdo teprve v začátcích, tyto potraviny mu mohou pomoci se změnou stravování.

Tyto výrobky představují snadnou možnost, jak nahradit maso,” říká Lorkowski. “Na některých si skvěle pochutnáte, jiné máte problém pozřít.

Lorkowski není vegetarián ani vegan, sám sebe označuje za “flexitariána”, kdy konzumuje malé množství masa a ryb. Lage Barbosa se domnívá, že by se tato skupina mohla v Německu znatelněji rozrůstat.

Lorkowski nicméně varuje před pravidelnou konzumací zpracovaných potravin, bez ohledu na to, zda jde o maso či jeho rostlinnou náhražku. Náhražky masa, jako veganská klobása či řízek, nepřispívají k vyváženosti stravy, neboť se jedná víceméně o čistou bílkovinu.

Některé rostlinné potraviny, jako například sójový jogurt, jsou obohaceny o vitamíny, které zpravidla v jídelníčku veganů chybí, ale zapotřebí je i syrová strava, obiloviny a zelenina, dodává.

Lage Barbosa souhlasí: “Není to způsob stravování, kterého byste se měli držet. Měli byste si vypěstovat nové, zdravější stravovací návyky.

Především vegani musí v důsledku vypuštění mléčných výrobků a vajec z jídelníčku řešit problém s nedostatkem vitamínu B12 a vápníku.

Německá společnost pro výživu doporučuje veganům užívat vitamín B12 ve formě potravinových doplňků, a případně zařadit další doplňky a potraviny obohacené o vitamíny a minerály. Mezi ně se mohou kromě syrové stravy a celozrnných potravin dostat i tyto nové veganské potraviny, dodává Lorkowski.

Na cestě ke zdravějšímu jídelníčku

V roce 2011 se otevřel v hlavním městě Německa, Berlíně, první řetězec veganských supermarketů v Evropě - Veganz. Dnes najdete po celé zemi 10 těchto obchodů a ještě víc jich je na zbytku kontinentu, s výběrem z více než 4 500 výrobků. Lorkowski poukazuje také na zvyšující se počet restaurací nabízejících vegetariánská a veganská jídla, stejně jako specializovaných úseků s potravinami ve většině velkých supermarketů.

Lage Barbora coby veganka nakupuje ve specializovaných prodejnách. Spolu s kolegou Gertem Mensinkem ale na náhlý nárůst počtu těchto obchodů a výrobků pohlíží skepticky a s obavou, že jde pouze o dočasný trend.

Již jsme podobné výkyvy zažili”, říká Mensink. “Tyto výrobky se dostávají na trh rychle, ale pokud negenerují zisk, stejně tak rychle z něj zmizí.

Jde však o trend, který má šanci přežít. Dle Mensinka lze pozorovat zájem o tento druh potravin už nejméně po dobu pěti let, a především v posledních dvou letech.

Studie z roku 2016 vyhodnocením dat z průzkumů v letech 2008 a 2011 odhaduje, že 4,3 % Němců ve věku mezi 18 a 79 lety bylo vegetariány, s největším podílem v kategorii od 18 do 29 let. Ve Spojeném království se mezi vegetariány řadí odhadem 2 % populace, v USA pak 3,3 %. Ve většině případů je procento vyšší mezi lidmi s vyššími příjmy, obyvateli velkoměst, stejně tak jako mezi ženami, říkají odborníci.

Zájem o tento styl stravování roste, stejně jako myšlenka udělat něco pro svoje zdraví prostřednictvím výběru vhodných výrobků,” uvádí Lorkowski.

Výsledky nedávného výzkumu agentury Mintel, které dokazují nárůst počtu nových přírodních produktů uvedených na trh v letech 2015 a 2016, tedy po rozšíření nabídky náhražek masa, tuto domněnku potvrzují. Roste zájem lidí o složení potravin, které konzumují - znak běžně spojovaný s veganstvím. Dle výzkumu tuto kontrolu pravidelně provádí každý třetí Němec.

Trend směřující k návratu k přírodě hraje u německých zákazníků při výběru potravin významnou roli. Upřednostňují nezpracované, přírodní a zdraví prospěšné potraviny, právě pro jejich celkový přínos,” uvádí Katya Witham, odbornice Mintelu na analýzu potravin a nápojů.

Dle Kaye Peggse, profesora sociologie z Kingstonské univerzity ve Spojeném království, se jedná se o paralelu veganského a vegetariánského hnutí v jiných částech světa, jako například ve Spojeném království a USA, kde se tento druh stravování točí více kolem syrové stravy a nezpracovaných potravin.

Trendy ve světě

Mezi hlavní důvody přechodu k veganství patří boj za práva zvířat, zlepšení životního prostředí a v neposlední řadě také vlastního zdraví, říká Peggs.

Nedávné doporučení Organizace spojených národů vyzdvihuje přínos snížení konzumace masa pro životní prostředí. Pro představu, podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) má chov hospodářských zvířat na svědomí až 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Spojené království je světovou jedničkou na poli veganství,” říká Peggs a dodává, že jde o první zemi, kde byla založena Veganská společnost. Tato ideologie vznikla v důsledku zájmu o životní podmínky zvířat a životní prostředí, lidé tedy primárně nehledali náhražky masa.

Pokud je země silně zaměřená na masné výrobky, může být těžší je nahradit syrovou stravou,” dodává Peggs.

Peggs v rámci svého celosvětového průzkumu zjišťuje důvody lidí k přechodu na veganství, zdůrazňuje ale, že jde o nesnadný úkol. V některých zemích, například v Indii, lidé sice nekonzumují maso, ale ani se neoznačují za vegany či vegetariány.

Dalším lídrem tohoto hnutí jsou Spojené státy, především jejich liberálnější oblasti, a Skandinávie. “V evropských zemích lze mezi mladými lidmi jednoznačně vysledovat veganství jako trend,” říká.

Thomas Sanders, emeritní profesor výživy a dietetiky na londýnské King’s College, strávil svůj život studiem stravovacích návyků v jižní Evropě. Podle něj zde o veganství není příliš zájem. “Částečně to pramení z práv zvířat a ekologického hnutí, které má v Německu velmi silnou základnu.”

Sanders také věří, že větší etnická různorodost v zemích jako je Spojené království, spolu s výslednou širší nabídkou potravin, ještě více ovlivňuje poptávku po jednotlivých typech veganských a vegetariánských jídel. Obyvatelé Spojeného království, kteří pravidelně přichází do styku s řeckou, indickou a izraelskou kuchyní, mají na výběr z mnoha vegetariánských možností. “Většina veganů nepovažuje maso za jídlo, proto nechtějí nic, co jako maso vypadá,” říká.

Většina odborníků se domnívá, že tento trend ještě nedosáhl svého vrcholu, přestože pochybují, že se stane běžným u většiny populace.

Zvyšuje se počet lidí zajímajících se o své zdraví, takže veganů a vegetariánů bude i nadále přibývat,” říká Peggs.  

Sanders věří, že dojde k dalšímu rozšíření nabídky dostupných potravin. “Růst počtu hotových veganských a vegetariánských jídel je za dveřmi,” uvádí. “Mezi vzdělanými lidmi dojde k přechodu na rostlinnou stravu.”

Zdůrazňuje ale rozdíl mezi veganstvím a vegetariánstvím. “Veganství překračuje hranice stravování. Je to životní styl, ovlivňující rozhodnutí lidí ať už při výběru oblečení nebo způsobu života,” říká.

Vidím, že to roste. Ale přestože může stejně jako bio potraviny dále růst, nevnímám ho jako životní styl pro masy lidí,” uzavírá.

Zdroj: CNN, Překlad: Monika Zápotocká, Korektura: Silvestr Vandrovec Špaček