Jste zde

Blíží se vánoční krize: nikdo nechce zabít vaši večeři (The Guardian)

Štítky: 

Autor: Chas Newkey-Burden

Překlad: Aneta Bielasová

[The Guardian] Lidé už nechtějí pracovat na jatkách. Jedná se o průmysl spojovaný s psychickou i fyzickou újmou.

Vánoce se blíží a husy jsou již skoro vykrmeny. Letos je ale možná nebude mít kdo zabít. V britských rodinách už se sice začalo s plánováním svátečních tabulí s krocanem či tradičními párky obalenými slaninou, v masném průmyslu však nastala krize.

Zpráva z časopisu Farmers Weekly uvedla, že nedostatek personálu ohrožuje vánoční prodeje, přičemž počet neobsazených míst na největších jatkách se pohybuje okolo 10 000. To znamená, že supermarkety budou mít plné ruce práce s plněním sezónních objednávek. I když se dá nedostatek pracovníků částečně přisoudit Brexitu, zpráva uvádí, že pro většinu potenciálních uchazečů není zásadním problémem ani tak nízká mzda, jako spíš fakt, že tuto práci jednoduše dělat nechtějí.

Nejhorší věcí na této práci je daň, kterou si vybírá na vašich citech,“ uvedl pracovník porážky na jatkách.

Viděl jsem, co se na jatkách děje. Sledoval jsem záběry pořízené v utajení, ve kterých na zvířata dupali, kopali je nebo mlátili pěstmi. Viděl jsem pracovníky, jak típají cigarety prasatům o tváře a mlátí ovce hlavou o zdi. Stává se, že jsou zvířata před porážkou nedostatečně omráčena, a tak jsou stále při vědomí, když jim pracovníci odřezávají hlavu. Po shlédnutí takových záběrů by bylo jednoduché označit právě tyto zaměstnance za úhlavní padouchy masného průmyslu. Možná byste čekali, že já jako vegan tak učiním bez váhání. Přehlížel bych přitom ale to, že tito pracovníci jsou sami obětí masného průmyslu, a také evidentní skutečnost, že trh je určen nabídkou a poptávkou.

Práce na jatkách je spojována s několika poruchami včetně posttraumatické stresové poruchy a také méně známé traumatické poruchy způsobené podílením se na samotném aktu násilí. Je také uváděna do souvislosti s vyšším výskytem domácího násilí a zneužíváním drog a alkoholu. „Nejhorší věcí na této práci je daň, kterou si vybírá na vašich citech,“ uvádí pracovník porážky na jatkách. „Prasata, která jdou na porážku, k vám přijdou a očuchávají vás jako štěňátka, a vy je musíte za dvě minuty ubít trubkou k smrti.“ Zaměstnanec drůbežárny se zase podělil o příběh, kdy byl jeden z jeho kolegů převezen na psychiatrii poté, co ho v nočních můrách opakovaně pronásledovala kuřata.


Práce na jatkách je spojována s několika různými poruchami včetně posttraumatické stresové poruchy a traumatické poruchy způsobené podílením se na samotném aktu násilí. (Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals)

Je tu ale i daň fyzická. Vládní organizace HSE (zabývající se zdravotními riziky a bezpečnostní práce) uvedla, že jateční průmysl je na samém vrcholu žebříčku v počtu úrazů. Jejich studie ukázala, že za šest let utrpělo vážná zranění na 800 pracovníků jatek, 78 z nich skončilo s amputovanou končetinou a 4 lidé při výkonu zaměstnání zemřeli.

Přistěhovalci ze zemí Evropské unie tvoří 69 % pracovní síly v britském masném průmyslu – odbory mají za to, že je to způsobeno neznalostí vlastních práv a způsobu, jakým se jich mohou domáhat. Studie provedená vládní agenturou Gangmasters and Labour Abuse Authority varovala, že se pracovníci jatek z cizích zemí stali předmětem obchodování zločineckých organizací. Výše zmíněný pracovník drůbežárny rovněž podotkl, že většina jeho kolegů byla negramotných.

Pracovníci tohoto mnoha miliardového průmyslu často pracují za minimální mzdu. Bezbranná zvířata bývají zabíjena lidmi, kteří jsou v naší společnosti často sami bezbranní. Většina lidí nerada přemýšlí o tom, jaký vliv má nákup masa na zvířata či na životní prostředí. O situaci pracovníků na jatkách má přehled ještě méně z nás. Logika trhu je však prostá: pokaždé, když si dáte maso do nákupního košíku, podpoříte každoroční porážku 70 miliard zvířat na celém světě, destrukci životního prostředí a v neposlední řadě i vykořisťování bezbranných pracovníků.

Autor je spisovatel a novinář.

Zdroj: The Guardian, Překlad: Aneta Bielasová, Korektura: Štěpán Opekar, Ilustrační foto: Jo-Anne McArthur / Animal Equality


Pozn. Soucitně: Obdobná situace je i v Česku. Více viz: